Mochna husí nať 40g x Potentilla anserina herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Potentilla anserina herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje antokyanové glykosidy, například cyanin, dále hořčiny, saponiny a minerální látky. Zatímco dříve byl požadován výhradně květ, dnes se s ohledem na velkou pracnost při sběru častěji dodává květ i s kalichem. Kontraindikace nejsou známy a nejsou známy ani následky předávkování, takže můžeme drogu užít všude a bez obav i dlouhodobě. Užívání: 1 čajovou lžičku přelít 3 dcl vařící vody, vyluhovat 10-15 min. popíjet 2x denně

• Nátržník husí vňať

Zloženie: Potentilla anserina herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje antokyanové glykozidy, napríklad cyanine, ďalej horčiny, saponíny a minerálne látky. Kým predtým bol požadovaný výhradne kvet, dnes sa s ohľadom na veľkú prácnosť pri zbere častejšie dodáva kvet aj s kalichom. Kontraindikácie nie sú známe a nie sú známe ani následky predávkovania, takže môžeme drogu užiť všade a bez obáv aj dlhodobo. Užívanie: 1 čajovú lyžičku preliať 3 dcl vriacej vody, vylúhovať 10-15 min. popíjať 2x denne.

Mochna husí: Synonyma:
Latinsky: Potentilla argentina Huds.

Mochna husí: Droga:
Latinsky: Herba anserinae, Herba potentillae anserinae, Radix anserinae, Radix argentinae, Rhizoma anserinae, Rhizoma argentinae, Herba anserinae cum radice, Herba anserini
Česky: Nať mochny husí

Mochna husí: Názvy:
Lidové : Nátržník husí, husie kvietko, husia nožka, husie mydlo, husičky, kačičky, mochna lesklá, mochna strieborná, námožníček, návěstníček, odolen, strieborník, stříbrníček, návesníček, stříbrník
Slovensky : Nátržník husí
Německy : s Gänsefingerkraut
Rusky : Lapčatka gusinnaja
Anglicky : Silwerweed
Polsky : Pieciornik gesi, Srebrnik

Chemické složení: Hlavní obsahová látka drog je termolabilní, chemicky ne zcela prozkoumaná, glykosidické povahy s protikřečovým působením. V droze mají největší procentuální zastoupení katechinové třísloviny (6-10%), cholin, organické kyseliny (i kyselina L-askorbová) tormentol, hořčiny, flavonoidy (kvercitrin, kvercetin), sliz a minerální látky, v oddenku mj. i cholin a mastné kyseliny.

Vnitřní užití:
Na potencování účinku při bolestivých poruchách v zažívacím ústrojí drogu kombinujeme zejména s heřmánkem, majoránkou, tymiánem, koriandrem, meduňkou, vlaštovičníkem a heřmánkem římským. Při nechutenství přidáváme zeměžluč, pelyněk, mátu peprnou nebo mátu polej. Při silnějším nadýmání přidáváme anýz, fenykl, kmín, kořen anděliky, bedrník, puškvorec, semeno černuchy. Ke zdůraznění vlivu na žlučník kombinujeme mochnu husí s pampeliškou, čekankou, jablečníkem, zemědýmem či kořenem omanu.
Na přípravu záparu se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, v praxi obvykle 1 kávová lžička naťové drogy na sklenici vody: pije se 2-3x denně.
Nebo:
Vyšší dávkování má zápar ze 2 čajových lžiček listové drogy na šálek vody: užívá se 2-3x denně.
Nebo:
Při kolikách se používá zápar z 1 čajové lžičky až 1 polévkové lžíce naťové drogy na 1 sklenici vody.
Mochna stříbrná se užívá jinak: 1 polévková lžíce natě se namočí do sklenice studené vody, zahřeje se a nechá vřít 2 minuty, potom půl hodiny vyluhovat. Vlažný odvar se pije 2-3x denně. Je možno jej sladit cukrem. Léčebný efekt se projeví po 4-5 dnech užívání. Vedlejší účinky nebyly pozorovány ani po delším užívání.
Zápar z oddenku se připravuje z jednotlivé dávky 1,5 g na šálek vody: pije se 2-3x denně.
Ordinují se však i vyšší dávky, například Decoctum Herbae anserinae (10 g drogy na 1 sklenici vody), který se užívá v dávce 1/4-1/3 sklenice 2-3x denně.
Nebo:
Z natě se obvykle připravuje odvar (1 lžíce vody na 2,5 dl vody, pije se po 1 dl 2-3x denně).
Nebo:
Droga se nejčastěji podává formou odvaru: 1 1/2 čajové lžičky na sklenici vody vaříme 3 minuty, podáváme 3x denně.
Nebo:
Lidově se někdy doporučovalo připravovat mochnu formou mléčného odvaru.
Nebo:
Připravuje se odvar (2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody 2-3x denně).
Vnitřně se užívá jako čaj, vinný nálev, nebo v prášku (3-4x denně na špičku nože s čajem nebo červeným vínem) proti průjmu, hlavně když je doprovázen křečemi, proti žaludečním a střevním zánětům, při kolikách a bolestivé menstruaci.
Všechny léčivé mochny můžeme připravit i formou bylinného balzámu, s přídavkem mletého bílého pepře, který přidáváme ovšem jen na špičku nože do každé dávky.
V gynekologii se nám osvědčil zejména homeopatický čaj podle Kloudy v potenci U3 až U6.
Mléko s mochnou husí proti křečím a zánětům: Plnou hrst čerstvé mochny husí nasypte do 0,5 litru studeného mléka. Uveďte do varu a poté přeceďte. Odvar pijte tak horký, jak je to jen možné. Zbylou mochnu nasáklou mlékem za balte do mulu a můžete ji přikládat na bolestivá místa. Mochna husí tlumí a utišuje žaludeční, střevní a svalové křeče, záněty dásní i sliznice a bolesti při menstruaci.

Zevní užití: Na zevní aplikaci se připravuje zápar nejméně z 1 lžíce na sklenici vody (koupele, omývání).
Z natě se obvykle připravuje odvar (1 lžíce vody na 2,5 dl vody), užívá se na kloktání při zánětech v ústní dutině a na umývání vyrážek i ran.

Lze nahradit: V nouzi lze použít jako náhradní bylinu mochnu pětilístek – Potentilla reptans L., jejíž účinek je skoro stejný. Nať se užívala hlavně proti nechutenství za přidání jiných léčivých rostlin, jako je zeměžluč menší, benedykt lékařský a pelyněk pravý. Velmi dobré účinky na střevní systém má příbuzná mochny husí, mochna stříbrná (Potentilla argentea L.) a mochna plazivá (Potentilla reptans L.).

Lze zaměnit s: Příbuzná a velmi podobná mochna pětilístek – Potentilla reptans L. je stejně hojná na podobných stanovištích, s dlouhostopkatými listy rozdělenými na pět lístků prodlouženě obráceně vejcovitého tvaru. Ostatní mochny se liší hlavně tvarem listů. Do palety fytoterapeuticky účinných mochen je možno zařadit i mochnu stříbrnou – Potentilla argentea L. Je to trvalá trsovitá bylina vysoká 10-40 cm, s listy dlaňovitě složenými z 5-7 úzkých, čárkovitých, obráceně vejcovitých až kopinatých lístků.

Popis: Nízká trvalá bylina se silným rozvětveným oddenkem, vysoká 15-50 (100) cm. Nať tenká, plazivá, měkce chlupatá, poléhavá, zakořeňující. Listy vyrůstající z oddenku jsou podlouhlé, nepárovitě peřovitě složené z hluboce pilovitých, sedících, na líci zelených, na rubu bíle plstnatých lístků. Naťové listy jsou menší, se zelenými přílístky. Květy žluté, pažní, pětičetné, na dlouhých stopkách s průměrem 1-2 cm. Kvete od května do října. Plody jsou nažky vejcovité, červenohnědé.

Místo výskytu: Roste v blízkosti sídel na mírně vlhkých půdách s vysokým obsahem dusíku, často i na mírně slaných, hlavně na pastvách pro husy. Často vytváří kobercovité porosty. Dává přednost těžkým jílovitým půdám bohatým na dusík.

Pěstování: Protože mochna husí se běžně vyskytuje, nepěstuje se. Listy se sbírají v době květu rostliny, tedy od května do července. Suší se v tenkých vrstvách na slunci. Nať, ať s kořenem nebo bez kořene, sbíráme také v době kvetu od května do července. Suší se podobně jako listí. Kořen se sbírá na podzim v září a říjnu. Dobře se omyje v tekoucí vodě a suší zvolna umělým teplem na kamnech nebo v sušárně.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru bývá nať. Pro bohaté olistění natí bylin se sběr dá dobře provádět srpem „pod rukou“ i volně ručně. Nať je náchylná na zapaření při sběru i sušení. Vlastní sběr natě se provádí v době kvetení (květen-srpen) z neušpiněných zelených rostlin. Zřídka se sbírá pouze oddenek. Vykopává se brzy z jara (březen) nebo později na podzim (září-říjen). Po očištění se umyje.

Zpracování + uchovávání: Naťová droga je náchylná na zapaření, při sušení se však nedrobí (při sušení je drobivá – 1/74.), proto je možné ji i obracet. Při sušení se několikrát obrací, protože natě těžko schnou. Pro náchylnost k zapaření je třeba ji vždy dobře načechrat. Suší se ve stínu přirozeným teplem (když umělým, ne víc jak 40°C). Schne rychle. Poměr seschnutí je asi 5:1. Nať si musí zachovat stejné zbarvení, jako mateřská rostlina. Oddenek se suší podobně jako nať. Sušení trvá déle, protože oddenek je dost silný. Poměr seschnutí je 3:1. Po usušení se kořen práškuje.

Vlastnosti drogy: Listová droga nemá pach ani chuť (u nati převládá slaná chuť nad nasládlou – pramen 25.). Listy jsou na povrchu šedozelené, na rubu obyčejně bíle plstnaté, květy zlatožluté. Oddenek je poněkud stahující, mírně nasládlé chuti.