Čekanka nať 50g x Cichorium intybus herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Cichorium intybus herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Ve směsích kombinace s jablečníkem, heřmánkem, řepíkem a třezalkou. Čekanku můžeme podávat i dlouhodobě, nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace. Kořen obsahuje velké množství inulinu, glykosid intybin, třísloviny, cholin, pryskyřice, slizy, minerální látky, terpenové hořčiny atd. Složení listů se příliš neliší, takže je možno pokládat obě drogy za rovnocenné. Na jaře doporučujeme směs 100 g natě čekanky, kořene jehlice trnité a natě meduňky po 50 g, natě tymiánu a natě čubetu benediktu po 25 g. Užívání: 1 čaj. lžičku přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 20 min popíjet 2 x denně.

• Čakanka obyčajná vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Cichorium intybus herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

V zmesiach kombinácia s Jablčník, harmančekom, repíkom a ľubovníkom. Čakanku môžeme podávať aj dlhodobo, nemá žiadne vedľajšie účinky ani kontraindikácie. Koreň obsahuje veľké množstvo inulínu, glykozid intybin, triesloviny, cholín, živice, slizy, minerálne látky, terpénové horčiny atď. Zloženie listov sa príliš nelíši, takže je možné klásť obe drogy za rovnocenné. Na jar doporučujeme zmes 100 g vňate čakanky, koreňa ihlice tŕnistej a vňate medovky po 50 g, vňate tymianu a vňate Benedikt lekársky po 25 g. Užívanie: 1 čaj. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 20 min popíjať 2 x denne.

Čekanka obecná: Droga:
Latinsky: Radix cichorii, Radix cichorii intybi, Herba cichorii intybi, Flos cichorii intybi
Česky: Kořen čekanky

Čekanka obecná: Názvy:
Lidové: pocestník, cikorka, hanička, německá káva, koření sv. Petra, korenie sv. Petra, cigória, podrostník, podružec, cichorie, čekánek, divoká cikorka
Slovensky : čakanka obyčajná
Německy : e Gemeine Wegwarte, Zichorie, Wegwartenwurzel
Rusky : cikorij obyknovennyj
Anglicky : Chicory, succory
Polsky : Cykoria podróznik

Chemické složení: Hlavní obsahové látky jsou v mléčné šťávě. Jde o hořké látky terpenového charkteru – laktucin a laktupikrin. Šťáva dále obsahuje triterpenové deriváty (alfa- a beta-laktucerol), gumu, kyselinu stearovou, octovou, manitol, šťavelan draselný a kyselinu octovou. V kořeni jsou přítomny glykosidické hořčiny (O,1% glykosidu intybinu), třísloviny, cholin, arginin, inulin (10-45%), pryskyřice, sliz, minerální látky (draslík, sodík, vápník, fosfor, hořčík a železo). Inulin, rezervní látka složnokvětých a čekankovitých rostlin se ukládá v kořenech místo škrobu. V listech je kumarinový glykosid cichoriin, dále levulóza, inulin, cholin, arginin, kyselina cichoriová (dikafeyltartaeová). V čerstvé nati popelový zbytek s bohatým obsahem minerálů (hlavně železo, vápník, fosfor a hořčík). Obsahové látky kořene a listů se příliš neliší, takže je možno pokládat obě drogy za rovnocenné.

Vnitřní užití:
Na přípravu šálku záparu z natě se používá 1,5-4 g, nebo častěji 1 kávová lžička drogy na šálek vody. Pije se 2-3x denně před jídlem. Užívá se jako hořčinové tonikum, stomachikum a choleretikum. Jako choleretikum působí i kombinace čekanky s kořenem pampelišky (Radix taraxaci) v poměru 1:1.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar ze lžíce drogy na 2,5 dl vody (pije se po 1 dl 2-4x denně). Když se čekanka kombinuje s jinými drogami, dávkují se 3 lžičky až 3 lžíce na 7 dl vody (čaj se pije teplý 3-4x denně po 2 dl, a to mezi jídly).
Zápar z kořene : 2-5 g kořene na odvar (5 minut vařit na slabém ohni, pít 3x denně).
Na přípravu šálku odvaru se ordinuje 2-5 g kořene (nebo 1 kávová lžička). Vaří se 5 minut, pije se 2-3x denně. Zápar – Infusum radicis cichorii – se připravuje z 15-25 g práškované drogy z kořene na 2 sklenice vody. Užívá se po 1/2-2/3 sklenice 2-3x denně před jídlem.

Zevní užití:
Vhodnou lékovou formou je bylinný balzám.
Málo využívanou formou jsou bohužel obklady s čekankou, i když jsou v určitých případech velmi účinné.

Lze nahradit: Čekankové drogy představují svým poměrně jemným působením zvláštní alternativu pampeliškové drogy.

Lze zaměnit s: Při sběru natě nehrozí záměna, rostlina je velmi dobře známá. Spíše by mohlo dojít k záměně při podzimním vykopávání kořenů na stanovišti, kde rostou rostliny s podobnými kořeny. Nebezpečná je záměna s nevýrazně chutnajícím kořenem blín černého – Hyosyamus niger, který je prudce jedovatý.

Popis: Trvalá bylina vysoká 20-120 cm. Z nažloutle bílého vřetenovitého kořene vyrůstá rozvětvená nať s růžicí přízemních laločnatých listů. Nať má listy kopinaté. Početní jednotlivé úbory s jazykovitými květy jasně modré barvy. Kvete v červenci-září. Plody jsou nažky.

Místo výskytu: Velmi rozšířený druh na sušších loukách, rolích, mezích, rumovištích, u cest jako plevel od nížin po podhorský stupeň. Místy se pěstuje pro kořen, který se surovinou k výrobě cikorky. Pěstované druhy se pro nízký obsah hořčin nehodí k léčebným účelům.

Pěstování:
Obecně: Čekanka se pěstuje pouze pro potravinářské účely. Pro farmaceutické zpracování se používá výhradně kořen z planě rostoucích rostlin. Pěstuje se jako rostlina dvouletá. V prvním roce se vyvíjí kořen a listy, ve druhém roce kvete.

Poloha, podnebí, půda: K pěstování čekanky se hodí hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá půda, dobře vyhnojená. Nejlépe je zařazovat ji po hnojených okopaninách.

Výsev semen: Na podzim se hluboko zorá a pohnojí. Na jaře po mělkém přeorání se koncem dubna nebo počátkem května seje čekanka do řádků asi 1/4 m vzdálených. Setba se uválcuje rýhovaným válcem. Při příliš časném výsevu vyráží již v prvním roce do květu, kořen zakrňuje, dřevnatí a stává se nekvalitní.

Doba sběru + sbíraná část: Kořeny se vyrýpávají zvláštními úzkými rýči (září-říjen), nebo další jaro v dubnu a to výhradně z divoce rostoucích rostlin (pěstované mají jiné obsahové látky), zbavují nadzemních částí a zčernalých partií a po omytí se řežou na přibližně 15 cm dlouhé části. Kvetoucí vrcholky natě se seřezávají v době květu v červnu-srpnu za suchého počasí v odpoledních hodinách. Nať se sbírá nejlépe před rozkvětem rostliny, tedy na přelomu jara a léta. Pro použití v očním lékařství se ojediněle sbírá i květ hned v začátku rozkvětu, tedy v červenci.

Zpracování + uchovávání: Kořeny se suší na stinném místě (nejlépe je dosušit umělým teplem při 40-50°C, nebo hned při umělém teple). Poměr seschnutí je asi 5:1. Nať se suší na vzdušných stinných místech bez přehrabování. Poměr seschnutí je asi 4:1. Květy sušením ztrácejí světle modrou barvu.

Vlastnosti drogy: Droga nemá pach a chutná hořce.

Čekanka obecná: Poznámky: Kořen se užívá jako náhrada kávy (cikorka, cikorie). Vyrábí se ze silnějších kořenů, které se myjí, krájejí, suší a potom praží a rozemílají na drobné kousky. Mladé listy a výhonky patří mezi salátové a jarní polévkové byliny. Dvouletá subsp. radicosus se pěstuje pro kořeny a subsp. foliosus pro list). V Belgii se na podzim prodávají jemné puky, které vyrostly v tmavých sklepech na kořenech čekanky zasypaných pískem. Jsou hledané jako zimní salátová zelenina (dají se vařit, dusit, zapékat s masem apod.). Po první světové válce se staly náhradou kávy.