Dámská PILOT polokošile (W)

Letecké dny lidé milují

I když jako letecký konstruktér pracuji většinou pevně spojen se zemí, letadla miluji, stejně jako můj otec, vášnivý propagátor letectví Antonio Cameron. Nejen že rád létám, ale také rád sleduji, jak letouny křižují oblohu. Pravidelně se účastním pořádání leteckých dnů. Fascinuje mě, kolik lidí sdílí mé nadšení pro silné a obratné stroje. Vidím davy, které se pokaždé valí na letiště, dospělé muže i ženy, starce, ale také spoustu malých dětí. A to mi dává jistotu, že svět letectví bude vždycky mladý. V každé generaci je a bude dost chlapců, ale možná i dívek, kteří mu propadnou.

Jako jeden z pořadatelů mám na každé akci tričko s nápisem Pilot. Jednak se mi líbí, je to jakýsi odznak mé příslušnosti k oboru, a jednak slouží jako orientační bod pro všechny návštěvníky leteckých dní, kteří chtějí získat podrobnější informace. Už zdálky je poznám, ty zvídavé kluky, kteří dychtivě okukují každý stroj, a pak pátrají pohledem po okolí, komu by mohli položit tu spoustu otázek, které se jim honí hlavou. A když se naše pohledy střetnou, jak jim zazáří oči a rychle zamíří mým směrem. Dotazy neberou konce a já odpovídám, a když je čas, vyprávím příběhy. Jeden z nich mám i pro vás…

Je z leteckého dne, který se odehrál v Duxfordu nedaleko Londýna. Můj přítel Philip, nadšený letec – akrobat, se tam zúčastnil závodů v akrobatickém létání. Byl nejlepší. Kousky, které předváděl publiku, braly dech. Přihlížejícím davem se rozléhaly vzrušené výkřiky, když si to zamířil „nosem“ rovnou k zemi, aby se v posledním možném okamžiku zvedl a vyletěl vzhůru ke slunci. Všichni věděli, komu připadnou vavříny vítězství. A taky že ano. Philip získal první cenu, medaili a k tomu lahev šampaňského. Těšil se, až ji večer vypije se svojí půvabnou ženou. Naložil lahev do letadla, zvedl se z letištní plochy a vydal se na let domů.

Zkušeně vystoupal do patřičné letové hladiny, vnímal jen hloubku vzdušného prostoru a naprostý mír, který panuje tam nahoře. Takže si asi dovedete představit, jak se vyděsil, když se kabinou rozlehla silná rána. Zareagoval okamžitě – vyzkoušel řízení, ale motor běžel normálně. Provedl kontrolu všech přístrojů… Vše bylo v pořádku. Stále dost nervózní se rozhlížel po kabině, a najednou ji uviděl… Původkyni svého leknutí, otevřenou lahev šampaňského vína. Jak letadlo vystoupalo do výšky, v kabině se změnil tlak vzduchu a korková zátka vyletěla z hrdla s obvyklým zvukovým efektem. Spolu se zátkou bohužel lahev vydala také většinu svého obsahu, ale to bylo v tu chvíli Philipovi úplně jedno. Chápu.