Bříza list 40g x Betula verrucosa folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Betula verrucosa folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Březové drogy obsahují flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponiny, minerální látky, třísloviny, betulalbin, prchavý olej, cukr a pryskyřice. Březový list je mimořádně vhodný ke kombinacím, zejména v urologii a revmatologii. Ve směsi kombinujeme březový list především s lipovým květem a s květem černého bezu ve stejném poměru a k tomu přidáme půl dílu natě mateřídoušky nebo tymiánu. Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, vyluhovat 20 minut. Popíjet 3x denně.

• Breza previsnutá list (Slovenský text na obalech)

Zloženie: Betula verrucosa folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Brezové drogy obsahujú flavonoidy, silice, vitamíny, organické kyseliny, saponíny, minerálne látky, triesloviny, betulalbin, prchavý olej, cukor a živice. Brezový list je mimoriadne vhodný ku kombináciám, najmä v urológii a reumatológii. V zmesi kombinujeme brezový list predovšetkým s lipovým kvetom a s kvetom čiernej bazy v rovnakom pomere a k tomu pridáme pol dielu vňate materinej dúšky alebo tymianu. Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 20 minút. Popíjať 3x denne.

Bříza bradavičnatá: Synonyma:
Latinsky: Betula pendula, Betula alba
Česky: bříza bělokorá, bříza bílá, bříza obecná, bříza visutá

Bříza bradavičnatá: Droga:
Latinsky: Folium betulae, Gemma betulae, Pix betulae
Česky: List břízy

Bříza bradavičnatá: Názvy:
Lidové : březina, břest, deruzda
Slovensky : breza previsnutá, breza bradavičnatá
Německy : e Hange-Birke, Sand-Birke, Weiss-Birke, weisse Birke, Rauh-Birke, Hängebirke, Sandbirke, Weissbirke, Moorbirke, Birkenblätter
Rusky : bereza borodavčataja
Anglicky : Silver Birch
Polsky : brzoza brodawkowata

Chemické složení: Z terapeutických obsahových látek je třeba uvést silici (v listech asi 0,05%, v pupenech až 5,3%), značné množství flavonoidů (flavonoidních glykosidů) – hlavně hyperosid (2%), potom jsou přítomny rozličné kyseliny, triterpenové alkoholy, pryskyřice, minerální látky, třísloviny (do 9%), pro buněčný metabolismus důležitá kyselina nikotinová, resp. její amid, saponiny (3%), kyselina L-askorbová (až 2,8%). Z flavonových glykosidů se dále uvádí luteolin a kvercetin, dále pak antibioticky účinné fytoncidy. Pupeny obsahují stejné obsahové látky jako listy, ale mají více pryskyřičnatých látek.

Vnitřní užití:
Lékové formy: nálev, odvar, tinktura, šťáva.
Listy se užívají ve formě záparu (1-2 polévkové lžíce na šálek vroucí vody, kvůli lepšímu vyluhování se doporučuje přidat na špičku nože sody bikarbony) – užívá se 2-3x denně mezi jídlem. Čaj pijeme přiměřeně teplý (pokud možno neslazený). Zvýšená dávka 2 lžíce na šálek vody – se může užívat jen 2x denně. Po ukončení odvodnění čaj přestaneme užívat.
Nebo:
Jako diuretikum se doporučuje 10-15 g listu přelít večer 1 litrem vařící vody, po poklesu teploty na 40°C přidat 1 g jedlé sody, ráno scedit a pít po decilitrových dávkách během dne. Při urolithiáze tato aplikace působí nejen na vyplavování písku a kaménků, ale částečně ovlivňuje i jejich rozpouštění.
Nebo:
Obvyklou aplikační formou je především nálev, v denní dávce 0,5-2,5 l.
Nebo:
Infusum Folii betulae (10-20 g drogy na 500 ml vody) se rozděluje na 3-4 dávky denně, přičemž se využívají i jeho močopudné a mírně diaforetické vlastnosti.
Nebo:
Jako diuretikum se dává na 1/4 l odvaru 25-30 g březových listů, krátce se povaří, odvar se nechá 1-2 hodiny postát, potom se scedí, osladí a pije. Denně možno vypít 2-4 takové dávky.
V zahraničí se užívá i Succus betulae (stabilizovaná čerstvá šťáva z březových listů v dávce 30-50 kapek v šálku vody). Pije se 3-4x denně při stejných indikacích jako zápar z listů. Míza nesmí přijít do styku s kovy.
Bere se na špičku nože dobře rozemleté nebo roztlučené březové kůry 3x denně.
Vnitřně se užívá březové vody ve formě březového vína, které má stejné účinky jako odvar z listí – působí tedy močopudně. Připravíme jej následovně:
Ke 2 l březové vody přidáme 1/2 kg cukru a necháme zkvasit. Užívá se 1 sklenka denně.
Stejný močopudný účinek má také březová voda v čerstvém stavu. Bere se 4-5x denně po 1 lžíci.
Březová šťáva svařená s vínem (2 polévkové lžíce na 1/4 litru bílého vína) je prostředkem proti žaludečním s třevním kolikám GIT).
Březový olej se užívá vnitřně 3krát denně 8 kapek, před nebo mezi jídlem ve všech indikacích břízy.

Zevní užití:
Výborné jsou „březové pytlíčky“ – čerstvě natrhaný list břízy dáme do igelitového pytlíku a připevníme na končetinu, kde necháme nejméně 2 hodiny působit – pomáhá to při dně a revmatismu.
Zevně se březovým olejem potírají kožní projevy, maximálně však 4krát denně.

Lze nahradit: Rovnocennou drogu má Betula pubescens Ehrh. (bříza pýřitá – breza plstnatá).

Lze zaměnit s: Sběr listů je možno provádět i z příbuzné břízy pýřité (Betula pubescens Ehrh.) a jejích kříženců. Z léčebného hlediska je možno použít všechny taxony břízy.

Popis: Strom se vzpřímeným kmenem a bílou loupavou borkou. Povislé větve hustě poseté žlutými pryskyřičnatými žlázkami. Listy deltoidní, dvojitě pilovité. Květy v jehnědách – samčí po 2-3 na konci větví, samičí kratší, na bočních větvičkách. Kvete v březnu-květnu. Plody jsou křídlaté nažky.

Místo výskytu: Druh dává přednost kyselým a velmi kyselým půdám (pH 3,5-6,0), starším slehlým navážkám a příležitostně osídluje písky a křemičité horniny. Je nenáročný na ekologické podmínky.

Doba sběru + sbíraná část: Listy se sbírají pouze svěží, světle zelené, bez jehněd, zdřevnatělých částí, nejlépe ručně v pevných rukavicích zdrhováním a to v dubnu až v květnu, nejpozději počátkem června, tedy brzy po vyrašení, dokud nejsou listy ještě úplně vyvinuty. Mladé listy mají totiž nejvyšší obsah těkavého oleje, který se postupně snižuje. Listí s vysokým obsahem oleje poznáme podle toho, že silně aromaticky voní. Sběr se provádí sdrhováním z větévek. Sběr řezáním větví stromům neškodí, lámáním ano. Březové pupeny nebo destilací získaný březový dehet (Pix betulae) mají sice také léčebné použití, ale u nás nejsou podmínky k jejich získávání. Pupeny se sbírají v zimě nebo brzy z jara. Většinou se získávají jako odpadová surovina při výrobě košťat. Kůra sbíraná obyčejně v březnu a dubnu z čerstvě poražených stromů musí být před sušením zbavena bílého kožovitého korku. Míza, čili březová voda, se zachycuje v březnu a dubnu. Stromy se nesmí navrtávat příliš hluboko, abychom je nepoškodili. Mělkým navrtáním se stromu celkem neuškodí. Navrtáváme ve výši asi 1,5 m kmen a silnější větve. Užíváme k tomu duté bodce, jimiž potom míza prýští a kape do nádobek, které jsou na konci bodců upevněny. Získaná šťáva se sleje do lahví a na povrch se naleje trochu oleje, aby k ní neměl přístup vzduch. Aby déle vydržela, koření se hřebíčkem a skořicí. Březový dehet se vyrábí suchou destilací a v řadě zemí se prodává i v lékárnách. Březový olej se vyrábí podomácku z mladé kůry a mladých větviček. Vyrábí se destilací, ale také prostým vařením, protože při něm se vylučuje jakási „mastná“ hmota, což je ve skutečnosti vlastní olej.

Zpracování + uchovávání: List se suší v tenkých vrstvách na stinných a vzdušných místech. Těžko se drtí a nezapařuje se. Nedosušená droga se však slepuje a plesniví. Poměr seschnutí je asi 4-6:1. Drogu po usušení je možno vyčistit síty s oky 6×6 mm. Kůra se suší umělým teplem, teplota nesmí překročit 45°C. Skladuje se na suchých místech.

Poznámky: Z navrtaného kmene břízy brzy na jaře před nasazením listů vytéká sladká březová šťáva – míza, která je lidovým prostředkem na ošetřování vlasů (březová voda). U nás je zakázáno ji získávat, protože se tím vážně poškozují stromy. Na severu se šťáva pije jako občerstvující nápoj a zkvašená jako tzv. březové víno nebo „šampaňské“. Svařená s vínem (2 polévkové lžíce na čtvrt litru bílého vína) je prostředkem proti žaludečním a střevním kolikám. Březová voda odstraňuje skvrny a jiné neštovice, čistí a hojí osutiny v ústech vyplachováním. Doproučuje se jako lék k vyčištění a hojení ran. Šťáva vytlačená z březového listí a smíchaná se sedlým mlékem nebo syřištěm chrání sýr před zplesnivěním a zčervivěním. Šátek namočený v této šťávě a přiložený na břicho zahání červy v břiše. Březová voda, používaná zevně, je hlavně kosmetickým prostředkem. Potírají-li se jí vlasy po umytí, dosáhne se u nich svěžího vzhledu s živým leskem. Často má také březová voda dobré účinky jako prostředek poroti pihám. Z březové kůry se suchou destilací získává březový dehet, užívaný v koželužství. Z březového dřeva se suchou destilací získává také dehet, nazývaný Oleum betulae empyreumaticum (Oleum rusci, Pix liquida betulae – obsahuje směs fenolických látek a pryskyřice), který je součástí černé sírové masti (Unguentum sulphuratum nigrum) a užívá se při kožních nemocech a plísních. Léčebně se využívá i černá polokulovitá dřevokazná houba ryšavec šikmý (Inonotus obliqus), která parazituje na starším březovém dřevě často ve velkém množství. Výtažek z ní účinkuje jako tonikum a antiflogistikum. Obsahuje steroly a triterpenoidy – látky s mírným cytostatickým účinkem. Z houby se připravuje vodný výtažek na posílení obranných reakcí organismu a na pomocnou léčbu rakoviny žaludku, střev a plic v počátečním stádiu onemocnění. Léčebná dávka je však blízká toxické. Bříza roste velmi rychle, je nenáročná na půdu. Má výborné řezbářské dřevo. Kvete v dubnu až květnu a včelám poskytuje hnědavý pyl i tmel – propolis. Březový olej se užíval při svícení.