Složení: Humulus lupulus. Chmel má vlastnosti fytoncidní. Hlavní účinné látky nejsou ještě známé. Plodní šištice obsahují pryskyřici s hořčinami (humulon 2-6%, lupulon 8-12%, silici 0,1-0,5%).
Cena na vyžádání
Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.
Složení: Humulus lupulus. Chmel má vlastnosti fytoncidní. Hlavní účinné látky nejsou ještě známé. Plodní šištice obsahují pryskyřici s hořčinami (humulon 2-6%, lupulon 8-12%, silici 0,1-0,5%).
Užívání: 1 sáček přelít 0,2l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 1x denně nejlépe večer. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Uchovávejte mimo dosah dětí! Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.
Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.
Zloženie: Humulus lupulus. Chmeľ má vlastnosti fytoncídne. Hlavné účinné látky nie sú ešte známe. Plody šištice obsahujú živicu s horčinami (humulon 2-6%, lupulon 8-12%, silicu 0,1-0,5%).
Užívanie: 1 vrecko preliať 0,2l vriacej vody, vyluhovať 15 min popíjať 1x denne najlepšie večer. Skladovať v suchu, pri teplote do 25 °C. Uschovávajte mimo dosah detí! Výrobok nenahradzuje pestrú stravu.
Chmel otáčivý: Synonyma:
Latinsky: Lupulus humulus, Cannabis lupulus, Lupulus scandens, Lupulus communis, Lupulus amarus, Humulus volubilis, Humulus vulgaris, Humulus americanus
Česky: chmel obecný.
Chmel otáčivý: Droga:
Latinsky: Strobilus lupuli (samičí plodní šištice), Glandulae lupuli (zlatožluté žlázky = žlutý práškový lupulin), Flos humuli lupuli, Strobulus lupuli, Strobilus humuli lupuli, Lupulinum, Lupulin
Česky: Šištice chmele
Chmel otáčivý: Názvy:
Slovensky : chmeľ obyčajný
Německy : Gemeiner Hopfen, Hopfenzapfen
Rusky : chmelő obyknovennyj
Anglicky : Hops
Polsky : Chmiel zwyczajny
Chemické složení: Glandulae lupuli obsahují hlavně silici (1-3%, hlavní složky: myrcen, farnezen, alfa- a beta-karyofylen a rozličné kyslíkaté monoterpeny), pryskyřice (asi 80%), které obsahují více než 50% chmelových hořčin (alfa-hořké kyseliny – monoacylové floroglucidy se dvěma bočními dimetylalylovými řetězci, např. humulon a lupulon, také kohumulon a kolupulon) a další acylfloroglucidy. Pozoruhodnou složku pryskyřičnaté frakce žlázek tvoří chalkon xantohumol. Co do množství jsou jednotlivé chmelové hořčiny rozdílně zastoupeny – závisí to od původu chmele. Literatura uvádí i látky s hormonálním estrogenním účinkem. Přičiňují se o něj chmelové hořčiny, známé i sedativním a antimikrobiálním působením. Dále jsou zde flavonoidy, odvozeniny kemferolu, kvercetinu a apigeninu, 2-3% tříslovin, cholin, pryskyřice, vosky a z purinových látek adenin. Chmelové šištice – Strobilus lupuli – obsahují především lupulin, pryskyřice (asi 15%), silici (až do 0,5% stejného složení jako silice Glandulae lupuli) s kyslíkatými monoterpeny, jako např.: linalol, geraniol, nerol, nerolidol aj. Dále je zde do 5% tříslovin, flavonoidní látky, fytosteroly, vosk, cholin, puriny aj. Pryskyřičnatá frakce obsahuje terpenické hořčiny (podobně jako mají Glandulae lupuli).
Vnitřní užití:
Lékové formy: sušený chmel, tablety, tinktura, extrakt.
V praxi se vychází z předpokladu, že lupulin i šištice mají stejný účinek ovšem s tím, že působení šištic je znatelně slabší, a proto jim dáváme většinou přednost před razantně působícím lupulinem. Skladováním drogy její působnost rychle klesá, a proto u starší drogy musíme volit větší dávky, drogu starší jednoho roku raději z použití zcela vyloučíme. Je vhodné připravit z čerstvé drogy tinkturu pro použití na dobu, kdy droga není k dispozici. Dávkování tinktury je obvyklé. Chmel se velmi dobře snáší s ostatními drogami a je vhodný do kombinací. U čerstvé drogy volíme opatrnější dávkování. Chmel není vhodný pro příliš dlouhé užívání a proto pokud je nutné další podávání, přecházíme nejpozději po 3 měsících léčby na jinou drogu.
Macerát ze Strobilus lupuli má jednotlivou dávku 0,5 g. Běžně se užívají i vyšší dávky: 1-2 g vícekrát denně, nebo 1 kávová lžička na šálek macerátu. Maximální jednotlivá dávka je 10 g a maximální denní dávka 15 g.
Chmelové šištice se dávkují 1 kávová lžička (1-2 g) na šálek záparu (nebo jako macerát) – pije se na noc, hlavně když jde o nespavost a sexuální předrážděnost (jinak několikrát denně – literatura uvádí nejvyšší denní dávku 15 g).
Nebo:
Zápar ze Strobilus lupuli má jednotlivou dávku 0,5 g. Běžně se užívají i vyšší dávky: 1-2 g vícekrát denně, nebo 1 kávová lžička na šálek záparu. Maximální jednotlivá dávka je 10 g a maximální denní dávka 15 g.
Nebo:
Z chmelových šištic se připravuje zápar ze lžíce drogy na 2,5 dl vody (pít 2-3x denně po 1 dl jako stomachikum, ale i tonikum a spasmolytikum).
Nebo:
Ze šištic se připravuje nálev nebo macerát ze 2-3 g drogy na sklenici vroucí vody. Maximální jednotlivá dávka činí 10 g (jen výjimečně), denní 15 g.
Jako průměrná dávka Glandulae lupuli se uvádí 0,3 g. Užívá se v pilulkách, kapslích apod. V praxi se běžně ordinuje 0,5-1 g pro dosi 2-3x denně jako sedatívum a 1-2 g pro dosi 2-3x denně jako hypnotikum. Může se kombinovat s Extractum valerianae spissum.
Nebo:
Chmelové žlázky se dávkují v množství 0,5-1 g (1-3 g) 2-3x denně, (v pilulkách apod.).
Nebo:
Jako hypnotikum neboli uspávací prostřdek můžeme doporučit dávku prášku 1 až 1,5 g asi hodinu před spaním a dávku 1,5 až 2 g těsně před spaním.
Extractum lupuli má jednotlivé dávky 0,2 g.
Nebo:
Chmelový extrakt je oblíbený při nespavosti. Připravuje se následovně: 20 g chmele nechá 3 dny stát v teple a světle se 100 g lihu. Z této tinktůry před spaním se užívá 20 kapek na cukr.
Lupulin se užívá v malých dávkách – 30 minut před jídlem jako stomachikum (2-4x denně po 0,25 g), po jídle jako sedatívum (0,5-1 g) nebo hypnotikum (max. 2 g). Lupulinový prášek napomáhá i střevní peristaltice a činnosti žaludku.
Nebo:
Lupulin se podává jako prášek, 0,5-1 g, 2-4x denně pod lékařským dozorem, protože u disponovaných osob může způsobit alergickou reakci, např. vasomotorickou rýmu.
Popis: Trvalá dvojdomá rostlina. Lianovitě plazivé pravotočivé natě jsou dlouhé až 6 m. Listy stopkaté, dlanitě 3-5 laločnaté, okraj pilovitý. Tyčinkové květy v koncových složitých střapcích nebo v listových podpaždích. Pestíkové květy tvoří vejcovitou šišku se šupinami pokrytými žlázkami. Kvete v květnu-červenci. Plody jsou nažky, dozrávají v srpnu-září.
Místo výskytu: Vlhkomilný druh. Jako liana doprovází poříční lužní lesy, pobřežní křoviska, porosty neošetřovaných kanálů a mokrých příkopů s mírně eutotrofní vodou. U nás roste divoce a zplaní i v kulturách. Divoký nebo zplanělý chmel nemá pro farmacii ani pro pivovarnictví žádnou cenu.
Pěstování: V kulturách jsou rostliny pouze s pestíkovými květy. Prašníkové se odstraňují, tvořením klíčivých plodů ztrácejí šištice na jakosti. Při pěstování potřebuje propustné humózní půdy s dostatkem vápna. Chmelnice bývají až 30 let staré. Chmel se nemnoží semeny, ale vegetativně sazenicemi. Pěstování chmele tvoří celou speciální zemědělskou nauku, proto se zde zmíníme pouze o některých zajímavostech. Pěstují se pouze rostliny s pestíkovými květy, protože prašníkové květy jsou pro pivovarský průmysl i pro lékařství bezcenné. K pěstování chmele se volí hluboká, hlinitě písčitá půda, vzdušná, výslunná, ale chráněná před studenými větry. Chmel se pěstuje ze sazeniček, řezaných z podzemních mladých výhonků čtyřleté kultury. Česání chmele se provádí v srpnu až říjnu podle druhu kultury. Očesané šištice se suší ve speciálních chmelových sušárnách a balí do padesátikilových žoků. Sušením ztrácejí až 3/4 své váhy. Zelené části rostliny slouží jako píce pro dobytek.
Doba sběru + sbíraná část: Samičí pestíkové šištice (Strobilus lupuli) se sbírají na podzim (srpen-říjen). Dále se sbírá žlutý prášek – chmelové žlázky – Glandulae humuli lupuli – lupulin. Amatérské získávání lupulinu je poměrně obtížné, získává se proséváním sušených chmelových šištic, ale můžeme jej někdy koupit v lékárně, upravený v tobolkách s hmotností podle lékařského předpisu. Droga získaná z planě rostoucích exemplářů se pokládá za méněcennou. Tvrzení některých autorů, že planý chmel je nepoužitelný, platí možná v pivovarnictví, ale pro léčebnou praxi se osvědčuje také chmel rostoucí planě. Působí možná méně razantně, ale zato spolehlivě.
Zpracování + uchovávání: Suší se ve zvláštních sušárnách při 40-50°C. Poměr seschnutí je asi 4:1. Tvoří drogu Strobilus lupuli. Prosátím a vyčištěním zralých usušených šištic – hlávek (Strobilae lupuli) získáme práškovou drogu Glandulae lupuli – chmelové žlázky (Lupulinum – lupulin). Prášek se po vytřesení ještě dosouší. Poměr seschnutí je asi 2:1. Lupulin lehce podléhá zkáze a účinnost drogy skladováním rychle klesá i při přísném způsobu skladování (v dobře uzavřených nádobách chráněný před světlem). Pro farmaceutické účely je třeba drogu po roce vyměnit, protože ztrácí účinnost. Podle novějších výzkumů lze konstatovat, že při správném uskladnění vydrží kvalita drogy déle, než se původně předpokládalo.
Vlastnosti drogy: Droga má silně kořenitý pach a škrablavou chuť. Pach jako valeriána smí být pouze slabý. Droga nesmí páchnout jako sýr a má obsahovat nejméně 0,9% silice.
Jan Hyžďal
Máte zájem o dlouhodobou spolupráci s tímto velkoobchodem?