Cikorka s meduňkou a levandulí 140g(20x7g) Cikorka Milotka

Popis produktu

• Cikorka s meduňkou a levandulí 140g(20x7g) (Český text na obalech)

Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. 
Složení: Cichorium intybus radix roasted, melissae herba, lavandulae flos. Cikorka je pražený drcený kořen čekanky, a je používaná jako náhražka kávy. Na rozdíl od kávy však cikorka neobsahuje kofein, a tudíž je vhodná i pro děti a kojící matky. Cikorka obsahuje hořčiny, třísloviny, slizy, silice, také cholin, arginin, minerální látky jako vápník, fosfor, hořčík, železo, a vysoký podíl inulinu (až 20 %) 
Příprava: 1 sáček přelít 0,2l vařící vody. Louhovat 20 min. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.

• Cigória s medovkou a levanduľou 140g(20x7g) (Slovenský text na obaloch)

Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. 
Zloženie: Cichorium intybus radix roasted, melissae herba, lavandulae flos. Cigória je pražený drvený koreň čakanky, a je používaná ako náhradka kávy. Na rozdiel od kávy však čakanka neobsahuje kofeín, a teda je vhodná aj pre deti a dojčiace matky. Cigória obsahuje horčiny, triesloviny, slizy, silice, tiež cholín, arginín, minerálne látky ako vápnik, fosfor, horčík, železo, a vysoký podiel inulínu (až 20%) 
Príprava: 1vrecko preliať 0,2l vriacej vody. Lúhovať 20 min. Skladovať v suchu pri teplote do 25 °C. Výrobok nenahradzuje pestrú stravu.

Čekanka obecná: Droga:
Latinsky: Radix cichorii, Radix cichorii intybi, Herba cichorii intybi, Flos cichorii intybi
Česky: Kořen čekanky

Čekanka obecná: Názvy:
Lidové: pocestník, cikorka, hanička, německá káva, koření sv. Petra, korenie sv. Petra, cigória, podrostník, podružec, cichorie, čekánek, divoká cikorka
Slovensky : čakanka obyčajná
Německy : e Gemeine Wegwarte, Zichorie, Wegwartenwurzel
Rusky : cikorij obyknovennyj
Anglicky : Chicory, succory
Polsky : Cykoria podróznik

Chemické složení: Hlavní obsahové látky jsou v mléčné šťávě. Jde o hořké látky terpenového charkteru – laktucin a laktupikrin. Šťáva dále obsahuje triterpenové deriváty (alfa- a beta-laktucerol), gumu, kyselinu stearovou, octovou, manitol, šťavelan draselný a kyselinu octovou. V kořeni jsou přítomny glykosidické hořčiny (O,1% glykosidu intybinu), třísloviny, cholin, arginin, inulin (10-45%), pryskyřice, sliz, minerální látky (draslík, sodík, vápník, fosfor, hořčík a železo). Inulin, rezervní látka složnokvětých a čekankovitých rostlin se ukládá v kořenech místo škrobu. V listech je kumarinový glykosid cichoriin, dále levulóza, inulin, cholin, arginin, kyselina cichoriová (dikafeyltartaeová). V čerstvé nati popelový zbytek s bohatým obsahem minerálů (hlavně železo, vápník, fosfor a hořčík). Obsahové látky kořene a listů se příliš neliší, takže je možno pokládat obě drogy za rovnocenné.

Vnitřní užití:
Na přípravu šálku záparu z natě se používá 1,5-4 g, nebo častěji 1 kávová lžička drogy na šálek vody. Pije se 2-3x denně před jídlem. Užívá se jako hořčinové tonikum, stomachikum a choleretikum. Jako choleretikum působí i kombinace čekanky s kořenem pampelišky (Radix taraxaci) v poměru 1:1.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar ze lžíce drogy na 2,5 dl vody (pije se po 1 dl 2-4x denně). Když se čekanka kombinuje s jinými drogami, dávkují se 3 lžičky až 3 lžíce na 7 dl vody (čaj se pije teplý 3-4x denně po 2 dl, a to mezi jídly).
Zápar z kořene : 2-5 g kořene na odvar (5 minut vařit na slabém ohni, pít 3x denně).
Na přípravu šálku odvaru se ordinuje 2-5 g kořene (nebo 1 kávová lžička). Vaří se 5 minut, pije se 2-3x denně. Zápar – Infusum radicis cichorii – se připravuje z 15-25 g práškované drogy z kořene na 2 sklenice vody. Užívá se po 1/2-2/3 sklenice 2-3x denně před jídlem.

Zevní užití:
Vhodnou lékovou formou je bylinný balzám.
Málo využívanou formou jsou bohužel obklady s čekankou, i když jsou v určitých případech velmi účinné.

Lze nahradit: Čekankové drogy představují svým poměrně jemným působením zvláštní alternativu pampeliškové drogy.

Lze zaměnit s: Při sběru natě nehrozí záměna, rostlina je velmi dobře známá. Spíše by mohlo dojít k záměně při podzimním vykopávání kořenů na stanovišti, kde rostou rostliny s podobnými kořeny. Nebezpečná je záměna s nevýrazně chutnajícím kořenem blín černého – Hyosyamus niger, který je prudce jedovatý.

Popis: Trvalá bylina vysoká 20-120 cm. Z nažloutle bílého vřetenovitého kořene vyrůstá rozvětvená nať s růžicí přízemních laločnatých listů. Nať má listy kopinaté. Početní jednotlivé úbory s jazykovitými květy jasně modré barvy. Kvete v červenci-září. Plody jsou nažky.

Místo výskytu: Velmi rozšířený druh na sušších loukách, rolích, mezích, rumovištích, u cest jako plevel od nížin po podhorský stupeň. Místy se pěstuje pro kořen, který se surovinou k výrobě cikorky. Pěstované druhy se pro nízký obsah hořčin nehodí k léčebným účelům.

Pěstování:
Obecně: Čekanka se pěstuje pouze pro potravinářské účely. Pro farmaceutické zpracování se používá výhradně kořen z planě rostoucích rostlin. Pěstuje se jako rostlina dvouletá. V prvním roce se vyvíjí kořen a listy, ve druhém roce kvete.

Poloha, podnebí, půda: K pěstování čekanky se hodí hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá půda, dobře vyhnojená. Nejlépe je zařazovat ji po hnojených okopaninách.

Výsev semen: Na podzim se hluboko zorá a pohnojí. Na jaře po mělkém přeorání se koncem dubna nebo počátkem května seje čekanka do řádků asi 1/4 m vzdálených. Setba se uválcuje rýhovaným válcem. Při příliš časném výsevu vyráží již v prvním roce do květu, kořen zakrňuje, dřevnatí a stává se nekvalitní.

Doba sběru + sbíraná část: Kořeny se vyrýpávají zvláštními úzkými rýči (září-říjen), nebo další jaro v dubnu a to výhradně z divoce rostoucích rostlin (pěstované mají jiné obsahové látky), zbavují nadzemních částí a zčernalých partií a po omytí se řežou na přibližně 15 cm dlouhé části. Kvetoucí vrcholky natě se seřezávají v době květu v červnu-srpnu za suchého počasí v odpoledních hodinách. Nať se sbírá nejlépe před rozkvětem rostliny, tedy na přelomu jara a léta. Pro použití v očním lékařství se ojediněle sbírá i květ hned v začátku rozkvětu, tedy v červenci.

Zpracování + uchovávání: Kořeny se suší na stinném místě (nejlépe je dosušit umělým teplem při 40-50°C, nebo hned při umělém teple). Poměr seschnutí je asi 5:1. Nať se suší na vzdušných stinných místech bez přehrabování. Poměr seschnutí je asi 4:1. Květy sušením ztrácejí světle modrou barvu.

Vlastnosti drogy: Droga nemá pach a chutná hořce.

Čekanka obecná: Poznámky: Kořen se užívá jako náhrada kávy (cikorka, cikorie). Vyrábí se ze silnějších kořenů, které se myjí, krájejí, suší a potom praží a rozemílají na drobné kousky. Mladé listy a výhonky patří mezi salátové a jarní polévkové byliny. Dvouletá subsp. radicosus se pěstuje pro kořeny a subsp. foliosus pro list). V Belgii se na podzim prodávají jemné puky, které vyrostly v tmavých sklepech na kořenech čekanky zasypaných pískem. Jsou hledané jako zimní salátová zelenina (dají se vařit, dusit, zapékat s masem apod.). Po první světové válce se staly náhradou kávy.