Měsíček květ – se zákrovem 20g x Calendulae cum calice flos tot. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Calendulae cum calice flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

V droze nacházíme karotenoidy, silici, triterpenové saponiny, flavonoidové glykosidy, hořčinu calenden, kyselinu salicylovou, vitamín C, pryskyřice, sliz, flavonoidy, seskviterpen calendin a další, méně známé a neznámé látky. Droga je ideální do směsí i pro samostatné použití. Měsíčkový olej získáme, když květy (okvětní lístky) nacpeme do láhve, vzduchotěsně ji uzavřeme a vystavíme na 14 dní na slunci. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 10 min popíjet 1 x denně.

• Nechtík lekársky kvet s kalichom (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Calendulae cum calice flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

V droge nachádzame karotenoidy, silicu, triterpenové saponíny, flavonoidové glykozidy, horčinu calenden, kyselinu salicylovú, vitamín C, živice, sliz, flavonoidy, seskviterpen calendin a ďalšie, menej známe a neznáme látky. Droga je ideálna do zmesí aj pre samostatné použitie. Nechtíkový olej získame, keď kvety (okvetné lístky) napcháme do fľaše, vzduchotesne ju uzavrieme a vystavíme na 14 dní na slnku. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, lúhovať 10 min popíjať 1 x denne.

Měsíček zahradní: Synonyma:
Latinsky: Caltha officinalis
Česky: Měsíček lékařský

Měsíček zahradní: Droga:
Latinsky: Flos calendulae, Flos calendulae cum calyce, Flos calendulae sine calyce
Česky: Květ měsíčku

Měsíček zahradní: Názvy:
Lidové : Krusíček, mesiačik, nabotka liečivá, slniečko, kalendule, krušíček, krušínek, umrlčí květ, nechtík, pampalník, pazourky, sluníčko, nehtík, pampalík, nechtekový květ
Slovensky : Nechtík lekársky
Německy : e Garten-Ringelblume, Ringelblumenblüten
Rusky : Nogotki aptečnye
Anglicky : Pot Marigold, Pot Mangold
Polsky : Nogietek lekarski, Nagietek

Chemické složení: Měsíček má do 3% karotenoidů, asi 0,02% silice, dále triterpenové saponiny (triterpenoidy), faradiol, arnidiol, flavonové glykosidy (aglykon izoramnetin), hořčiny kalenden a kalendulin, kyselinu salicylovou, vitamín C, asi 3-4% pryskyřice, do 4% slizu, seskviterpen kalendin, fenoly a silice s blíže neurčenými složkami, speciální polyenové sloučeniny polyacetylény a polyiny. Dále se uvádí flavonoidy a steroidní složky. Obsahuje i flavonoidy včetně kvercetinu a rutin.

Vnitřní užití:
Droga je ideální do směsí i pro samostatné použití. Lékové formy: šťáva, nálev, tinktura, krém, mast, homeopatické přípravky.
Na vnitřní užití ve formě záparu se podává jednotlivá průměrná dávka 1 g nebo 1 kávová lžička drogy na šálek vody. Ten se pije každé 3 hodiny.
Nebo:
Jiný rozpis má Infusum Floris calendulae (1/2 lžíce na sklenici vody). Užívá se obvykle 1/4 sklenice 3x denně.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar z půl lžíce květů na 2,5 dl vody. Užívá se 0,5-1 dl 2-3x denně, a to jako stimulans a spasmolytikum, nebo jako pomocný prostředek při zánětech žlučníku, onemocnění vývodů žlučovodů, zánětu adnex, spolu s úbory heřmánku, arniky a natí řebříčku. Tyto indikace jsou však příliš vážné na samovolné užívání drogy.
Nebo:
Květy, listy a stonky se zapaří a čaj se pije neslazený. Při výše uvedených onemocněních možno pít během dne tři až čtyři šálky čaje, a to polévkovou lžíci každou čtvrthodinu.
Nebo:
Čaj: Jedna vrchovatá lžička na 1/4 l vody.
Nebo:
Užívá se v nálevu (2 čajové lžičky na 500 ml vroucí vody).
Obvyklou čajovou formou je odvar, 1 čajová lžička květu na 100-150 ml odvaru, krátce povařit (1, maximálně 2 minuty), brát 2-3x denně.
Tinktura: Plnou hrst květu na 1 litr pravé pálenky, necháme vyluhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20°C.
Tinktura se podává v množství asi 2-4 g denně.
Nebo:
Užívá se i ve formě tinktury (50 g květu zalít 500 ml vodky a nechat 3 týdny vyluhovat), 3×10 kapek denně po jídle, do sklenice minerálky.
Výtažek se podává v dávce 0,3-0,5 g.
Vylisované šťávy stačí 1-2 lžíce (s cukrovou nebo aromatickou vodou).
Čerstvá šťáva: Listy, stonky a květy umyjeme a ještě vlhké dáme do odstředivky a tak získáme šťávu.

Zevní užití:
V zevních aplikacích se používají obklady z celých čerstvých pomletých rostlin bez kořene, případně obklady z odvaru, nebo mast. Odvar, (případně ředěná tinktůra) je vhodný též na obklady při pohmožděninách, proleženinách, bércových vředech apod. Na omývání ran a výplachy se používá zápar ze 2 polévkových lžic drogy na litr vody.
Nebo:
Na kloktání se používá zápar z 1/2 lžíce drogy na sklenici vody.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar z půl lžíce květů na 2,5 dl vody. Na kataplazma se kombinuje především s kořenem kostivalu nebo s natí komonice, případně se výtažek z drogy vmíchává do masti spolu se silicí třezalky a s výtažkem z pupenů břízy.
Lidově se používá hlavně tinktůra: 1 díl květní drogy se maceruje v 10 dílech čistého (zředěného) lihu. Čajová lžička získané tinktury se vleje do čtvrt litru vody a aplikuje se na těžko se hojící rány, proleženiny, pohmožděniny, při zánětech kůže apod.
Mohou se dávat obklady.
Měsíčkový olej získáme tak, že květy dáme do dobře uzavřené lahve a na několik dní vystavíme slunci. Olej se shromáždí na dně. Kape se na rány a vředy, jejichž hojení urychluje.
Lidově se připravuje mast z čerstvé šťávy (4-6 g šťávy na 30 g čerstvého nesoleného sádla nebo másla). Mast se natře na plátno a přikládá se 3x denně na bolestivá místa. Užívá se při léčbě rakoviny, vředů a léčí i neustále slzící oči. Není třeba se obávat, když oči nějakou dobu pálí.
Nebo:
Na vředy a zduřelé žlázy se dává 3x denně mast, zhotovená smísením 10 g šťávy z měsíčkových květů a 20 g čistého sádla.
Nebo:
Příprava měsíčkové masti:
a) Vezmeme 500 g sádla, roztavíme a do taveniny vhodíme 2 hrsti čerstvých květů měsíčku. Necháme zatuhnout a vložíme do chladničky.
b) Za 2-3 dny znovu roztavíme a přihodíme hrst čerstvých květů. Necháme zatuhnout a opět vložíme do chladničky.
c) Za další 2-3 dny opět roztavíme a přihodíme další hrst čerstvých květů.
d) V druhém hrnci roztavíme 20-30 g včelího vosku.
e) Přecedíme bylinnou taveninu přes kovové sítko vystlané dvojitou vrstvou gázy a přidáme roztavený včelí vosk dle bodu d.
f) Do roztavené hmoty za stálého míchání a ohřevu ve vodní lázni vytlačíme obsah 1 tuby „červené“ INDULONY DEZ a 1 tuby heřmánkové masti nebo DERMAZULENU a dokonale promícháme, až se všechny složky spojí.
g) Roztavenou hmotu parfumujeme 5 g levandulové silice (z lékárny).
h) Vléváme do kelímků a necháme pomalu zatuhnout. Pak dobře uzavřeme a uchováváme v chladu. Dobře uskladněná mast má trvanlivost 2 roky.
Nebo:
Jednodušší recept na přípravu měsíčkové masti:
Roztaví se 1/2 kg vepřového sádla, do taveniny se přidají 2 plné hrsti (nejlépe) čerstvých okvětních lístků, v případě nouze je však možno užít celé květy i se zákrovem nebo dokonce celou rostlinu bez kořene, případně suchou drogu. Po zpěnění se zamíchá, odstaví, nechá den ustát a potom se přefiltruje přes plátno. Přirozeně je možno použít i jiného masťového základu. Odvar (případně ředěná tinktůra) je vhodný na obklady při pohmožděninách, proleženinách, bércových vředech apod.
Má-li někdo odpor k vepřovému sádlu, může na přípravu masti použít i rostlinný tuk. Při tomto způsobu přípravy masti přidáme v teplém stavu trochu oleje, tak se stane mast vláčnou.
Nebo:
Mast: Dvě vrchovaté dvouhrstě květů, stonků a listů se nadrobno posekají, 500 g sádla ze střev vepře krmeného přirozeným způsobem, nebo dobré vepřové sádlo se ohřeje na takovou teplotu, jako když se smaží řízek. Do této vřelé masti nasypeme posekané části měsíčku, necháme vzkypět, zamícháme a odstavíme. Vše necháme stát přikryté jeden den. Druhý den směs slabě ohřejeme a přefiltrujeme přes lněné plátno do připravené čisté nádoby.
Sedací koupel: Dvě vrchovaté dvojhrstě čerstvých nebo 100 g suchých bylin na jednu koupel (viz. všeobecná část).
Umývání: Na půl litru vody vrchovatá polévková lžíce.
Při výrobě náplasti se kombinuje s drogami: Radix symphyti, Herba melliloti, do masťového vehikula se přitom přidává Oleum hyperici.

Lze nahradit: Měsíček se podobá naší arnice (prha chlumní), která má však silnější léčivé účinky. Arniku můžeme vnitřně užívat jen pod lékařským dohledem, protože čaj může způsobit u lidí s nemocným srdcem více škody než užitku. Naproti tomu měsíček můžeme pít, protože je celkem neškodný. Příznivé terapeutické projevy jsou zřejmě způsobeny součinností flavonoidů, barviv a silice.

Lze zaměnit s: Úbory měsíčku rolního – Calendula arvensis L., který roste v teplejších oblastech, hlavně ve vinicích, na úhorech a rumovištích, jsou menší, okrajové květy jsou větší. Úbory po odkvetení visí.

Popis: Jednoletá nebo dvouletá bylina vysoká 30-50 cm s vřetenovitým kořenem a větvenou lodyhou. Listy má střídavé, jednoduché, dlouhostopkaté, pokryté chloupky, úbory většinou oranžovožluté. Kvete v červnu-říjnu. Plody jsou ohnuté nažky bez chocholce.

Místo výskytu: Rostlinu pěstují v okrasných zahradách. Zřídka zplaňuje. Pochází z jižní Evropy. Je všeobecně známá. Vedle plnokvětých, temně oranžových forem, můžeme vidět i květy světle oranžové až žluté, výjimečně i bílé. Pro farmaceutické účely jsou žádány především tmavě oranžové květy.

Pěstování:
Obecně: Pro farmaceutické účely se pěstují pouze květy z měsíčku zahradního ohnivě oranžového, plnokvětého. Žluté květy se nevykupují a jako léčivka nemají cenu. Semena lze získat pouze v odborném semenářství. Pokud se někdy v kultuře objeví i rostliny žlutě kvetoucí nebo s jednoduchými květy, odstraňují se ihned po rozkvětu celé rostliny. Jedna z nejcennějších léčivých rostlin vůbec by neměla chybět na žádné zahrádce. Je to zároveň květina vhodná do smíšených výsadeb zeleniny, kterou chrání proti některým škůdcům a zároveň dodává, zejména kořenovým zezeninám, výraznější aróma a chuť. Nebojme se proto vysadit měsíček volně mezi zeleninu.

Odrůdy: U nás je vyšlechtěna a povolena odrůda „Plamen“.

Poloha, podnebí, půda: Měsíček lze pěstovat v každé půdě, přesto čím je půda výživnější, tím rentabilnější je sklizeň. Na kamenitých půdách dává malé květy a malý výnos. Je to rostlina náročná na kvalitu půdy, spodní vláhu a živiny, má ráda slunné polohy, teplé a suché podnebí. Když tyto podmínky splníme, odmění se množstvím krásných, velkých květů. Na neprovzdušněných, zamokřených a zastíněných půdách bývá měsíček napadán moučnatkou.

Výsev semen: Měsíček sejeme přímo na pozemek s dobře vyhnojenou půdou. Vyséváme převážně ručně, kdy nejlépe vyhovuje hnízdový způsob. Sejeme v březnu, častěji však v dubnu (nejpozději v květnu). Řádkovačem vyznačíme řádky podélné i příčné v rozměru 30×30 až 50×50 cm. Do průsečíků čar vyséváme 3-5 (až 10) plodů, čili malou špetku. Malou motyčkou odhrneme v průsečíku zem, vložíme semena so hloubky 1-2 cm a přihrneme zemí. Po výsevu celý pozemek přiválíme válcem. Je výhodné připravit si plechovou krabici se semenem a tu posunovat před sebou. Najednou sejeme 3-4 řádky. Při setí lezeme po kolenou. Rukou utvoříme v zemi kruhovým pohybem mělkou jamku o průměru asi 10 cm a malou špetku semen rozhodíme do vytvořené jamky. Potom přihrneme asi jednocentimetrovou vrstvu země a dlaní ji přitlačíme. Semeno můžeme sít i strojkem, ale pouze semena larvovitá. Jak je známo, měsíček má tři druhy plodů (nažek): 1. křídlaté (člunkovité) na okraji úboru 2. ostnité (srpovitě zahnuté) na okraji úboru 3. larvovité (podobné černošedým červíčkům) poblíž středu úboru. Larvovité nažky lze od ostatních oddělit sítem s kruhovými otvory 5-6 mm. Ručně sejeme semena vždy netříděná. Jedna osoba zaseje ručně za 8 hodin až 10 arů. Při setí špetek stačí 40 g semen na 1 ar (podle pramenu 83. je na 1 ar zapotřebí 120-160 g semena). V 1 g je 90-100 nažek. Semeno si udržuje klíčivost 3 roky. Klíčí na světle i ve tmě, při teplotě 20-30°C a při dostatečné vlhkosti za 14-21 (7-10) dnů. Je možno sít i do řádků 25 cm (raději 50 cm) vzdálených a rostlinky jednotit v na vzdálenost 20 cm. Je možno sít po částech od března do května, aby i sklizeň mohla být postupná. Nejlépe je sít od konce března do 15. dubna. Na osetí 1 aru potřebujeme při řádkovém setí asi 150 g semen. Výsev semene stroji je pro různou velikost a zakřivení semen obtížný, doporučuje se vždy ruční setí. Vyséváme jen měsíček lékařský řPlamenř. Je tro měsíček plnokvětý, s oranžovou až ohnivou barvou květů. Měsíček v barvě žluté se nesmí v porostu vyskytnout, pokud ano, ihned jej odstraníme. Nevykupuje se. Měsíček, který je více let na jednom místě, zplaňuje, má malé květy i výnos drogy je z nich velmi nízký. Kvalitní semeno obdržíme v semenářství.

Pěstování: Vzešlé rostlinky nejednotíme (podle pramenu 83. jednotíme), pouze tam, kde jsme dali více než 10 semen. V dobré půdě není třeba přihnojovat. Po vzejití ihned řádky plečkujeme, v malém ruční plečkou, ve velkém za traktorem nesenou plečkou. Okolo rostlin během vegetace podle potřeby okopáváme.

Hnojení: Vhodnou předplodinou jsou obiloviny a brambory. Na jaře půdu vláčíme a smykujeme. Měsíček není náročný na hnojení. Na zimu můžeme pohnojit dobře proleželým kompostem. Nehnojíme slamnatým hnojem. Před setím se osvědčilo hnojit 500 kg NPK na hektar.

Ochrana rostlin: Mšice maková (Aphis fabae Scop) je častým škůdcem měsíčku. Saje většinou na mladých listech a pod úbory. Při větším výskytu u mladých rostlin dochází k vadnutí a k deformaci květenství. Vrtalka zahradní (Phytomyza atricornis Meig) klade vajíčka na listy měsíčku a její larvy vyžírají v listovém pletivu chodbičky. Chorobu zvanou strakatost měsíčku působí virus mozaiky okurky. Listy jsou pestře skvrnité, někdy s chlorotickými okrouhlými skvrnami. Napadené rostliny proto odstraňujeme z porostu. Virus může přenášet mšice, proto musíme včas provádět ochranné postřiky. Proti mšicím používáme 0,2% Phosdrin 24 EC, 0,3 Nosgen EC 50, 0,05-0,075% Pirimor DG nebo DP. Ochranné lhůty u těchto přípravků jsou 7 dnů. Lze použít i 0,02% Metation E 50 (ochranná lhůta 14 dnů).(83).Proti vrtalce zahradní se nejlépe osvědčil 0,2% Soldep (ochranná lhůta 14 dnů).

Jakostní norma drogy: květ bez kalichu ČSN 86 6222, s kalichem ČSN 86 6221.

Semenářství: Půda a hnojení stejné jako u pěstování. Měsíček na semeno sejeme na vzdálenost 60×60 cm do hnízd po 4 semínkách. Sejeme 4 řádky, pátý řádek je pěšinka. Po vzejití měsíček jednotíme, okopáváme a plečkujeme podle potřeby. Sklizeň semene je postupná (rostlina kvete postupně). Začneme tehdy, když je semeno hnědé, a to probírkou. Přezrálé semeno za větru vypadává. Sklízíme jej do věder a papírových pytlů. Na sýpce sušíme na papíře v 5-8 cm vrstvě. Lepší je, když můžeme dát semeno na silonovou síť (lísky), aby šel vzduch odspodu i shora. Semeno obracíme jak na papírech, tak i na lískách do té doby, než je suché. Mlátíme na mlátičce nebo na parcelním kombajnu. U mlátičky je nutné změnit směr otáček. Vymlácené osivo se „fukaruje“ a pak dočišťuje na čistících strojích. Osivo v některých letech můžeme přebírat ručně (odstranit stopky, kalichy i jiné nečistoty). ČSN pro osivo je 46 2065. Čistota I.tř. je 95%, klíčivost I.tř. 80%. U každého množitelského porostu se musí dodržet izolační vzdálenost podle ČSN.

Výnosy: Na 1 aru získáváme asi 25 kg celých úborů v suchém stavu, z čehož podle vzrůstu činí jazykovité květy asi třetinu. Výnos samotných jazykovitých květů činí 8-12 kg drogy z aru. Při obchodním pěstování můžeme počítat s výnosem 7 až 10 kg drogy z aru. Je to mimořádně výnosná léčivka. Z 1 aru při 13-18 sklizních v intervalech přibližně 1 týden sklidíme celkem 250-300 kg čerstvých úborů. Výnos z 1 aru je asi 18-22 kg suché drogy. Droga ve vlhkém počasí snadno navlhá a plesniví.

Domácí pěstování: Na zahradě vysejte měsíček v dubnu na slunné místo s mírně vlhkou, propustnou půdou. Pro léčivé účely se používají jen květy. Se sklízením počkejte na teplý suchý den a poté květy usušte na slunném místě. V sušičce je sušte při teplotě +70°C. Pro domácí potřebu se z květu obvykle otrhávají jazykovité květní lístky, ale průmyslově se zpracovává celý úbor i se zeleným zákrovem.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou sytě oranžové korunní lupínky vytrhané z plnokvětých úborů bez zbytků zákrovů (kalichů), někdy i úbory s kalichem. Droga měsíčku bez zákrovu (sine calyce) se vytrhává v hlavním období kvetení (červenec-srpen) z plnokvětých odrůd pěstovaných rostlin. Méněhodnotnou drogu dostaneme vytrháváním květů z usušených úborů v celosti. Sbíráme vždy jen tolik materiálu, kolik můžeme bez problémů usušit. Sbíráme ručně a jen „čerstvě“ rozkvetlé květy (zhruba každý druhý den v dopoledních hodinách). Nejjakostnější droga je sbírána od června do srpna. Suší se buď celé zákrovy, nebo se vytrhávají oranžové jayzkovité květy a ty se teprve suší. Sklízíme-li pro obchod, otrháváme jen vnější jazykovité květy. Pro domácí potřebu můžeme brát i střední trubkovité květy. Pro pěstování ve velkém se vytrhávání jazykovitých květů nevyplatí, je příliš pracné. Jazykovité květy se získávají z celých suchých úborů sítováním. Sběr květů se zákrovem (cum calyce) provádíme podobně. Sklízíme celé úbory ihned, jakmile rozkvetou, odkvetlé květy, které již opadávají, nesbíráme, znehodnotili bychom drogu. Počítá se, že během vegetačního roku sklízíme asi 5x, přičemž poslední sklizně od září do listopadu již poskytují menší květenství. Květy sklízíme za suchého počasí, tj. okolo 10.-11. hodiny. Měsíček je jednoletý a tak zimu nepřežívá. Sklizeň je však třeba provádět velice pečlivě, aby nám samovýsevem nezapleveloval pozemek. Pro pěstitele bývá výhodnější sklízet celá květenství i se zákrovem, ale bez stopky. Při sklizni dbejme na to, abychom chodili v řádcích vždy stejným směrem. Listy i lodyha měsíčku jsou nejen ochmýřené, ale i lepkavé, květy také a nejen to, lodyhy se velmi snadno lámou, chodíme-li v řádcích v obou směrech. Pro téměř stoprocentní sklizeň se doporučuje čtyřřádková kultura, což znamená počítat s pěšinkou vždy mezi čtyřmi řádky. Úbory se sbírají tak, že se levou rukou přidrží stonek těsně pod květem a pravou se odlomí. Úbory se nemají trhat směrem nahoru, odlamují se tím další stonky s poupaty. Sbírají se pouze úbory zcela rozkvetlé 1x týdně, na podzim 1x za 10, později za 14 dní. Při sklizni většího množství květů budeme mít ruce a oděv zalepené od mastných látek, které však pokožce rukou velmi prospívají. Sklizené květy dáváme do košíčku, nemačkáme je a nenecháváme je v silné vrstvě. Co nejrychleji dopravujeme k sušení.

Zpracování + uchovávání: Korunní lupínky sušíme co nejrychleji a v tenkých vrstvách, bez přístupu slunce (květy jinak ztrácejí barvu a vyblednou). Pozvolným sušením květy ztrácejí svoji krásnou barvu a hnědnou a tak ztrácejí svoji prodejní cenu, i když jejich léčebná cena přitom zůstává téměř neporušena. Při sušení umělým teplem nepřekračujeme 30-35°C (pramen 64. uvádí teplotu do 55°C). Správně usušená droga si zachovává svoji ohnivě oranžovou barvu. Poměr seschnutí asi 6-8:1. Drogu v dobře uzavřených obalech chráníme před světlem. Silně nasává vlhkost z ovzduší a v nevhodném obalu lehce podléhá zkáze. Ze sušených květů se zákrovem lze jazykovité květy vytrhávat buď ručně, nebo (pro horší jakostní třídu) stačí i drhnutí na sítě. Lze však i dodávat úbory celé. Květy se zákrovem sušíme stejně jako u drogy bez kalicha. Poměr seschnutí je asi 6:1. Sušíme na papírech ve vrstvě 3-4 cm. Můžeme také sušit na lískách se silonovou sítí ve verstvě 3-4 cm. Ve velkém sušíme na sušírnách při teplotě 30-40°C, za dostatečného vhánění vzduchu. Nikdy nesušíme na slunci, jinak droga ztratí barvu. V počátečních sklizních, kdy úbory jsou veliké, kilogram syrových úborů obsahuje asi 400 kusů. V podzimu poněkud více. Jedna osoba natrhá za hodinu 6-10 kg syrových úborů. Odborná literatura doporučuje otrhávat pouze jazykovité lístky z úborů přímo na poli nebo ihned po skončení sběru doma. Je sice pravda, že tímto způsobem získáme prvotřídní drogu – ovšem za cenu velmi zdlouhavé a piplavé práce, a k tomu ještě nevýnosné. Trháním doma se čas sice o něco zkrátí (z 94 hodin polního trhání na 60 hodin domácího), ale stále je to pracné. Nejlepší je sítování (žejbrování) zavadlých nebo suchých úborů, které z množství 100 kg čerstvých trvá 4-6 hodin. Natrhané úbory rozprostřeme k sušení a ponecháme je asi 4-6 dní zavadnout. Po této době je můžeme zpracovávat zavadlé nebo je dosušíme a zpracujeme suché. K tomu potřebujeme kulaté síto, nebo velké síto (rozměr asi 2 m čtverečné) na stojanu s oky 10×10 mm nebo 12×12 mm. Do kulatého síta na jedno zpracování dáváme nejvýše 1 kg zavadlých úborů nebo 0,40 kg suchých, do velkého síta na stojanu můžeme dát nejvýše 3 kg zavadlých nebo 1,5 kg suchých úborů. Drhnutím úborů na sítě se snažíme oddělit lůžka se zákrovem od jazykovitých lístků, které nám sítem propadají. Protlačí se však též velmi nepatrná část lůžek nebo jejich úlomků. Odstraňujeme je až tehdy, když materiál je zcela suchý, Zpracováváme-li úbory zavadlé, pak ihned po skončení drhnutí musíme propadlé jazykovité lístečky rozprostřít k sušení na vrstvu nejvýše 1 cm silnou. Protože stejnoměrnou vrstvu rukou těžko uděláme, použijeme k tomu síta s oky 2×2 cm nebo dokonce až 4×4 cm a přímo sítem rozprostíráme jazykovité lístky na sušící plochu. Za příznivého počasí nám do 3-5 dnů dobře uschnou a pak je dále zpracováváme. Usušené jazykovité lístky získané drhnutím (ne otrháváním) obsahují dosti prachu, úlomky zákrovů a lůžek, drobná lůžka a trubkovité květy. Prach a trubkovité květy odstraníme sítem s oky 1,5×1,5 mm až 2×2 mm. Lůžka se zákrovy a jejich úlomky odstraníme protáčením na sítě 6×6 mm až 8×8 mm, přičemž nám odpad zůstane v sítě. Čistíme-li větší množství suché drogy (alespoň 200 kg), použijeme fukaru. Při menších množstvích čistíme sítem s oky 2×2 mm, a to tzv. podtrháváním (způsob často užívaný v semenářství). Doba sušení: celé úbory při přirozeném sušení na půdě s dobrým větráním potřebují v létě asi 14 dní, sušené umělým teplem ve vrstvě nejvýše 5 cm asi 7 dní. Jazykovité květy ručně trhané a nemačkané ve vrstvě asi 1 cm až 10 dní, jazykovité květy z úborů asi 5 dní zavadlých schnou 5 dní vše vrstvě 1 cm a při umělém sušení dokonce pouze 3 dny. Nesušíme na slunci. Po usušení necháváme drogu 10-12 hodin vydýchat, potom ji ukládáme do papírových pytlů a ihned odesíláme. Usušené květy přijímají ochotně vlhkost z ovzduší, proto je vhodné volně sušenou drogu před uskladněním krátce dosušit při 40°C. Uchovává se v igelitových pytlích nebo plechovkách.

Vlastnosti drogy: Květy měsíčku mají pronikavou, aromatickou vůni a chutnají ostře, hořce.