Břečťan list 40g Hedera helix folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Hedera helix folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje především saponiny, alkaloid emetin, flavonoidy, beta-karoten, třísloviny, glykosidy, kyselinu chlorogenovou, hederikovou, mravenčí, kávovou a jablečnou, dále tuk, rutin, scopolin, cholesterin, tocoferol, jód a další látky. Sedací koupel z břečťanových listů. Večer zalijeme 1 plnou hrst listů 1 litrem studené vody a necháme přes noc vyluhovat. Ráno necháme krátce projít varem a scedíme. Užívání: 0,5 čajovou lžičku přelít 2,5 dcl vařící vody, vyluhovat 10 min. vypít maximálně 1 dávku.

• Brečťan popínavý list (Slovenský text na obalech)

Zloženie: Hedera helix folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje predovšetkým saponíny, alkaloid Emetín, flavonoidy, beta-karotén, triesloviny, glykozidy, kyselinu chlorogenovú, hederikovú, mravčiu, kávovú a jablčnú, ďalej tuk, rutín, scopolin, cholesterín, tocoferol, jód a ďalšie látky. Sedacia kúpeľ z brečtanových listov. Večer zalejeme 1 plnú hrsť listov 1 litrom studenej vody a necháme cez noc vylúhovať. Ráno necháme krátko prejsť varom a scedíme. Užívanie: 0,5 čajovú lyžičku preliať 2,5 dcl vriacej vody, vylúhovať 10 min. vypiť maximálne 1 dávku. 

Břečťan popínavý: Droga:
Latinsky: Folium hederae helicis, Herba hederae helicis
Česky: List břečťanu

Břečťan popínavý: Názvy:
Lidové : bľušť, líček, zimolez
Slovensky : brečťan popínavý
Německy : r gemeiner Efeu
Rusky : pljušč obyknovennyj
Anglicky : Ivy

Chemické složení: Rostlina obsahuje především triterpenoidní saponiny (do 5% – jejich hemolytický index je asi 1 000 – 1 500 v 1 g listů). Souborně se nazývají hederaglykosidy (z chemického hlediska mají triterpenový charakter). Známý je hederakosid hederasaponin A, který má genin hederagenin a cukrové složky tvoří po jedné molekule glukóza a arabinóza. Co do množství je nejvíc bidezmozidického hederasaponinu C (asi 4%), potom hederasaponinu B. Genin hederasaponinu C je také hederagenin, který lehce přechází v monodezmozidický alfa-hederin s vysokým hemolytickým indexem (= 15 000). Genin hederasaponinu B je kyselina oleanolová – podobně jako tymiánový saponin mateřídoušky a má stejné cukerné složky jako hederasaponin C. Poskytuje monodesmosidický beta-hederin. Tyto obsahové látky jsou rozloženy v celé rostlině, zvláště však v plodech. Rostlina obsahuje ještě hořké glykosidy, třísloviny, fytoncidně působící látky a čerstvé listy místně dráždící látku helixin, která neúčinkuje na každého člověka stejně. Celá rostlina je prostoupena pryskyřičnatými kanálky, pryskyřice je zvláště v plodech.

Vnitřní užití:
Dávkování na zápar: přesně plná kávová lžička na šálek horké vody 3x denně.
Při žlučníkových bolestech zapříčiněných kamínky se půl čajové lžičky drogy – tj. asi 1 g, maceruje za studena asi 8 hodin v šálku vody. Pije se po doušcích přes den.
Dříve byl doporučován především nálev, připravený z poloviny čajové lžičky drogy na šálek vroucí vody.
S ohledem na jistou toxicitu drogy preferujeme podávání tinktury. Malou dávkou zde rozumíme 10 až 15, střední 20 až 25 a velkou 30 až 35 kapek tinktury na jednu dávku. Ta se pak užívá 2 až 4krát denně. Velké dávky se berou jen krátkodobě a při dobré snášenlivosti.

Lze zaměnit s: U nás je břečťan jediným zástupcem aralkovitých a záměna proto nepřichází v úvahu.

Popis: Keř se stonkem dlouhým až 20 m. Stálezelené dlouhostopkaté listy, na kmíncích laločnaté, na plodových větvičkách celistvookrajové. Květy nazelenalé, uspořádané v okolících. Plody jsou černé bobule dozrávající až zjara (březen-duben). U nás kvete velmi zřídka a až na podzim. Kvete až od 70 roku svého života (září-listopad) a dožívá se i 200 let.

Místo výskytu: Druh roste divoce ve stinných lesích a na skalách. Dosti často se vyskytuje i v parcích, na stěnách, hřbitovech, kde jej vysazují.

Pěstování: Někdy je pěstován i jako hluboký stín snášející pokojová květina.

Doba sběru + sbíraná část: Listy se trhají na jaře nebo v létě (červen – červenec), za účinnější jsou pokládány listy laločnaté. Listy pro léčivé účely se sbírají po celý rok, přednostně však v dubnu a květnu, mladé listy, které používáme nejlépe čerstvé.

Zpracování + uchovávání: Listy se suší rychle, je možno je sušit i na slunci. Poměr seschnutí je asi 3-4:1.

Poznámky: Z nařezaných kmenů vytéká gumopryskyřice, která se dříve užívala jako lék. Šťáva a pryskyřice odpuzuje vši.