Eukalyptus list 50g x Eucalyptus globulus folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Eucalyptus globulus folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

V listu je hojně obsažena silice s hlavní látkou cineolem, terpeny, aldehydy, třísloviny, hořčiny, seskviterpenové alkoholy a další účinné látky. Blahovičník je domovem v Austrálii, ale lze jej velmi dobře pěstovat i u nás ve velkých květináčích. Tento strom, pěstovaný v květináčích, platí za nejlepší ozdravnou rostlinu pro místnosti s pobytem nemocných, například pro nemocniční chodby, haly a čekárny. Eukalyptové listy můžeme míchat i do směsí. Užívání: 1 čajovou lžičku vysypat do 3dcl vařící vody, vařit 5 min. vyluhovat 10 min. popíjet 2x denně.

• Eukalyptus guľatoplodý list (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Eucalyptus globulus folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

V liste je hojne obsiahnutá silica s hlavnou látkou cineolom, terpény, aldehydy, triesloviny, horčiny, seskviterpenové alkoholy a ďalšie účinné látky. Eukalyptus je domovom v Austrálii, ale možno ho veľmi dobre pestovať aj u nás vo veľkých kvetináčoch. Tento strom, pestovaný v kvetináčoch, platí za najlepšiu ozdravnú rastlinu pre miestnosti s pobytom chorých, napríklad pre nemocničné chodby, haly a čakárne. Eukalyptové listy môžeme miešať aj do zmesí. Užívanie: 1 čajovú lyžičku vysypať do 3dcl vriacej vody, variť 5 min. vylúhovať 10 min. popíjať 2x denne.

Blahovičník kulatoplodý: Synonyma:
Česky: Eukalypt, blahovičník eukalyptový

Blahovičník kulatoplodý: Droga:
Latinsky: Folium eucalypti, Oleum eucalypti
Česky: List blahovičníku

Blahovičník kulatoplodý: Názvy:
Lidové: Eukalyptus
Slovensky: Eukalyptus guľatoplodý
Německy: r Eukalyptus
Anglicky: Eucaliptus

Chemické složení: V eukalyptu kulatoplodém se nachází 1,5-3% silice (Oleum eucalypti), jejíž hlavní složkou je cineol (eukalyptol: 70-85%), dále terpineol a pinen. Z ostatních látek obsahuje pinon a další terpeny, aldehydy, seskviterpenové alkoholy (eudezmol, globulol), třísloviny a hořčiny. Dále jsou obsaženy polyfenolové kyseliny, flavonoidy, včetně eukalyptinu, rutin. Silice rozličných druhů má rozdílné složení, ba dokonce na tomtéž druhu odlišné provenience. Skupiny eukalyptů, které mají listy se silným středním žebrem a okrajové žilky mají až po okraj listů, obsahují hlavně pinen, ale žádný eukalyptol a felandren. Do druhé skupiny patří eukalypty obsahující eukalyptol, střední žebro listů mají slabší, okrajové žliky nedosahují okraje listů. Do třetí skupiny patří ty, které mají hodně felandrenového oleje, mají střední žebro velmi tenké a chybí pérovité rozvětvení žilek listu.

Vnitřní užití:
Aplikační formy: Esenciální olej, tinktura, mazání, farmaceutické přípravky.
Pro nepříjemné vedlejší účinky při perorálním podávání (jako např. podráždění sliznic žaludku a střev se zvracením a celkovou slabostí) se ordinuje častěji ve formě inhalací a aerosolů.
Spolu s cineolem má silice asi stejné upotřebení: injekčně, ve formě mastí nebo na inhalace.
Eukalyptové listy můžeme míchat i do směsí. Vycházíme přitom z faktu, že obsahují asi 2,5% silice, která je hlavní účinnou látkou. Potom plně postačí, aby podíl listů ve směsi činil kolem 15% hmotnostních.
List se dnes zřídka používá v terapii – je složkou čajovin užívaných při bronchitídách a astmatu. Užívá se zápar (4 g na 180 ml vody), který se pije 2x denně 1 šálek (střední jednotlivá dávka je 2,0 g).
Nebo:
Zápar z eukalyptových listů má jednotlivé dávky 2-3 g, nebo 1 kávovou lžičku na šálek vody: pije se 2x denně.
Nebo:
Vnitřně jako drogu je možné užít listy eukalyptu při léčení astmatu, bronchitidy, zánětu hrtanu. Řádově se spaří jeden až dva gramy drogy 1-1,5 dl vody. Denně je možné užít až 3 dl ve dvou dávkách. Každou dávku je třeba čerstvě připravit.(?).
Oleum eucalypti (nebo cineol) se užívá perorálně po 0,06-0,2 ml pro dosi, nejlépe v emulzi nebo s cukrem.
Nebo:
Silice se pro vnitřní užití dávkuje v množství 2 – 3 kapek, jen v závažnějších případech se podává 4 – 5 kapek na jednu dávku, 2-3krát denně, nekdy ne dlouhodobě.
Tinctura eucalypti se dávkuje 2,5 g pro dosi.
Nebo:
Eukalyptovou tinkturu dávkujeme ženám v množství 20 kapek, mužům 25 kapek, obvykle 2-3krát denně.

Zevní užití:
K inhalaci se používá 1 polévková lžíce listů na litr vroucí vody.
Nebo:
Na přípravu inhalačního roztoku se používá 2-4 ml cineolu (nebo Oleum eucalypti) na 500 ml vroucí vody. Do nosu se aplikuje v 0,5-2% olejovém vehikulu.
Nebo:
Do nosu aplikujeme silici v olejovém nosiči tak, aby množství silice nepřevýšilo 1,5 % hmotnostního podílu nesních kapek.
Nebo:
K inhalacím je třeba vhodit několik listů do vroucí vody.(?).
Nebo:
K inhalaci se dávkuje 1 lžíce silice na 1 litr vody.
Nebo:
Zevně se užívá mixtura ze 30 ml silice na 500 ml vody.

Lze nahradit: K farmaceutickým účelům se používají oleje obsahující cineol, hlavně Eucalyptus globulus. V lékařství se používají oleje Eucalyptus globulus, Eucalyptus polybractea, Eucalyptus australiana, Eucalyptus dives var. C.E. cneorifolia, Eucalyptus virides, Eucalyptus dumosa, Eucalyptus Smithii.

Popis: Vzrostlé stromy dosahují výšky až 100 metrů, mají rovný, hladký kmen. Mladé rostliny mají vstřícné, kožovité, světlezelené listy, přisedlé ke stonku čtverhrannéh oprůřezu. Listy na starším stonku jsou střídavé s řapíkem a tvarem připomínají listy naší vrby, jenže dosahují délky 20 až 30 centimetrů. Blahovičníky nenastavují slunci plochu listu jako většina rostlin, ale sklánějí se tak, aby na ně dopadalo co nejméně slunečního záření. Pak je pod eukalypty jen málo stínu.
Stromy blahovičníků kvetou červeně nebo žlutě. Plody eukalyptu s množstvím semínek připomínají naše žaludy.(?).

Místo výskytu: Eukalypty – blahovičníky tvoří v Austrálii a Tasmánii asi 3/4 tamnější flóry. Jsou to stálezelené a rychle rostoucí stromy, některé i 150 m. Na svůj růst spotřebují hodně vody, čímž vysušují močály. Silice, která se z nich vypařuje, zahání nepříjemný hmyz, např. moskyty šířící malárii. Proto se dnes pěstují v mnohých subtropických oblastech a i v jižní Evropě. Droga – Folium eucalypti pochází ze starších srpovitých a stopkatých listů (mladší jsou sedící a oválné). Strom se pěstuje ve Středomoří, hlavně ve Španělsku, Portugalsku, ale i v USA, Mexiku, Brazílii, Africe a Indii. Eukalypty jsou domovem v Austrálii a na přilehlých ostrovech. Dnes jsou pro svou hodnotu vysazovány prakticky v celém subtropickém pásmu a v části tropického pásu.(?).

Pěstování: Blahovičník, Eukalyptus je rod stromů, který se vyskytuje asi v 700 druzích. Listy eukalyptů poskytují eukalyptový olej. Domovem eukalyptů je Austrálie. Pro Evropu se doporučují tyto druhy eukalyptů: s minimálními teplotami do -10°C Eucalyptus viminalis , Eucalyptus macarthuri, Eucalyptus pulverunta, Eucalyptus obliqua, Eucalyptus Robertsoni, Euclayptus melliodorata, Eucalyptus bicostata, Eucalyptus melliodora, Eucalyptus blakelyi, Eucalyptus rosinifera, do -12°C Eucalyptus pauciflora, Eucalyptus delegatensis, Eucalyptus rubidia, Eucalyptus stellulata, Eucalyptus aggregata, Eucalyptus cordata, Eucalyptus dalrympleana, Eucalyptus ovata, do -15°C Eucalyptus suberenulata, Eucalyptus Johnstoni, Eucalyptus urnigera, do -18°C Eucalyptus vernicosa, Eucalyptus bicolor, Eucalyptus niphophila a Eucalyptus gunnii. Mrazy do -10°C vydrží Eucalyptus melliodora, do -14°C Eucalyptus gigantea, Eucalyptus ginnii, Eucalyptus perriniana, Eucalyptus rubida, do -15°C Eucalyptus macarthuri, Eucalyptus urnigera, do -18°C Eucalyptus vernicosa a Eucalyptus niphophila a do -20°C Eucalyptus stellulata. v Anglii Eucalyptus gunnii snáší minimální teplotu -18°C. V klimatických podmínkách ČSR je možno pěstovat eukalypty jedině ve formě pařezové kultury s jednoletou dobou obmýtnou, za předpokladů ochrany seříznutého kmínku (asi 20 cm nad zemí) a půdy před promrzáním vhodnou izolační hmotou (listovou hrabankou) v obvodě kořenového systému. Nejlepší výsledky byly dosaženy u řadových výsadeb (dno příkopu v úrovni s okolním terénem) se stěnami asi 25 cm vysokými. Uvádí se, že rychlost růstu pařezových výmladků je několikrát vyšší než u pravých kmenů. Tato vlastnost dovoluje pěstovat eukalypty v pařezinách. Zvýšení odolnosti proti mrazu nastalo rovněž vlivem přirozené generativní hybridizace. Při změně přirozené povahy vlivem změněných podmínek prostředí, hlavně při zvýšení odolnosti proti mrazu, hraje též významnou roli výmladná schopnost eukalyptů. Oblast pařezové kultury s každoročním obmítáním je charakteriována absolutními minimy pod 16°C. Do této oblasti jsou zahrnuta místa, v nichž se počítá s pěstováním eukalyptů (jižní Krym, jižní Ukrajina, Moldavsko apod). Krajní minimální teploty, při nichž je ještě možné pěstovat eukalypty tímto způsobem, nejsou v současné době ještě vyzkoušeny. U nás se z pěstovaných druhů osvědčil pouze Eucalyptus camadulensia. V Hodoníně byly vysazeny semenáčky Eucalyptus paniculata, Eucalyptus citriodora, Eucalyptus maculata, Eucalyptus saligna, Eucalyptus crebra, Eucalyptus leucoxylon a Eucalyptus maidenii. Během této doby nebyly na těchto rostlinách zjištěni žádní komáři, i když na ostatní vegetaci jich bylo velké množství. Zatím je nutno tyto semenáče sklízet na zimu do skleníku nebo do sklepa. Je snaha vypěstovat mrazuvzdorné odrůdy, které by mohy být trvale vysázeny v terénu na ochranu proti komárům. U nás se dá eukalyptus pěstovat v omezených podmínkách ze semen. V botanických zahradách, kde má více místa i lepší podmínky k růstu, může dát eukalyptus i semena. Při pěstování v domácnostech se semena nepodaří vypěstovat, protože strom kvete v paždí starších listů, ale v té době už má takové rozměry, že se nevejde do běžné domácnosti. Blahovičník můžeme pěstovat ve větším květináči. Na zřetel se musí brát to, že velice rychle roste. Za rok může mít přírůstek i tři metry. V květnu, po mrazech, nádobu s eukalyptem vyneseme ven na chráněné místo k nějaké zídce. Větší stromek se msí přivázat, aby ho vítr nepřevrátil. Pod nádobou musí být velká miska na vodu. V parných letních dnech spotřebuje dospělý eukalyptus až 8 litrů vody za den. Zemina v nádobě musí být stále vlhká. U nás na podzim eukalyptus částečně opadává, přestože je ve své domovině stálezelený strom. Po přenesení do místnosti a stálém zalévání znovu obrazí. Přes zimu potřebuje světlé místo ve vytápěné místnosti. Bez řezu se dá pěstovat do dvou let po vysazení – podle místnosti ve které je uístěn přes zimu a jejích rozměrů. V místech, kde blahovičníky zdomácněly, se přizpůsobily podmínkám. Některé druhy snesou mráz a sníh, jiné vysoké tropické teploty. Semena sejeme celoročně na povrch výsevného substrátu, který udržujeme v teple a stále mírně vlhký. Během 3 týdnů vyklíčí drobné rostlinky, které velmi rychle rostou. Blahovičník vyžaduje plné slunce a dostatek vláhy po dobu vegetačníého období. Praidelně přihnojujeme plným hnojivem. V zimě umístíme rostlinu na světlém, ale chladném místě a zálivku přizpůsobíme omezenému růstu.. Během léta blahovičník elmi rychle roste, spotřebuje mnoho vody, kterou odpařuje a zlepšuje tím ovzduší interiéru (Bartoš, Vinařického 12, Brno). V malých květináčích v podobě jakési bonsaje může být úspěšně pěstován i v bytech.

Doba sběru + sbíraná část: K léčení používáme buď čerstvé nebo sušené lístky, které drtíme a inhalujeme, případně připravujeme tinkturu.(Bartoš).

Poznámky: Více než list se používá silice (v současnosti až příliš často). Silice se destiluje z listů vodní parou (Oleum eucalypti) a někdy se z ní izoluje vymrazením cineol. Eukalyptový olej působí antisepticky, uvolňuje hleny a zchlazuje. Je obsažen v četných přípravcích (masti, bonbóny, šťávy, mazání). V aromaléčbě se užívá k posílení imunitního systému a k podpoře koncentrace (soustředění). Také v kosmetice má eukalyptus své místo. Je součástí šampónů, mýdel, zubních past a různých masážních krémů. Strom, který je domovem v jižní Austrálii a Tasmánii, hojně se pěstuje ve Středomoří. V listech se nachází až 3% éterického oleje, který se získává destilací s vodní parou. Hlavní složkou tohoto oleje je cineol – eukalyptol. V parfumerii se užívají oleje z Eucalyptus macarthuri a Eucalyptus citriodora. Jako desodorans se doporučuje směs Eucalyptus citriodora (0,5 dílu), kafr 2 díly a naftalín 28 dílů. Eukalyptové oleje samotné nebo ve směsi s jinými oleji se používají jako repelenty komárů a muchniček. Suché listy v prášku z Eucalyptus botryoides nebo Euclapytus paniculata hubí komáry Aedes punctor za dvacet minut. Éterický olej z Eucalyptus dumosa má repelentní účinek na komáry Aedes. D-alfa-pinen má repelentní účinek na komáry Anopheles. Ve všech částech stromu je množství silic. Při dotyku intenzivně voní po kafru. Vůně eukalyptů odpuzuje hmyz, zejména komáry. Eukalyptus potřebuje ke svému růstu velké množství vody a je proto využíván k vysoušení bažin a k zahánění komárů. Stromy koření do hloubky až 30 metrů. Dřevo je cennou surovinou – nazývá se železným dřevem. Je tvrdé, odolává hnilobě. Eukalyptové dřevo je známé pod názvem mahagon, kterého je také několik druhů. Eukalypty obsahují v mladých listech menší množství omamných látek. V pokoji dlouhodobě nemocných bychom měli umístit 1 větší, 2 střední nebo 3 menší eukalypty v kořenáči. Pro pokoj j objemem 50 m3 to zcela postačí. Zdá se, že nejvhodnější expozice je polodenní, spíše noční. Někteří nemocní ale snášejí vůni lépe ve dne, a proto je nutné to nejprve individuálně vyzkoušet. Velmi zřetelný je účinek při astmatu.
Jiné názvy: Fevertree, gum tree, Tasmanian blue gum.