Složení: Rubi idaei folium. Listy obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, z nichž nejhojněji je zastoupena kyselina citrónová, dále značné množství vitaminu C, cukry, stopy silice a řada dalších látek. Pro svou chuť se přidává do velkého množství průmyslově vyráběných rostlinných čajových směsí.
Cena na vyžádání
Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.
Složení: Rubi idaei folium. Listy obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, z nichž nejhojněji je zastoupena kyselina citrónová, dále značné množství vitaminu C, cukry, stopy silice a řada dalších látek. Pro svou chuť se přidává do velkého množství průmyslově vyráběných rostlinných čajových směsí.
Užívání: 1 sáček přelít 0,2 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 3 x denně. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Uchovávejte mimo dosah dětí! Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.
Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.
Zloženie: Rubi idaei folium. Listy obsahujú triesloviny, flavony a organické kyseliny, z ktorých je najčastejšie zastúpená kyselina citrónová, ďalej značné množstvo vitamínu C, cukry, stopy silice a množstvo ďalších látok. Pre svoju chuť sa pridáva do veľkého množstva priemyslovo vyrábaných rastlinných čajových zmesí.
Užívanie: 1 vrecko preliať 0,2 l vriacej vody, luhovať 10 min popíjať 3 x denne. Skladovať v suchu, pri teplote do 25 °C. Uschovávajte mimo dosah detí! Výrobok nenahradzuje pestrú stravu.
Maliník obecný: Synonyma:
Česky: Ostružiník maliník, malinník
Maliník obecný: Droga:
Latinsky: Folium rubi idaei, Fructus rubi idaei recens, Baccae rubi idaei
Česky: List maliníku
Maliník obecný: Názvy:
Lidové : Červená malina, malina, maliní
Slovensky : Ostružina malinová, ostružina malina, malina
Německy : e Himbeere
Rusky : Malina obyknovennaja
Anglicky : Raspberry
Polsky : Malina wlasciwa
Chemické složení: Listy obsahují hlavně třísloviny (mimo jiných i kyselinu elagovou), organické kyseliny, potom vitamín C, minerální látky a flavonoidy, jinak podobné látky jako ostružinové. Dále pak fragarin (uterotonikum) a polypeptidy. Plody obsahují do 2% organických kyselin (především kyselinu citronovou až 97%, jablečnou, vinnou, mravenčí) asi 7% sacharidů, antokyanový glykozid (kyanidin), třísloviny, pektin, sliz, gumu, alkoholy (např. izoamylový, beta-fenyloctový), aldehydy, flavony, barviva, inozit, minerální soli, vitamín C, vitamíny skupiny B a provitamín A. Z čerstvých plodů se získá 70-80% šťávy. Plody obsahují i vitamín E a silice.
Vnitřní užití:
Listovou drogu připravujeme formou nálevu nebo asi 1 minutu vařeného odvaru. Plody zpracováváme většinou na sirup, ovocnou šťávu nebo na džem. Můžeme je podávat i sušené, dávkování není stanoveno. Listovou drogu pro slabý účinek prakticky nepodáváme. Obě drogy lze však bez jakéchkoli problémů míchat do směsí. Listová droga je pokládána za indiferentní a je doporučována na přípravu tzv. domácích čajů, které pijí i lidé bez léčebných ambicí, podobně jako je tomu u ostružiny.
Listy se dávkují 1 lžíce na šálek záparu – pije se 2-3x denně.
Nebo:
Účinný zápar se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g drogy, ale může se použít i vyšší dávkování – 1 lžíce listu na šálek vody: užívá se 2-3x denně.
Nebo:
Jinak se připravuje Infusum Folii rubi idaei (5-10 g drogy na 1 šálek vody), který se pije 2-3x denně.
Nebo:
Z mladého sušeného listí se připravuje čaj stejně jako čínský čaj, jen s citronem a cukrem. Pije se horký při nachlazení.
Plody maliny se v praxi využívají jako významné léčivé ovoce. Terapeuticky účinný je Infusum Fructus rubi idaei (50-80 g drogy na 1 litr vody), který se užívá v dávce 3-4 sklenice denně.
Nebo:
Zápar se připravuje ze 2 lžic plodů na 4 dl vody (večer).
Připravuje se odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody. Pije se 1,5 dl 2-3x denně.
Sirupus rubi idaei se užívá v dávce 1-3 lžičky na 1 sklenici teplé vody, a to 1-3x denně. Malinový sirup se přidává jako vzhledové a chuťové korigens do léků s nevhodnými organoleptickými vlastnostmi. Oblíbený je hlavně v pediatrické praxi.
Nebo:
Sirup je složkou nápojů, které se pijí při horečkách (2-3 lžíce sirupu do 2,5 dl záparu z lipového květu).
Nebo:
Malinová šťáva smíchaná s vodou dává osvěžující nápoj pro nemocné s horečnatými onemocněními. Připraví se následovně: Rozmačkané maliny se protlačí sítem a vaří se se stejným množstvím cukru. Při vaření se sbírá pěna a zhoustlý sirup se po vychladnutí plní do lahví.
Velmi osvěžující je malinový ocet, připravovaný následovně:
Dva litry malin se polejí půl litrem vinného octa a půl litrem vody. Nechá se stát 24 hodin, pak se protlačí sítem a svaří. Po vychladnutí se přidá půl litru octa a půl kilogramu cukru a znovu vaří, při čemž se sbírá pěna. Po zchladnutí se plní do lahví.
Malinové víno se doporučuje pít při chřipce a kataru průdušek. Víno sladíme kandovaným cukrem a pijeme teplé.
Zevní užití:
Odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody se užívá i ke kloktání, obvykle však v kombinaci (např. s listem černého rybízu).
Lze zaměnit s: Malina má na rubu bíle plstnaté listy. Tím se podstatně liší od příbuzných druhů a kříženců. Je to proměnlivý druh s mnoha odrůdami. V kulturách se získalo asi 500 sort. Známí jsou i kříženci s ostružinami. Kulturní maliny se svojí kvalitou nikdy nevyrovnají divoce rostoucím.
Popis: Trvalá bylina s dřevnatými stonky, vysoká 60-120 cm. Stonky přetrvávají dva roky. Listy nepárovitě peřovitě složené, na rubu bíle plstnaté. Mají pilovitý okraj, koncový lístek je obyčejně srdčitě vejčitý s dlouhým řapíkem. Květy bílé, v řídkých pažních metlinách. Kvete již v květnu, ale ještě i v červnu. Květní lůžko je vyvýšené a na něm se po odkvětu vyvíjejí plody. Plodenství červených peckoviček – malin po dozrání opadává.
Místo výskytu: Roste na pasekách, v řídkých lesích i houštinách nížin i hor. Často se pěstuje v zahrádkách a na plantážích. Dává přednost mírně vlhkým půdám, humózním, bohatým na dusík.
Pěstování: Při pěstování se maliníku daří hlavně v půdě úrodné, hluboce zkypřené a často hnojené. Množí se dělením starých keřů nebo odnožemi. Jednoroční pruty mají ovoce jen výjimečně. Je-li prutů příliš mnoho, prořezávají se. Na podzim je dobře kulturu maliníku pohnojit. Plody se sbírají v srpnu a září. Obvykle se zpracovávají za čerstva, jen málo kdy se suší. Ke sběru listů se volí jen jemné, ne ještě zcela vyvinuté listy. Sbírají se v červnu a červenci. Suší se ve stínu, rozestřeny v tenkých vrstvách.
Doba sběru + sbíraná část: Sbírají se zralé, zdravé, nepřestárlé maliny za suchého počasí v červenci-srpnu. Nejlépe se sbírají do smaltovaných nádob. Rychle se kazí. Hlavním předmětem sběru je list. Sbírá se v létě (červen-červenec-září). Vhodné jsou pouze mladé, svěží listy, podle možnosti bez stopek (rychleji schnou). Nejlepší sběr listu je v květnu a červnu kolem desáté hodiny dopolední. Někdy se sbírá i nať, tj. mladé nedřevnaté nadzemní olistěné výhonky do 50 cm od vrcholu (květen-červen).
Zpracování + uchovávání: Při rychlém sušení listů v tenkých vrstvách na teplém místě je třeba dbát, aby si zachovaly původní barvu. Umělé teplo nesmí překročit 40-50°C. Listy se při sušení nesmí rozdrtit. Poměr seschnutí je asi 5:1. Droga se skladuje v dobře uzavřených obalech chráněná před světlem. Nať se suší podobně jako listy. Poměr seschnutí je asi 5:1. Čerstvé zralé plody se upravují s cukrem na sirup – Sirupus rubi idaei. Plody je možno i sušit, suší se na slunci nebo umělým teplem – Fructus rubi idaei. Poměr seschnutí je asi 9:1.
Jan Hyžďal
Máte zájem o dlouhodobou spolupráci s tímto velkoobchodem?