Maliník list 40g x Rubi idaei folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Rubi idaei folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Listová droga obsahuje třísloviny, organické kyseliny, flavony a minerální látky. V plodech je především kyselina citrónová, kyselina jablečná, mravenčí, askorbová, cukry, antokyanový glykosid kyanidin, pektiny, slizy, guma, aldehydy, inosit a další látky. Drogu kombinujeme s kontryhelem, přesličkou, řebříčkem, heřmánkem, fenyklem, chmelem, lopuchem, kopřivou, pampeliškou, jetelem červeným a dalšími bylinami pro ženy v jakémkoliv poměru. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 15 min popíjet 2-3 x denně.

• Ostružina malina list (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Rubi idaei folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Listová droga obsahuje triesloviny, organické kyseliny, flavóny a minerálne látky. V plodoch je predovšetkým kyselina citrónová, kyselina jablčná, mravčia, askorbová, cukry, antokyanové glykozid kyanidín, pektíny, slizy, guma, aldehydy, inositu a ďalšie látky. Drogu kombinujeme s alchemilky, prasličkou, rebríčkom, rumančekom, feniklom, chmeľom, lopúcha, žihľavou, púpavou, ďatelinu červeným a ďalšími bylinami pre ženy v akomkoľvek pomere. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, lúhovať 15 min popíjať 2-3 x denne.

Maliník obecný: Synonyma:
Česky: Ostružiník maliník, malinník

Maliník obecný: Droga:
Latinsky: Folium rubi idaei, Fructus rubi idaei recens, Baccae rubi idaei
Česky: List maliníku

Maliník obecný: Názvy:
Lidové : Červená malina, malina, maliní
Slovensky : Ostružina malinová, ostružina malina, malina
Německy : e Himbeere
Rusky : Malina obyknovennaja
Anglicky : Raspberry
Polsky : Malina wlasciwa

Chemické složení: Listy obsahují hlavně třísloviny (mimo jiných i kyselinu elagovou), organické kyseliny, potom vitamín C, minerální látky a flavonoidy, jinak podobné látky jako ostružinové. Dále pak fragarin (uterotonikum) a polypeptidy. Plody obsahují do 2% organických kyselin (především kyselinu citronovou až 97%, jablečnou, vinnou, mravenčí) asi 7% sacharidů, antokyanový glykozid (kyanidin), třísloviny, pektin, sliz, gumu, alkoholy (např. izoamylový, beta-fenyloctový), aldehydy, flavony, barviva, inozit, minerální soli, vitamín C, vitamíny skupiny B a provitamín A. Z čerstvých plodů se získá 70-80% šťávy. Plody obsahují i vitamín E a silice.

Vnitřní užití:
Listovou drogu připravujeme formou nálevu nebo asi 1 minutu vařeného odvaru. Plody zpracováváme většinou na sirup, ovocnou šťávu nebo na džem. Můžeme je podávat i sušené, dávkování není stanoveno. Listovou drogu pro slabý účinek prakticky nepodáváme. Obě drogy lze však bez jakéchkoli problémů míchat do směsí. Listová droga je pokládána za indiferentní a je doporučována na přípravu tzv. domácích čajů, které pijí i lidé bez léčebných ambicí, podobně jako je tomu u ostružiny.
Listy se dávkují 1 lžíce na šálek záparu – pije se 2-3x denně.
Nebo:
Účinný zápar se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g drogy, ale může se použít i vyšší dávkování – 1 lžíce listu na šálek vody: užívá se 2-3x denně.
Nebo:
Jinak se připravuje Infusum Folii rubi idaei (5-10 g drogy na 1 šálek vody), který se pije 2-3x denně.
Nebo:
Z mladého sušeného listí se připravuje čaj stejně jako čínský čaj, jen s citronem a cukrem. Pije se horký při nachlazení.
Plody maliny se v praxi využívají jako významné léčivé ovoce. Terapeuticky účinný je Infusum Fructus rubi idaei (50-80 g drogy na 1 litr vody), který se užívá v dávce 3-4 sklenice denně.
Nebo:
Zápar se připravuje ze 2 lžic plodů na 4 dl vody (večer).
Připravuje se odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody. Pije se 1,5 dl 2-3x denně.
Sirupus rubi idaei se užívá v dávce 1-3 lžičky na 1 sklenici teplé vody, a to 1-3x denně. Malinový sirup se přidává jako vzhledové a chuťové korigens do léků s nevhodnými organoleptickými vlastnostmi. Oblíbený je hlavně v pediatrické praxi.
Nebo:
Sirup je složkou nápojů, které se pijí při horečkách (2-3 lžíce sirupu do 2,5 dl záparu z lipového květu).
Nebo:
Malinová šťáva smíchaná s vodou dává osvěžující nápoj pro nemocné s horečnatými onemocněními. Připraví se následovně: Rozmačkané maliny se protlačí sítem a vaří se se stejným množstvím cukru. Při vaření se sbírá pěna a zhoustlý sirup se po vychladnutí plní do lahví.
Velmi osvěžující je malinový ocet, připravovaný následovně:
Dva litry malin se polejí půl litrem vinného octa a půl litrem vody. Nechá se stát 24 hodin, pak se protlačí sítem a svaří. Po vychladnutí se přidá půl litru octa a půl kilogramu cukru a znovu vaří, při čemž se sbírá pěna. Po zchladnutí se plní do lahví.
Malinové víno se doporučuje pít při chřipce a kataru průdušek. Víno sladíme kandovaným cukrem a pijeme teplé.

Zevní užití:
Odvar ze 2 lžic listů na 4 dl vody se užívá i ke kloktání, obvykle však v kombinaci (např. s listem černého rybízu).

Lze zaměnit s: Malina má na rubu bíle plstnaté listy. Tím se podstatně liší od příbuzných druhů a kříženců. Je to proměnlivý druh s mnoha odrůdami. V kulturách se získalo asi 500 sort. Známí jsou i kříženci s ostružinami. Kulturní maliny se svojí kvalitou nikdy nevyrovnají divoce rostoucím.

Popis: Trvalá bylina s dřevnatými stonky, vysoká 60-120 cm. Stonky přetrvávají dva roky. Listy nepárovitě peřovitě složené, na rubu bíle plstnaté. Mají pilovitý okraj, koncový lístek je obyčejně srdčitě vejčitý s dlouhým řapíkem. Květy bílé, v řídkých pažních metlinách. Kvete již v květnu, ale ještě i v červnu. Květní lůžko je vyvýšené a na něm se po odkvětu vyvíjejí plody. Plodenství červených peckoviček – malin po dozrání opadává.

Místo výskytu: Roste na pasekách, v řídkých lesích i houštinách nížin i hor. Často se pěstuje v zahrádkách a na plantážích. Dává přednost mírně vlhkým půdám, humózním, bohatým na dusík.

Pěstování: Při pěstování se maliníku daří hlavně v půdě úrodné, hluboce zkypřené a často hnojené. Množí se dělením starých keřů nebo odnožemi. Jednoroční pruty mají ovoce jen výjimečně. Je-li prutů příliš mnoho, prořezávají se. Na podzim je dobře kulturu maliníku pohnojit. Plody se sbírají v srpnu a září. Obvykle se zpracovávají za čerstva, jen málo kdy se suší. Ke sběru listů se volí jen jemné, ne ještě zcela vyvinuté listy. Sbírají se v červnu a červenci. Suší se ve stínu, rozestřeny v tenkých vrstvách.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírají se zralé, zdravé, nepřestárlé maliny za suchého počasí v červenci-srpnu. Nejlépe se sbírají do smaltovaných nádob. Rychle se kazí. Hlavním předmětem sběru je list. Sbírá se v létě (červen-červenec-září). Vhodné jsou pouze mladé, svěží listy, podle možnosti bez stopek (rychleji schnou). Nejlepší sběr listu je v květnu a červnu kolem desáté hodiny dopolední. Někdy se sbírá i nať, tj. mladé nedřevnaté nadzemní olistěné výhonky do 50 cm od vrcholu (květen-červen).

Zpracování + uchovávání: Při rychlém sušení listů v tenkých vrstvách na teplém místě je třeba dbát, aby si zachovaly původní barvu. Umělé teplo nesmí překročit 40-50°C. Listy se při sušení nesmí rozdrtit. Poměr seschnutí je asi 5:1. Droga se skladuje v dobře uzavřených obalech chráněná před světlem. Nať se suší podobně jako listy. Poměr seschnutí je asi 5:1. Čerstvé zralé plody se upravují s cukrem na sirup – Sirupus rubi idaei. Plody je možno i sušit, suší se na slunci nebo umělým teplem – Fructus rubi idaei. Poměr seschnutí je asi 9:1.