Mateřídouška nať 40g x Thymus serpyllum herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Thymus serpyllum herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Mateřídouška nabízí siličnou drogu s obsahem cymolu, thymolu, karvakrolu, linalolu, borneolu, terpineolu, alfa a beta pinénu. Dále zde nacházíme třísloviny, saponiny, hořčinu serpyllin, flavony a minerální látky. Vlasová voda: 125 g nati mateřídoušky dáme do 0,5 litru octa, krátce zavaříme a necháme schladnout. Pak přidáme 0,25l jamajského rumu a necháme 5 až 7 dnů v láhvi macerovat. Bylinu vylisujeme a dobře přefiltrujeme. Užívání: 1 čajovou lžičky na 2dl vařící vody, luhovat 10 minut. Popíjet 2 – 3x denně.

• Materina dúška obyčajná vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Thymus serpyllum herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Materina dúška ponúka siličné drogu s obsahom cymolu, tymolu, karvakrolu, linalol, borneolu, terpineolu, alfa a beta pinén. Ďalej tu nachádzame triesloviny, saponíny, horčinu serpyllin, flavóny a minerálne látky. Vlasová voda: 125 g vňate materinej dúšky dáme do 0,5 litra octu, krátko zavaríme a necháme schladnout. Potom pridáme 0,25l jamajského rumu a necháme 5 až 7 dní v fľaši macerovať. Bylinu vylisujeme a dobre prefiltrujeme. Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 2 – 3 x denne.

Mateřídouška obecná: Synonyma:
Latinsky: Thymus angustifolius, Thymus lineatus
Česky: Mateřídouška úzkolistá

Mateřídouška obecná: Droga:
Latinsky: Herba serpylli, Serpyllum, Herba thymi serpylli
Česky: Nať mateřídoušky

Mateřídouška obecná: Názvy:
Lidové : Douška mateří, mateřinka, chodec, vonný tým, dúška, mateřanka, materinka, materovka, kukučky, žádovník, živilak, živilka, dúška chodec, materonka, žadovník
Slovensky : Dúška materina, materina dúška
Německy : r Sandthymian, Feldtymian
Rusky : Čabrec obyknovennyj
Anglicky : Wild Thyme, Wild Thymus
Polsky : Macierzanka piaskowa

Vnitřní užití:
Mateřídouška se používá jako droga buť samostatně, nebo v čajových směsích, nebo jako surovina k přípravě extraktů, odvarů, sirupů apod. Může se používat i samotná silice. Za nejúčinnější lékovou formu jednoznačně pokládáme lihovodný roztok. Mateřídouška poskytuje nálev neobyčejně příjemné vůně a chuti, takže bývá někdy podávána neúměrně dlouho, což její účinnost snižuje a vede k narušování sliznic. S ohledem na ochranu přírody dáváme jednoznačně přednost podobně působícímu, ale pěstovanému tymiánu.
Užívá se zápar – 2 čajové lžičky na šálek. Pije se 2-3x denně.
Nebo:
Při bolestech žaludku a meteorismu se pije během dne zápar ze dvou lžiček drogy na 2 sklenice vody (má stát 10 minut).
Nebo:
Na přípravu záparu se používá průměrná jednotlivá dávka 2 g, ale v praxi se často ordinují i vyšší dávky, například 2 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se 2-3x denně.
Nebo:
Jiný předpis má Infusum Herbae serpylli (1 lžíce drogy na 1 a 1/2 sklenice vroucí vody: zápar se nechá přikrytý postát 20-30 minut a potom se přecedí), který se užívá po 1/3 sklenice 2-4x denně.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar ze lžíce natě na 3,5-4 dl vroucí vody (nechá se přikryté stát 20-30 minut, přecedit a pít po 1 dl 3-4x denně 30 minut před jídlem jako stomachikum, po jídle zase jako karminatívum, expektorans nebo antiseptikum).
Nebo:
Při kolice a nadýmání se také užívá nálev, připravený z 15 g mateřídouškového listí, na které nalejeme 1/4 l vroucí vody. Užívá se 3x denně šálek.
Nebo:
Čajový nálev: Jednu vrchovatou čajovou lžičku spaříme v 1/4 litru vřelé vody a krátce vyluhujeme.
Nebo:
Užívá se ve formě čaje (2 čajové lžičky na šálek vroucí vody), 3x denně.
Tinktura: V poledne za slunečného počasí nasbírané bylinky naplníme volně do láhve až po hrdlo a zalejeme 38-40% režnou nebo jinou rovnocennou pálenkou. Necháme stát 14 dní na slunci.
Sirup: Na slunci nasbíranou nať a květy při ukládání do sklenice mírně navlhčíme namočenou rukou. Vrstvy zasypeme přírodním cukrem a silně stlačíme. Celé necháme stát asi tři týdny na slunečném místě. Stonky a květy jsou po scezení prosycené cukrem, proto je propláchneme trochou vody a tu přilejeme do sirupu. Potom tekutinu na slabém ohni odpařujeme, nesmí se však přitom vařit. Sirup nesmí být řídký ani hustý, proto ho necháme jednou či dvakrát na zkoušku vychladnout.
Vhodnou lékovou formou je i bylinný balzám nebo homeopatický čaj podle Kloudy v potenci kolem U6.

Zevní užití:
Na vyplachování úst, kloktání a obklady se používá koncentrovanější zápar (2,5 lžíce drogy se zaleje 2 sklenicemi – 5 dl vroucí vody: zakrytý zápar se nechá přejít varem a potom 15 minut postát), který se před aplikací přecedí. Je možno kombinovat s úbory heřmánku, listem šalvěje, nebo natí komonice, na tamponování a výplachy s listem jitrocele, květem lípy, listem ořechu, květem měsíčku a úbory řebříčku.
Na koupele se používá buď odvar, nebo výhodnější zápar (2000 g drogy na 3 litry vody: po přecezení se vleje do koupele s teplotou 37-38°C). Trvání koupele se určuje podle věku a celkového zdravotního stavu pacienta, a to v rozmezí 10-20 minut.
Na pohmožděniny se dávají obklady, namočené z mateřídouškového odvaru, který se připraví z 30 g listů a půl litru vody. Vaří se 5 minut.
Při revmatismu se natírají bolestivá místa mazáním, připraveným z 20 g mateřídouškového oleje a 200 g lihu.
Přísada do koupelí: Pro plnou koupel 200 g bylinek.
Olej: V poledne nasbírané bylinky naplníme volně do lahve až po hrdlo a zalijeme olivovým olejem, který byl lisován za studena. Olej má být na dva prsty nad bylinkami. Necháme stát 14 dní na slunci nebo v blízkosti kamen.
Bylinný polštářek: Bylinky sen napěchují do plátěného polštářku, který se zašije.

Lze nahradit: Velmi podobný mateřídoušce je tymián, který sice není tak známý, má však stejné léčivé účinky a poskytuje daleko vyšší výnosy. Mateřídouška i tymián pocházejí ze stejné rostliny a mají obě stejné účinky. Mateřídouška dymián (Thymus vulgaris), pěstovaná jako koření, je šlechtěnou formou divoce rostoucího druhu mateřídoušky obecné (Thymus serpyllum). Tradičně se užívala při poruchách menstruace.

Lze zaměnit s: Farmaceuticky se může použít kterákoli mateřídouška z množství příjemně vonících taxonů. Hegi jich uvádí 21. Jejich systematika je pro nebotanika těžká a v mnoha případech dá práci i odborníkovi (častí jsou kříženci). Mateřídouška je všeobecně známá, k záměnám nedochází.

Popis: Mateřídouška je souborné pojmenování vícero našich druhů a odrůd. Jsou to trvalé byliny až polokeře vysoké do 30 cm. Natě jsou obyčejně poléhavé a zakořeňující, přímé, rozvětvené, listy obvykle vejcovité a celistvookrajové. Natě jsou zakončeny fialovočervenými i bílými květy seskupenými do hlávkovitých papřeslenů. Kvete v dubnu-září. Plody jsou tvrdky.

Místo výskytu: Druhy rostou ve velmi rozdílných prostředích. Na stepích, skalách, okrajích lesů, na loukách i výslunných křovinatých stráních od nížin po horský stupeň. Osídluje kypré, písečnaté, kamenité i hlinité půdy. Je to mimořádně proměnlivý druh.

Pěstování: Mateřídouška se často sázela na hroby, lze ji pěstovat v zahrádkách i na skalkách, je nenáročná. Kultury je možno velmi rychle založit tím, že přeneseme planě rostoucí rostliny na příslušná místa. Protože se vyskytuje v přírodě v hojném množství, není třeba ji pěstovat. Kvetoucí nať se sbírá od června do srpna. Sbírají se pouze vzpřímené stonky a suší se ve stínu v tenkých vrstvách. Někdy se sbírají jen listy, které se ze stonků zdrhnou.

Doba sběru + sbíraná část: Nať se sbírá krátce před úplným rozkvětem nebo během kvetení (červen-září). Největší účinky má ta, která se sbírá v poledne. Olistěné bylinné kvetoucí části se odstřihují nebo kosí, odstraní se dřevnaté části a příměsi trav. Mateřídoušku nikdy nesbíráme i s kořeny, zničili bychom tím lokalitu.

Zpracování + uchovávání: Materiál (nať) se suší v tenkých vrstvách na stíněných a větraných místech (umělým teplem do teploty 30-35°C). Poměr seschnutí je asi 4-5:1. Při dosoušení rostlinu neobracíme, protože by z ní opadaly květy i listy. Po usušení drogu skladujeme v dobře uzavřených nádobách a chráníme ji před vlhkem a světlem.

Vlastnosti drogy: Rostlina má příjemnou kořennou vůni a aromatickou, trochu hořkou chuť. Dobře usušená droga má mít zelené až šedozelené lístky, lodyhu zbarvenou do červena a korunní plátky mají být světle nebo tmavě fialové.