Bazalka nať 50g x Ocimum basilicum herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Ocimum basilicum herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Bylina obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterický olej s eugenolem, ocimen, bazalkový kafr, tanin, cineol a další látky. Bazalku samotnou podáváme práškovanou jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benediktem, tymiánem, kořenem lopuchu nebo s řepíkem. Užívání: 1,5 čajovou lžičku přelít 3 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 1 min. vyluhovat 15 min. popíjet 3x denně.

Bazalka pravá vňať (drhnutá) (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Ocimum basilicum herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Bylina obsahuje silice, triesloviny, flavonoidy, glykozidy, éterický olej s eugenolom, ocimen, bazalkový gáfor, tanín, cineol a ďalšie látky. Bazalku samotnú podávame práškovanou ako korenie alebo pre aromatické kúpele či inhalácie. Pri podávaní vo forme čaju ju spravidla kombinujeme s pamajoránom, medovkou, puškvorcom, rebríčkom, rumančekom, benediktom, tymiánom, koreňom lopúcha alebo s repíkom. Užívanie: 1,5 čajovú lyžičku preliať 3 dcl studenej vody, priviesť do varu, variť 1 min. vylúhovať 15 min. popíjať 3x denne.

Droga: Latinsky: Herba basilici, Herba ocimi citrati, Herba ocimi basilici, Česky: Nať bazalky

Názvy:
Lidové : bazalienka, bazilika, bazilikum, bazalička, bazilka
Slovensky : bazalka pravá
Německy : s Echtes Basilienkraut, Basilikum
Rusky : bazilik dušistyj
Anglicky : Basil, Sweet Basil
Polsky : bazylia ogrodowa

Chemické složení: Droga obsahuje především v chladu snadno tuhnoucí silici (až do 1,5%) – její skladba kolísá podle původu rostliny (německá droga obsahuje v silici do 55% metylchavikolu (estragolu), dále linalol, cineol, bazalkový kafr, pinen a ocimen), mimo to je v droze asi 5% tříslovin, kyselý saponin, flavonoidy, minerální soli a blíže nepopsané glykosidy. Dále se uvádí borneol, eugenol, geraniol, fenolové kysliny, vitamíny A a C.

Vnitřní užití:
Bazalku je možno používat ve formě monoterapie, častěji se však používají čajové směsi, kde se kombinuje např. s dobromyslí, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benedyktem, mateřídouškou, kořenem lopuchu aj. Bazalku samotnou podáváme práškovanou jako koření nebo užíváme v aromatických koupelích či inhalacích. Aplikační formy: sušená nať, silice, tinktura, nálev.
Pije se 3% zápar (po zapaření nechat stát asi 10-15 minut – průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy na sklenici horké vody, pije se 2-3x denně po jídle). Pro odstranění nechutenství je určena poloviční dávka asi půl hodiny před jídlem.
Nebo:
Nálev (2 kávové lžičky sušené byliny na jeden šálek vody) pomáhá při potížích horních cest dýchacích, proti kašli, černému kašli a při zánětech střev.
Terapeuticky se využívá i práškovaná droga (1-2 g pro dosi).

Zevní užití:
Pro obsah silice a tříslovin v droze se někdy připravuje 5-10% odvar (jen krátce mírně povařit, aby nevyprchala silice).
Nebo:
1 hrst sušené bazalkové natě vhodit do 250 g studené vody, nechat zahřát do varu, ihned potom odstavit a scedit. Chladným odvarem potom kloktáme nebo vyplachujeme ústa při mírných zánětech nosohltanu a mandlí. Také při zánětech dásní lze dosáhnout tímto odvarem dobrých výsledků.
Bazalková mast:
Bazalka se užívá jako prostředek k hojení rozpraskaných rtů a při léčení trhlinek na prsních bradavkách kojících matek. Příslušný přípravek zhotovíme následovně: Herba basilici – prášek ze sušené bazalkové nati dobře rozmělněné (5,0) Vaselinum album – bílá vazelína nebo Adeps sulius – neškvařené vepřové sádlo (50,0). Nanášíme na bolestivá místa.
Bazalku můžeme podávat ve formě aromatických koupelí či inhalací.
Bylinný balzám se připravuje ze 30 g bazalky a po 20 g nati ožanky kalamandry a květu měsíčku. Je to znamenitý lék na poruchy trávení, kdy potrava „leží v břiše jako kámen“. Obyčejně se jedná o poruchu na linii játra-žlučník-slinivka.
Při dnes běžných stavech únavy, deprese nebo ochablosti je doporučován následující recept: 35 g bazalky se zalije 0,7 l suchého bílého vína a nechá se 7 dní při pokojové teplotě vyluhovat. Pak se přefiltruje, listy se vylisují a tekutina se uloží v chladu a temnu. Může se ještě přidat trochu medu. Užívá se 1/2 skleničky, která se pije pomalu po každém jídle po dobu 10 dní.

Lze nahradit: Příbuzné účinky má Herba majoranae. Pozn.: Mimořádnou účinnost má zejména posvátná bazalka (Ocimum sanctum L.), u nás pěstovaná jen zřídka. V Indii je známá pod jménem „tulsí“. Příbuzným druhem je také bazalka šedá (Ocimum canum Sims), vyskytující se v tropech hlavně ve východní Africe. Rostlina se pěstuje k získávání kafru, který se vyrovná chemickými a fysikálními vlastnostmi zcela kafru kafrovníku lékařského (Camphora officinarum Bauhin), druhu čeledi Lauraceae. Pěstuje se ve velkém i na Ukrajině. Poskytuje 2-3% silice, která u prošlechtěných sort obsahuje i 60-70% kafru. Obsah silice u jednotlivých rostlinných částí je velmi rozdílný a je nejvyšší u mladých, ještě nevyvinutých listů.

Lze zaměnit s: Příbuznou bazalky pravé je Ocimum canum Sims., která roste na jihu Starého světa a používá se na izolaci kafru. Rostlina se ve velém pěstuje od roku 1934 na Ukrajině a v jižních částech SSSR. Obsahuje asi 2% silice, která má 60-70% kafru (bazalka kafrová).

Popis: Jednoletá bylina vysoká 10-50 cm. Nať přímá, lysá, dužnatá, lámavá, na vrcholu rozvětvená. Listy stopkaté, protáhle vejcovité, dolní celistvookrajové, vyšší oddáleně pilovité až zoubkaté, horní listenovité. Po rozemnutí příjemně voní. Z paždí listů vyrůstají typické hluchavkovité žlutobílé až červené květy v klasech z nepravých přeslenů s pyskatou korunou. Směrem k vrcholu houstnou a tvoří dohromady koncový klas. Kvete v červnu-září. Plody jsou 4 černé, příp. červenohnědé tvrdky.

Místo výskytu: Bazalka je teplomilný druh asijského původu. Zřídka se pěstuje v zahradách a někdy zplaňuje. V přírodě roste v nejteplejších oblastech.

Pěstování:
Obecně: V dobrých, lehkých a výživných půdách dorůstá bazalka kolem půl metru výšky. Rozvětvuje se u země a působí dojmem malého keříku. Kvítky jsou bílé, někdy narůžovělé. Má hodně druhů i odrůd, které se liší vzrůstem, množstvím silic i barvou listů. Má ráda sušší a teplé prostředí, proto ve sklenících díky vlhkosti dost často podléhá plísňovým chorobám.(?). Ve větším množství se pěstuje pouze po dohodě s nákupnou.

Odrůdy: „Ohře“, „Litra“.

Poloha, podnebí, půda: Bazalka dává přednost hlubokým, kyprým, humózním, vápenitým, hlinitopísčitým, dobře vyhnojeným sušším půdám a teplé, slunečné poloze. Sebeslabší mráz ji ničí. U nás se pěstuje i v květináčích za oknem, ve sklenících a v pařeništích. V našich podmínkách se pěstuje v kukuřičných a řepařských oblastech. Zařazujeme ji do druhé trati.(83). Za předplodinu je vhodná chlévskou mrvou hnojená okopanina.

Výsev semen: Pouze v nejjižnějších a nejteplejších částech ČR se dá sít přímo. Bazalka má velmi drobná semena. HTS 1,40-1,60 g. 1 000 semen váží asi 1,4 g (1 g = 620-750 semene). Vysévá se v druhé polovině dubna až začátkem května. Semeno se jen jemně hodí na povrch a jemně posype hlínou a přitlačí nebo přiválcuje (osivo klíčí na světle, podle pramenů 98. a 20. se seje do hloubky 0,5 cm). Předpokladem je dokonalá příprava půdy. Při pravidelném zalévání vzejde do 14-20 dnů při střídavé teplotě 12-18°C. Klíčivost je 60-80% a klíčivou schopnost si uchovává po dobu 4-5 let. Ve velkém se vysévá na pečlivě připravený pozemek jednořádkovým secím strojkem nebo přizpůsobeným secím strojkem Saxonia. Vysévá se do řádků vzdálených 50 cm, vzdálenost semen má být 5-7 cm. Spotřeba semena při vysévání do volné půdy je 60-80 g na 1 ar. Po vzejití (při výšce rostlin 5-7 cm) se vyjednotí na vzdálenost přibližně 15 cm (nebo do hnízd vzdálených 25-30 cm). Na jaře můžeme sít bazalku po sklizni raného polního salátu, tj. kolem 20. května. Na zimu hluboko zořeme půdu. Na jaře pozemek usmykujeme, aby vzešel plevel a za několik dnů opět převláčíme a usmykujeme, aby byl pozemek rovný.

Předpěstování: V chladnějších oblastech se předpěstovává sadba. Předpěstovává se ze semen, která poměrně dobře klíčí, na chráněném, slunném, teplém stanovišti. Protože nesnáší mráz, je tutno předpěstovat semeno v poloteplém pařeništi nebo v truhlících ve skleníku (výsev koncem března a v dubnu do hlinitopísčité půdy) na široko. Při pravidelném, ale mírném zavlažování klíčí za 8-14 dnů. Nakonec silné, zakořenéné sazenice po „zmrzlých“ (po 15. květnu) vysadit na záhon, když minulo nebezpečí pozdních mrazů. Rostlinky se rozsazují, když mají 3-4 lístky (jsou 8-10 cm vysoké). Asi 14 dnů před výsadbou sazenice otužujeme. Je možno ji také pikýrovat do kelímků (rašelina 1/3, prosátá pařeništní zem 2/3) nebo kontejnerů, případně mladé sazeničky přepikýrujeme po 3-4 rostlinkách do sponu 5×5 cm. Bazalku zničí sebemenší mrazík. Bazalka z půdy ve vyšší míře absorbuje rezidua chemických látek. Semeno je malé, proto se vysévá na jemně upravený povrch půdy. Pro předpěstování sazenic na plochu 1 aru stačí do pařeniště nebo skleníku 5-7 g semen, na záhon pak 30 g semen. K osázení 1 aru je třeba asi 800 až 1 200 sazenic.

Výsadba: Na stanoviště vysazujeme rostlinky až po přejití posledních mrazů (po 15.-20.květnu, ke zničení kultur stačí mráz -5°C) do sponu 20×40 cm, nebo do čtverce v rozmezí udaných rozměrů (25×20 cm apod., ale až 50×50 cm). Vysazované rostlinky by měly mít 3-4 lístky. Vysazují se po jedné, maximálně po dvou až třech, aby se dosáhlo větší košatosti a vyšší sklizně. Vysazené rostliny vyžadují zálivku až do zakořenění. Kvete od června do srpna. Počet vegetačních dnů od výsadby – I. sklizeň 83 dnů, I. až II. sklizeň 39 dnů, II. až III. sklizeň 43 dnů.

Pěstování: Během vegetace kulturu několikrát plejeme a okopáváme. Za sucha zaléváme odstálou vodou. Kvete brzy. V době květu se nať žne poprvé. Po první sklizni lze kulturu ještě trochu přihnojit dusíkatým hnojivem (ledkem, močovinou), okopat, a tak dá ještě jednu celkem dobrou sklizeň natě. Bylo zjištěno, že na jakost i množství silice působí jak zalévání, tak hnojení nepříznivě. Zvyšuje se výnos, ale obsah silice klesá. Obsah silice se zvyšuje při zastínění, rostliny ze slunešných stanovišť mají větší počet žlázek.

Hnojení: Na zimu hluboce zořeme půdu. Hnojíme 30-40 t proleželého kompostu na hektar. Doporučuje se také polévání zředenou močůvkou koncem června, které velmi podporuje vzrůst rostlin. Z umělých hnojiv se dává na 1 ar až 2 kg dusíkatých hnojiv, až 2,5 kg superfosfátu a až 1,5 kg draselných hnojiv.

Ochrana rostlin: U bazalky se vyskytuje v suchých letech ojediněle červená mšice, kterou hubíme 0,2% Metationem E 50, po postřiku dodržíme ochrannou lhůtu před sklizní 21 dnů. Dodržujeme bezpečnostní předpisy o práci s jedy. Ze škůdců se uvádí také kokotice jetelová (Cuscuta australis R. Br. var. breviflora Engelm, bakteriózu listu projevující se hnědými skvrnami a způsobující vadnutí. Před květem se objevuje zahnívání os a skvrnitost listů vyvolaná houbou.

Semenářství: Semeno u nás venku dozrává poměrně obtížně. Rostlinky vypěstujeme stejným způsobem, jak je uvedeno v pěstování. Vysazujeme je na 50×60 cm. Bazalka pravá OHŘE a LITRA má mít květ bílý. Rostliny s jinou barvou květy vytrháváme, jakmile se začne tvořit květ. Porost udržujeme během vegetace bez plevelů. Bazalka kvete postupně. Ve spodní části se po odkvětu začne vytvářet semeno, které je zpočátku bílé, postupně dozrává a je černé. Sklízíme, když je přes polovinu semen černých, nejlépe až tehdy, když rostlinky přejde první mráz. Semeno nevypadává, pouze když je silně přezrálé, a to za větru. Rostliny ořežeme srpem. Ve velkém posekáme těsně nad zemí, nejlépe za rosy. Dáváme je na dobře větranou sýpku do průvanu na papíry ve 25-55 cm vrstvě. Každý den celé rostliny obracíme, aby dobře doschly, a to asi 14 dnů. Výmlat provádíme na mlátičce nebo na parcelním kombajnu Osevan. Vždy dbáme, aby nedošlo k pomíchání osiv, pokaždé stroj řádně vyčistíme. Nedozrálé osivo má načervenalou barvu a lze je při čistění odstranit. Osivo dočisťujeme na čistících strojích vzduchem podle jeho hmotnosti. Po výmlatu je nať bezcenná. Z aru sklízíme 2-6 kg osiva. Osivo dobře dozrává v suchých a teplých letech. Při přeháňkách a vlhčích klimatických podmínkách je výnos podstatně nižší (1-2 kg z aru).(83). Po vyčistění je dobré osivo rozložit na 5-7 dnů na papíry, dát slabou vrstvu 2 až 4 cm. Každý den osivo hráběmi převracíme. Pak ho teprve dáme ovzorkovat. Porost, který je určen na semeno, musí být přihlášen a uznán ÚKZÚZ ve stupni.

Výnosy: Potřeba semen na 1 ar = 20 g.(4/77). Výnos je 8-14 kg na 1 ar (až 20 kg).

Domácí pěstování: Vzhledem k velké citlivosti na chlad musíme bazalku pěstovat na chráněných místech nebo v květináčích na jižním okně, v lehké zahradní půdě. Vytváří bohatě větvený stonekvysoký 20-60 cm, je jednoletá. Kvete růžovými nebo bílými květy. Má mnoho odrůd s smavými či kadeřavými listy a s odlišnou vůní. Semena potřebují k vyklíčení hodně světla a teplotu +15 až +20°C.  Vysévají se v dubnu. Jen je mírně přitiskněte, nezasypávejte je. Koncem května můžete bazalku přemístit ven. Nejvhodnější výsev je ve špetkách do květináče, protože bazalka má dlouhý kůlový kořen a špatně se přesazuje. Vyžaduje slunné, před větrem chráněné místo a živnou, kyprou, humózní a stále mírně vlhkou půdu. Přelitá odumírá. Miluje polední slunce. Pokud odštípnete květ, rostlina rozvětví a nebude mít tendenci ke zdřevnatění stonku, hořknutí listů a nakonec k ukončení růstu a odumření.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírá se nať, která se odřezává srpem nebo stříhá nůžkami (ve velkém žací lištou) těsně před rozkvětem (červen-srpen, ev. druhá sklizeň v září), když kultura dorostla alespoň 25 cm, asi 10 cm nad zemí tak, aby mohla z paždí přízemních větviček znovu obrazit. Nať bazalky můžeme někdy sklízet až třikrát za vegetační období (většinou dvakrát, v horších letech pouze jedenou). Sklizenou nať nesmíme mačkat do přepravních nádob, protože se snadno zapařuje a hnědne. Ihned po sklizni ji dopravíme k sušení.

Zpracování + uchovávání: Suší se rychle ve stínu v tenkých vrstvách jako běžná silicovitá rostlina (umělá teplota 35″ až 40°C). Musíme v ní zachovat co nejvíce silic a proto je potřebné ji sušit na vzdušném a suchém místě, nejlépe na půdě zavěšenou ve svazečcích nebo na papíře ve vrstvě max. 15 cm. Sušení trvá obvykle 6-8 dní. Při sušení se bylina čstěji obrací, při čemž se odstraňují silnější stonky (podle prmenu 20. se při sušení neobrací). Opatrným sušením se aroma natě stane jemnější a trvanlivější a dostane aromatickou, trochu chladivou a slanou chuť. Ztráta na hmotnosti je asi 80% (poměr seschnutí 5-7:1). Sušením na světle droga ztrácí barvu. Droga se musí uchovávat ve skleněné láhvi nebo v bednách vyložených voskovaným papírem, aby neabsorbovala vzdušnou vlhkost, chráněná před světlem. Dost často bazalka své aromatické látky ztrácí špatným sušením a skladováním. Drogu tvoří usušení kvetoucí nať bez plodů a silnějších dřevnatějících částí stonků. Pro vlastní potřebu uskladňujeme drogu tak, že ji po usušení odrhneme (oddělíme květy a listy od stonku). Odrhnutou část přesejeme přes síto s otvory 3,5-4 mm. Jinak tuto konečnou úpravu je třeba ponechat odbornému zpracování odběratelem. Usušená nať se někdy roztírá na prášek nebo mele.

Vlastnosti drogy: Nať má příjemnou a intenzivní vůni. Obsahuje silně aromatickou silici, připomínající svou vůní kytici z růží a karafiátů. Chuť je slaná.