Mate green Lemon 50g Cesmína paraguajská list řez. Sypaný bylinný čaj MILOTA

Popis produktu

• Mate Green lemon 50g (Český text na obalech)

Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. 
Složení: Mate green čaj (cesmína paraguajská list), citronová tráva. Maté je národní nápoj jihoamerických obyvatel. Hlavní účinnou látkou je kofein, dále theofylin, třísloviny, některé vitaminy a minerální látky, látky flavonoidní povahy a některé další, ne zcela přesně definované alkaloidy. Diky obsahu kofeinu 6,5%, což je asi o 1,5% více než v kávě, nebo čaji a dalších látek působí silně stimulačně. Uzená chuť maté je dána úpravou listů. Citronovou trávu můžeme zařadit mezi léčivky. Významný podíl mají především silice, např. citral, limonen, geraniol, a také flavonoidy. 
Příprava: 1 čaj. lžička na 1,5 dl. vařící vody, vyluhovat 2-5 minut.

• Mate Green lemon 50g (Slovenský text na obaloch)

Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. 
Zloženie: Mate green čaj (cesmína paraguajská list). Maté je národný nápoj juhoamerických obyvateľov. Hlavnou účinnou látkou je kofeín, ďalej teofylín, triesloviny, niektoré vitamíny a minerálne látky, látky flavonoidné povahy a niektoré ďalšie, nie úplne presne definované alkaloidy. Diky obsahu kofeínu 6,5%, čo je asi o 1,5% viac ako v káve, alebo čaji a ďalších látok pôsobí silne stimulačne. Údená chuť maté je daná úpravou listov. Citrónovú trávu môžeme zaradiť medzi liečivky. Významný podiel majú predovšetkým silice, napr. Citral, Limonén, geraniol, a tiež flavonoidy. 
Príprava: 1 čaj. lyžička na 1,5 dl. vriacej vody, vyluhovať 2-5 minut.

Cesmína paraguayská: Synonyma:
Latinsky: Ilex paraguiensis St. Hill., Ilex paraguariensis, Ilex paraguayensis

Cesmína paraguayská: Droga:
Latinsky: Folium maté, Yerba maté, Herba ilexis
Česky: List cesmíny paraguajské

Cesmína paraguayská: Názvy:
Slovensky: Cezmína paraguajská

Chemické složení: Listy obsahují převážně kofein (1-2%), málo jiných purinových derivátů (např. teobrominu do 0,45%). Z ostatních obsahových látek je zde ještě kyselina chlorogenová a její estery, kyselina kávová, rutin a silice (0,35%). Puriny se většinou váží na pyrokatechinové třísloviny. K přípravě čaje se používají mladší, ale již zdřevnatělé větvičky, dobře olistěné, které obsahují 0,5-2,1% kofeinu, 7-11% tříslovin, theofylin a stopy provitamínu A, vitamínů B1 a C. Přítomny jsou rovněž sacharidy a malé mnžství silice.

Vnitřní užití: S ohledem na specifické působení drogy se maté podává zpravidla samostatně. Vhodnou formou užití je krátkodobě vyluhovaný nálev, který se pije neslazený.

Popis: Ilex paraguayriensis, cesmína paraguayská, je nevelký keř nebo stromek (vysoký 4-12 m) z čeledi Aqifoliaceae, cesmínovitých. Listy má vstřícné, eliptické nebo obvejčité, zubaté, kožovité, 80-100 mm dlouhé. Květy jsou v úžlabních hroznech, převážně jednopohlavné, korunní plátky bělavé. Plod je jasně červená peckovice 5-6 mm velká, se 4-8 drobnými semeny. Místně se připravuje čaj i z listů jiných druhů, např. Ilex dumosa (severní Argentina) a Ilex amara (Matto Grosso). Droga se do České republiky v současné době dováží.

Místo výskytu: Mateřské rostliny jsou dřeviny domácí hlavně v Jižní Americe, kde se i pěstují. Vyskytuje je planě rostoucí v Jižní Americe mezi 18-30 st. jižní šířky, v nadmořské výšce 500-900 m, a to hlavně v povodí řek Paraná a Paraguay, jako podrost v subtropických vlhkých lesích jihobrazilské vysočiny, kde ve stromovém patře dominuje araukárie brazilská. Cemína se pěstuje na plantážích hlavně v Argentině, Brazílii, Paraguayi i v některých dalších zemích Jižní Ameriky. Je totiž výrazným ekotypem, , který se jen velmi obtížně přizpůsobuje odlišným podmínkám. Většina vyprodukovaného čaje maté se také spotřebuje v zemích Jižní Ameriky a jen nevelké množství se expeduje do Evropy, ne některých států Severní Ameriky i jinam.

Pěstování:
Výsev semen: Cesmína paraguayská se rozmnožuje převážně semenem. Semena jsou drobná a poměrně rychle ztrácejí klíčivost. Vysévají se tedy co nejdříve po vyjmutí ze zralých plodů. Vysévat se mohou do truhlíků nebo na výsevné záhony, odkud se mladé rostlinky přepichují do školky nebo do fóliových sáčků, kde se předpěstují po dobu asi dvou let.

Vegetativní množení: V důsledku rozmnožování semeny bývají plantáže značně heterogenní. Vyskytují se formy s různými tvary listů, které jsou někdy uváděny jako samopstatné variety, jako např. var. latifolia, var. longifolia, var. parviflora, a var. gemina. Také obsah kofeinu v listech může kolísat. Proto důsledná selekce nebo uplatňování vegetativcních způsobů rozmnožování jsou žádoucí a potřebné.

Výsadba: Dvouleté předpěstované sazenice, vysoké asi 0,75-1 m, se vysazují do plantáží na vzdálenost většinou 3,5×3,5 m nebo 4,5×4,5 m, tedy asi 1000 rostlin na hektar. Ošetřžování spočívá v udržování meziřad v bezplevelném stavu, nebo se používá i výsev tzv. krycích plodin.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je především list, ale také drobné větvičky.

Zpracování + uchovávání: Čerstvě nasbírané listy se rychle zbavují enzymů, inaktivují se jednoduchým protažením větviček nad ohněm (dnes již továrensky na speciálních sušících strojích) a rychle se suší umělým teplem. Uzená chuť maté je dána úpravou listů: Při sklizni se ulamují celé větve a protahují se ohněm ze dřeva, aby se leskly. Při teplotě 240 až 360 °C se inaktivují enzymy a neprobíhá fermentace listů, jež zůstávají zelené. Stabilizované listy se otrhají, uloží na speciální podložky a suší malými ohni po dobu 24 až 36 hodin. Nakonec se listy zpracují na hrubou drť a naplní do sáčků a kartonových krabic, ve kterých zůstávají uskladněny rok i více. Listy se získávaly v dřívějších dobách z planě rostoucích rostlin v pralesích, ale nyní se stále častěji pěstují na plantážích. Z keřů se odsekávají celé větve, obvykle mačetami. Po starém způsobu se tyto větve krátce protahují nad otevřeným ohněm, nebo nověji se suší nad sálavým, nepřímým teplem. Tímto opatřením ztrácejí listy až 25% vody a sacharidy v buněčné šťávě částečně karamelizují. Tomuto procesu se říká „sapeko“. Po tomto částečném zaschnutí se ulamují malé větvičky zvané quebramente a ty se znovu dosoušejí, a to zase buď nad otevřeným ohněm v dýmu a horkém vzduchu, čímž získávají typickou „uzenou“ vůni a příchuť, nebo na speciálních pecích. Po 24 hodinách takového sušení listy ztrácejí až 50% vody. Ze 100 kg čerstvých listů cesmíny se získá po usušení asi 40 kg hrubého produktu. Ten se potom ještě drtí a plní se do jutových pytlů, kde po dobu asi 6 měsíců dozrává. Tím se také dost podstatně zvyšuje jeho jakost. Po dozrání se tato Herba maté jemně drtí a balíčkuje. Hotový produkt se třídí na tři skupiny, a to maté grosso, maté entrefine a maté fine. Sklizeň větévek u pěstovaných rostlin může začít asi 3. až 4. rok po výsadbě, ale v plné plodnosti se keře ocitnou až ve stáří 8-10 let. V té době se nemohou sklízet z jedné rostliny asi 4 kg suchých listů ročně, tj. asi 4000 kg z hektaru.Plantáže se udržují v plodnosti 20, ale i 30 a více let. Protože se každoročně odsekává velká část listové plochy, doporučuje se sklízet až každý druhý rok.