Eleuterokok kořen 40g x Eleutherococcus senticosus radix cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Eleutherococcus senticosus radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Eleuterokok ostnitý se svými léčivými účinky rovná těžce dostupnému ženšenu. Glykosidy, tzv. eleuterosidy, velmi blízké účinným látkám žen-šenu, nejdůležitější typu B, D, E, které představují 80% všech glykosidů, vitamíny C a E, celou řadu prvků nezbytných pro organismus jako např. bor., vápník, chrom, měď, železo, draslík, hořčík, mangan, sodík, fosfor, stroncium, zinek. Dále obsahuje sacharidy a polysacharidy (škrob, glukózu), silice, vosk, pektiny, antokyany a pryskyřice. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 30 min popíjet 1 x denně.

• Všehojovec ostnatý koreň (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Eleutherococcus senticosus radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Eleuterokok ostnatý so svojimi liečivými účinkami rovná ťažko dostupnému ženšenu. Glykozidy, tzv. Eleuterosidy, veľmi blízke účinným látkam ženšenu, najdôležitejšie typu B, D, E, ktoré predstavujú 80% všetkých glykozidov, vitamíny C a E, celý rad prvkov potrebných pre organizmus ako napr. Bór., Vápnik, chróm, meď, železo, draslík, horčík, mangán, sodík, fosfor, stroncium, zinok. Ďalej obsahuje sacharidy a polysacharidy (škrob, glukózu), silice, vosk, pektíny, antokyány a živice. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 30 min popíjať 1 x denne. 

Eleuterokokus ostnatý: Synonyma:
Latinsky: Eleutherococcus senticosus (Rupr. et Maxim) Maxim., Hedera senticosa
Česky: Eleuterokokus ostnitý, Eleuterokok ostnitý, Acanthopanax senticosum

Eleuterokokus ostnatý: Droga:
Latinsky: Radix eleuterococci
Česky: Kořen eleuterokoku

Eleuterokokus ostnatý: Názvy:
Lidové: Eleuterokok, čertův keř, sibiřský ženšen
Slovensky: Všehojovec štetinatý, eleuterokok ostnatý, eleuterokok tŕnitý
Německy: r Eleuterococcus, r Stachelpanax
Anglicky: Siberian Ginseng, Willd Pepper, Ginseng Taiga Root, Russian Root, Akanthos, Thorn Plant

Chemické složení: Droga obsahuje hlavně glykosidy kyseliny oleanolové (z nich 6 hlavních se označuje jako eleuterosidy I až M, blízké hederasaponinům břečťanu). Eleuterosidů bylo izolováno zatím osm (A, B, B1, C, D, E, F a G). V sušině stonků je jich obsah 0,6-1,5%, kořenů pouze 0,6-0,9%. Rozhodující zastoupení mají eleuterosidy B, D a E, jejichž podíl je asi 80%. Z toho eleuterosid B je obsažen především v „kůře“ stonku (0,46%) a kořene (0,18%). Eleuterosidy D a E jsou obsaženy v celém stonku (0,68-0,83%) a v kořeni (0,42-0,51%). Kromě glykosidů rostlina obsahuje i fytosteroly, z nichž byl zjištěn především daukosterol a beta-sitosterol, dále lignanové sloučeniny (eleuterozid E, siringarezinol), kumariny (eleuterozid B1), kyselinu chlorogenovou, sacharidy (glukózu, sacharózu), a škrob. Mimo to éterický olej a tuk (tuku a silice obsahují kořeny v sušině 0,8%, stonky 0,26% a listy 0,31%), pryskyřice, vosk, pektiny, flavonoidy, antokyany a další barevné látky. Kořen má až 1,2% alkaloidu aralinu. Z minerálních látek je významný především vysoký obsah K, dále Ca, P, Na, je přítomen i Mg, Al, Ba, Fe, Sr, B, Cu, Zn, Mn, Cr. V extraktu bylo zjištěno také germanium,jehož úloha v lidských buňkách se ještě zkoumá. Droga dále obsahuje saponiny. Obsahovými látkami jsou tzv. eleutherosidy a polysacharidy.

Vnitřní užití:
I když se droga může užívat ve formě vodného výluhu nebo prášku, farmakokineticky nejúčinnější glykosidy se nejlépe zachovají v lihovém extraktu. V terapii se používají standartizované výtažky.
Působení vitamínu C neutralizuje účinek eleuterokoku. Tři hodiny před a po užití eleuterokoku neužíváme vitamín C.
Doporučuje se lék nasazovat postupně, na konečnou dávku postupně přecházet, protože by se mohly objevit i projevy intolerance – vnitřní třes, nepokoj, předrážděnost apod.
V současné době se u nás vyrábí přípravek Eleuterosan.

Extractum eleuterococci fluidum (standartizatum) – tekutý extrakt – je výtažek z drogy v 40% alkoholu. Užívá se 2-3x denně v dávce 20-40 kapek půl hodiny před jídlem. U dětí je dávkování 1 kapka 2x denně. Léčba trvá 25-30 dní. Může se opakovat až po půl roce (minimální nutná přestávka je 1-2 týdny).
Při krátkodobém podávání zdravým jedincům podle zkušenosti stačí 1x denně 15 kapek přibližně 3 dny před zátěží organismu. Při těchto dávkách byl pozorován zlepšený výkon, lepší nálada, podstatné snížení potřeby spánku na 5-6 hodin a přesto po probuzení se dostavil pocit svěžesti (a hladu). Také se zlepšila paměť.
Nebo:
Pro vlastní potřebu se připravuje lihový extrakt z kořenů, kterého se používá 10-15 kapek denně, při diabetu až 40 kapek. S ohledem na obsah účinných látek by však bylo vhodnější využívat „kůry“ stonků, zatím však chybí dostatek zkušeností.
Nebo:
Přípravky jsou k dispozici ve formě prášku, čajoviny, tinktury, kapslí, tablet a silice. Doporučuje se dávkovat přípravky 500 až 2000 mg 3krát denně, tinkturu 10-20 kapek nalačno 2-3krát denně, maximálně 2 měsíce v roce, většina expertů doporučuje nejvíc 3 týdny.

Přípravky a použití v humánní terapii:
Pro terapeutickou praxi se používá standartizovaný extrakt ze suchých kořenů, připravený 33% lihem. Je to čirá až mírně opalizující tmavě hnědá kapalina, charakteristického kořenného zápachu a chuti.
Byly navrženy indikační oblasti, v nichž se uplatňuje jako hlavní terapeutický prostředek (v případě lehčích stavů chorob) nebo jako adjuvans (u těžších forem onemocnění spolu s dalšími farmaky), a to:
1. při léčbě neuróz, neurastenií, psychoastenií, pseudoneurastenií, hypochondrie, klimakterických poruch psychiky, stařeckých a arteriosklerotických psychóz,
2. při onemocnění kardiovaskulárního systému: arteriosklerózách, hypotenzi, revmatických poškozeních srdce,
3. při léčbě diabetu,
4. při léčbě přepracovanosti, vyčerpání, rekonvalescenci, pooperačních stavech,
5. jako profylaktický prostředek při infekčních chorobách respiračního systému (chřipka, pneumonie) a profesionálních chorobách pracovníků vystavených nepříznivým vlivům fysikálního nebo psychického charakteru (prevence hypertenze a změn sluchu a zraku).

Kontraindikace: Horečnaté stavy, hypertensní krize, čerstvý infarkt myokardu.

Vedlejší účinky: Jsou při léčbě pozorovány ojediněle. U malého počtu pacientů se objevuje bezprostředně po aplikaci pocit zemdlenosti nebo ospalost, což je vysvětlováno krátkodobou hypoglykémií. V takových případech se doporučuje přípravek použít na kostce cukru. Někdy jsou na začátku léčby pozorovány krátkodobé poruchy spánku. Opatrnosti je třeba u hypertoniků.

Dávkování: 3x denně 20-40 kapek před jídlem, u dětí 2x denně podle stáří (1 kapka/rok). Doba léčby je 25-30 dní, opakování je možno provést s 1-2 týdenní přestávkou.

Přípravek: Extractum Eleutherococci fluidum Medexport (50 ml).

V SSSR se vyrábí tonizující nealkoholický nápoj „Eleuterokok“, což je mandarinková limonáda doplněná výtažkem z eleuterokoku a lékořice.

Popis: Eleuterokokus je jediným z asi 15 druhů rodu, který roste ve shora uvedených zeměpisných šířkách. S ostatními se setkáváme hlavně v subtropech a tropech východní Asie. Patří, podobně jako žen-šen, do aralkovitých, a u nás je prakticky neznámý. Zpravidla 2,0-2,5 m vysoký keř, který jen výjimečně dosahuje 4-6 m. Má bohatě vyvinutý kořenový systém, který je vodorovně rozvětvený ve svrchní vrstvě půdy, a to až do vzdálenosti 30 m. Tyto kořeny jsou však poměrně tenké, o průměru kolem 15 mm. Nadzemní část tvoří velký počet vzpřímených stonků, které se v horní části větví. Stonek i větve jsou pokryty velkým počtem ostnů skloněných špičkou dolů. Listy dlouze řapíkaté, pětičetné. Lístky jsou 60-120 mm dlouhé a 30-70 mm široké, podlouhlé nebo eliptické s klínovitou bází a s vrcholem ostře špičatým. Na okrajích jsou zubaté. Na žilkách chlupaté nebo s řídkými ostny. (Listy jsou složené, pětičetné, s dlouhými řapíky). Drobné květy vyrůstají na dlouhých stopkách na koncích větví v kulovitých okolících, které bývají na rostlině zpravidla 3-4. V květenství se vytvářejí květy jak oboupohlavné, tak i jednopohlavné. Oboupohlavné a samčí jsou světle fialové, samičí (pestíkové) jsou žlutavé. Tyčinek 4-6, semeník pětipouzdrý. Plod je černá pětisemenná suchá bobule kulovitého až podlouhle vejcovitého tvaru 7 až 10 mm velká. Žlutavá semena (5 pecek) s nedokonale vyvinutým zárodkem mají tvar půlměsíce. Kvete od června do července a plody jsou vytvořeny koncem srpna až v září. Výška této rostliny je 2-3 m a její šíře až 7 m. Mladé větve mají světle šedou až hnědou kůru, hustě posázenou trny. Staré větve jsou bez trnů. Květy josu drobné, žluté a fialové, listy dlaňovitě pětilaločné. Dozrává v září okrouhlým plodem černé barvy a tvaru jako jahoda. Keř dosahuje výšky několika metrů, v optimálních podmínkách může být vysoký až pět metrů. Lodyha eleuterokoku je porostlá ostny připomínajícími některé odrůdy malinoostružiníku. Pětičetné listy rostou převážně na koncích lodyh a větviček, vzdáleně připomínající list kaštanu. Keř eleuterokoku kvete počátkem léta světležkutými až narůžovělými květy (podle pohlaví). Soukvětí připomíná květ cibule, plody jsou atraktivní černé bobule, které obsahují pět semen. Seschlé plody se podobají plodům černého bezu, jenže jsou žebernaté.

Místo výskytu: Roste planě v tajze Dálného východu, kde dosahuje až 52-53o severní šířky. Rozšířen je především v Přímořském a v jižní části Chabarovského kraje, v Amurské oblasti a také na jižním Sachalinu. V SSSR zaujímají přirozené porosty plochu, která umožňuje každoročně využívat asi 2 900 tun suchých kořenů. Kromě této oblasti roste rovněž v Koreji, Japonsku a severovýchodní Číně, a to ve smíšených a jehličnatých lesích jako podrost, ale i na okrajích lesů a pasekách až do výšky 800 m nad mořem. Nejlépe se mu však daří na osvětlených místech a půdách dostatečně zásobených vodou. Oproti žen-šenu má daleko větší rozšíření, navíc roste v souvislých porostech a jeho množení a pěstování je jednodušší. Eleuterokok je náročný na vyšší vlhkost a světlo, ale nesnáší sluneční úpal. Proto roste zejména na okraji jehličnatých lesů a řidších smíšených lesů, kde tvoří druhou etáž. Vyhovuje mu lehká, vlhčí půda, ve které má mohutný kořenový systém, který může v optimálních podmínkách přesahovat až dvojnásobek výšky keře. Z takto rozvětvených kořenů vyrůstají nové rostlinky a eleuterokok pak tvoří souvislý porost. Eleuterokok je trnitá rostlina, která roste v asijské části SSSR u řeky Amur, v jižní Koreji a čínských provinciích Šansi a Chebej. Na východě se vyskytuje až u Sachalinu a také v Japonsku. Roste v rozložitých lesích, zvláště cedrových, smrkových a jedlových, v polohách vyšších než 800 m. Četův keř je vysoký asi 2 metry, roste v horských cedrových lesících kolem řeky Ussuri, nikdy neroste souběžně s žen-šenem. Jinak rostlina výborná k pěstování.

Pěstování:
Obecně: Agrotechnika tohoto druhu není dosud zpracována, neboť v SSSR se kořeny zatím sklízejí především z přirozených porostů. Jak již bylo uvedeno, je pěstování eleuterokoku nepoměrně snadnější, než je tomu u žen-šenu. Ve své vlasti roste eleuterokok ve smíšených lesích (borovice limba, různé listnáče) v křovinatém patře a je možno získat množství 300-600 kg kořenů na hektar, aniž by byla narušena dynamika reprodukce. Přesto však byly vypracovány postupy na zavedení rostliny do polní kultury, případně na získání některých látek novým, nekonvenčním způsobem. Např. eleuterosid E je možné získat z nati jmelí bílého, ostatní eleutherosidy, především B1, byly získány z tkáňových kultur. Eleuterokok má podobné účinky jako ženšen, v některých výzkumných pracích je stavěn dokonce před ženšen. Velkou výhodou eleuterokoku je jeho snadnější pěstování, využít lze celou rostlinu eleuterokoku a hlavně je možné ho pěstovat i u nás. U ženšenu je při pěstování velmi obtížné zachovat obsah účinných látek – i v přírodním ženšenu hladina těchto látek kolísá. Eleuterokok ve svých kořenech zachovává úroveň účinných látek po celé vegetační období a není tak náročný na pěstování a stanoviště jako ženšen, který je v podstatě v oblasti svého výskytu ve volné přírodě vyhuben. Množení semeny je velmi problematické a bez patřičné zkušenosti je neúspěšné. Nabízí se množení vegetativní, a to jednak hojnými kořenovými výběžky nebo řízky stonků za použití stimulátorů a vhodné množárny.

Poloha, podnebí, půda: Nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez poškození.

Předpěstování: Semena eleuterokoku mají nízkou klíčivost, 5-7%. Klíčivost lze zlepšit střídáním teplot. Nejprve po sklizni se semena nechají uložena v pokojové teplotě, v zimních měsících se několikrát krátce ochladí – v mrazničce nebo venku. Poté se dají zpět do pokojové teploty a nakonec se nechají v chladu až do jara. Zatím není vyzkoušena optimální doba ochlazování, ani počet střídání teplot. Semena eleuterokoku přeléhají i několik let.

Vegetativní množení: Eleuterokok lze pěstovat i v našich podmínkách. Nejlépe se množí vegetativně rostlinami vyrůstajícími z kořenů (kořenovými výběžky). Může se množit také řízky stonků za použití stimulátorů a vhodné množárny.

Doba sběru + sbíraná část: Eleuterokok kvete v červnu a črvenci, plody dozrávají v září až říjnu. Největší biostimulační účinky má v druhé polovině září až říjnu před opadáváním listů, v individuálním vývoji rostliny je tento účinek největší po ukončení růstu. Z eleuterokoku je užíván kořen. Dobývá se na jaře a zejména na podzim. Dobýváním je rostlina zničena. Aby se tomu zabránilo, zkoumá se užití listů a stonku – podobně je tomu u klanoprašky čínské. Po vykopání se kořeny očistí od zeminy a propláchnou v tekoucí vodě.

Zpracování + uchovávání: Po dobytí se kořen nejprve suší při vyšších teplotách kolem 60°C, maximálně 80°C, a poté se dosouší na slunci.

Poznámky: Rostlina je perspektivní z hlediska terapie i prevence některých chorob. Droga pochází z aralkovitého keře, který roste na Dálném východě a dá se pěstovat i u nás. Ve své domovině se používá jako náhrada za Žen-šen. Svůj význam má i v parfumerii. U hospodářských zvířat řada výsledků pokusů ukazuje na zvýšení přírůstků i užitkovosti. Např. u slepic se přidávání 1 ml extraktu z kořenů do 1 kg krmiva zvýšila snáška vajec o 17,2% a hmotnost vajec o 13,5%. U prasete se zvýšily přírůstky až o 24%. Obdobné výsledky byly získány u přírůstků a plodnosti skotu, ve snůšce včel apod.
Jiné názvy: devil´s shrub, shigoka, touch-me-not.