Ořešák list 40g x Juglandis regia folium cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Juglandis regia folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Z obsahových látek se zdá být nejdůležitější především juglon, odvozený od chinonu. Dále droga obsahuje flavonoidy, gallotaninové třísloviny s kyselinou elagovou, silicí, mesoinosid, karotenoidy, vitamín C a další látky. Víno z listů ořešáku: 40g sušených listů dáme do láhve bílého vína a necháme 10 dnů macerovat. Drogu kombinujeme s květem heřmánku, květem chrpy, natí světlíku a květu měsíčku. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 5 min. popíjet 2-3x denně.

• Orech kráľovský list (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Juglandis regia folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Z obsahových látok sa zdá byť najdôležitejšie predovšetkým juglon, odvodený od Chinonu. Ďalej droga obsahuje flavonoidy, gallotaninové triesloviny s kyselinou elagovou, silicou, mesoinosid, karotenoidy, vitamín C a ďalšie látky. Víno z listov orecha: 40g sušených listov dáme do fľaše bieleho vína a necháme 10 dní macerovať. Drogu kombinujeme s kvetom rumančeka, kvetom nevädze, vňaťou svetlíka a kvetu nechtíka. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 5 min. popíjať 2-3x denne.

Ořešák královský: Synonyma:
Česky: Ořešák vlašský, vlašský ořech, ořech vlašský

Ořešák královský: Droga:
Latinsky: Folium juglandis, Pericarpium juglandis nucum, Cortex juglandis nucum, Pericarpium juglandis fructus, Cortex juglandis fructus, Cortex nucum juglandis, Rubina nucum juglandis
Česky: List ořešáku

Ořešák královský: Názvy:
Lidové : Chrapáč, kamenáč, křapák, papírák
Slovensky : Orech kráľovský, orech vľašský
Německy : r Echter Walnuss, Walnussbaum
Rusky : Orech greckij
Anglicky : Walnut
Polsky : Orzech wloski

Chemické složení: Účinnými látkami listu jsou: odvozenina chinonu juglon (5-hydroxy-1-4-naftochinon). V čerstvém materiálu je obsažena hořká látka hydrojuglonglukozid, která při rozrušení pletiva přechází v hydrojuglon a potom juglon) s příbuznými sloučeninami, flavonoidy (glykosid kemferolu a kvercetinu), třísloviny galotaninového typu s kyselinou elagogvou (do 2-5%), menší množství silice (má zelenohnědou barvu, při obyčejné teplotě je tuhá a páchne nepříjemně dehtovitě – 0,01-0,03%), mezoinozid (asi 3%), karotenoidy, kyselina askorbová (do 1%: v oplodí více než v listech. V průměru 250-270 mg%, které se po usušení zmenší na 80 mg%). Podobné látky obsahuje i nezralé oplodí a plody. Oplodí obsahuje více tříslovin než listy, a to 15-20%, inozit, stopy silice, hydrojuglon a kyselinu askorbovou. Jádra mají především vysýchavý olej (asi 40-60%), 11-19% bílkovin, 8-12% extraktivních bezdusíkatých látek. V popelu se nachází fosfor, draslík, síra, sodík, křemík, železo, mangan, hliník a chlór.Olej obsahuje esenciální mastné kyseliny, jako je alfa-linolenová.

Vnitřní užití:
Použitou drogou je list, řidčeji zelené oplodí ořechů. Nejčastěji drogu podáváme v podobě odvaru. Dávky volíme vždy raději menší. V lidovém léčitelství se užívá zápar z 0,5-1 lžíce listů na 3 dl vody (15-20 g na litr vody). Pije se 2-5x denně po 1-1,5 dl jako adstringens a antidiaroikum.
Nebo:
Čaj: Jednu vrchovatou čajovou lžičku pokrájených listů spaříme ve 1/4 l vroucí vody, krátce vyluhujeme.
List se dávkuje: půl kávové lžičky na šálek odvaru – pije se 2-3x denně.
Nebo:
List se obvykle dávkuje 1-2 g v odvaru (denní dávka asi 3 čajové lžičky).
Nebo:
Adstringentní účinky má i odvar z 1-1,5 lžíce listové drogy na 5 dl vody (pije se stejná dávka 1-3x denně).
Nebo:
Na přípravu odvaru se používá průměrná jednotlivá dávka 1 g, nebo 1/2 kávové lžičky drogy na šálek vody: pije se 2-3x denně. Odvar se může připravit i ze 3 lžiček drogy na 2 sklenice vody: v této koncentraci se pije 1/2 sklenice 3-4x denně.
Nebo:
Vyšší dávky má Decoctum Folii juglandis (15-30 g drogy na 1 000 ml vody), který se užívá 1-3x denně po 1/3-1/2 sklenice. Infusum Folii juglandis (15-20 g drogy na 1 000 ml vody) se užívá 2-5x denně po 1/2 sklenice.
Nebo:
Při žaludečním a střevním kataru se užívá odvar z ořechových listů. Připraví se tak, že se špetka sušených ořechových listů, pokrájených na drobné kousky, spaří 1/8 l vody, nechá 10 minut stát a přecedí. Tato dávka se pije ráno, v poledne a večer.
Nebo:
Odvar z listů, připravený podle výše uvedeného návodu, se užívá při křivici 3x denně 2 polévkové lžíce.
Nebo:
Při zažívacích poruchách bývá doporučován odvar z ořechových slupek. 10 g ořechových slupek se vaří 2 minuty ve 1/4 l vody, nechá chvíli ustát a přecedí. Bere se 3x denně polévková lžíce.
Extractum juglandis folii se užívá v jednotlivé dávce 3 g.
Při nechutenství se osvědčuje chutný žaludeční likér, připravený z nezralých ořechů. Půl kg těchto plodů se naloží na 3 týdny do 1 l lihu a nechá extrahovat. Potom se scedí, přidá podle chuti převařený cukr a užívá kalíšek před jídlem.
Nebo:
Pálenka: Asi 20 zelených ořechů rozčtvrtíme a nasypeme do láhve se širokým hrdlem. Zalijeme litrem režné tak, aby byla dva až tři prsty nad ořechy. Dobře uzavřenou láhev postavíme na 14 dní až 4 týdny na slunce nebo na teplé místo. Pak scedíme do lahví. Podle potřeby užíváme jednu kávovou lžičku.
Nebo:
Likér: K zeleným ořechům přidáme 2-3 hřebíčky, kousek skořice, malý kousek vanilky a čistou kůru z poloviny pomeranče (chemicky neošetřeného). Do scezené pálenky přidáme vychladlý sirup z půl kg cukru uvařeného ve 1/4 l vody.
Vinný nálev z ořechových listů se doporučuje při žloutence. Připravíme ho tak, že 50 g sušeného a na prášek rozdrceného listí polijeme půl litrem dobrého vína, necháme vychladnout a přecedíme. Pije se sklenka ráno na lačný žaludek.

Zevní užití:
Drogu můžeme kombinovat s květem heřmánku, květem chrpy a natí světlíku pro léčbu očních zánětů i pouhých podráždění. Její působení můžeme ještě zesílit přidáním květu měsíčku.
List se dávkuje na koupel v množství 0,5-1 kg.
Nebo:
K zevnímu použití se připravuje extrakt v koncentraci 20-30 g drogy na 500 ml vody. Na celkové koupele se apiľikuje 500-1 000 g listů nebo oplodí.
Na obklady a omývání se připravují ještě koncentrovanější odvary, než na vnitřní užití.
Nebo:
K barvení vlasů, u nichž chceme dosáhnout živou hnědou barvu, slouží odvar z kaštanového listí. 100 g listů se vaří 10 minut v v půl litru vody a tímto odvarem se vlasy umyjí. Neutírají se, ale nechají se na vzduchu uschnout.
Nebo:
Ke stejnému účelu slouží odvar z plodových slupek hlavně tehdy, když chceme dosáhnout tmavší barvy. Vezmeme 50 g slupek na půl litru vody a připravíme odvar stejně jako u předchozího předpisu. Ani zde vlasy neutíráme.
Nebo:
Dvouminutový odvar 100 g ořechového listí ve 2 l vody, který potom vlijeme do vany, používáme k přípravě osvěžujících koupelí.
Nebo:
Přísada do koupelí a na umývání: 100 g listů na plnou koupel, pro omytí jedna vrchovatá lžička na 1/4 l vody (viz všeobecnou část °Celková koupel“). Pro silnější koupel dáme dvojnásobné množství listů.
Mast z vlašských ořechů se připravuje ze zelených, jemně nastrouhaných vlašských ořechů s měkkými jádry, nasbíraných v červenci.

Lze nahradit: Ořešák popelavý (Juglans cienrea), původem ze Severní Ameriky, je účinné projímadlo.

Lze zaměnit s: Listy je možno sbírat ze všech ořechů, mimo ořechu černého – Juglans nigra L. a ořechu popelavého – Juglans cinerea L., které mají listy na okraji více-méně ostře zoubkované.

Popis: Strom se silným kmenem a mohutnou korunou. Listy střídavé, nepárovitě peřovitě složené, 3-4-jařmové. Samčí květy tvoří dlouhé zelené jehnědy, samičí sedí na konci malých výhonků. Kvete v dubnu-květnu. Plody jsou zelené, potom černající peckovice (ořechy).

Místo výskytu: Rostlina se k nám dostala z jihozápadní Evropy. Pěstuje se v teplejších oblastech. Má v oblibě hluboké vápenaté půdy a chráněné teplejší polohy. Velké mrazy těžko snáší.

Pěstování: Rozmnožuje se tak, že dobře vyzrálé plody nejlepších vlastností zasázíme i s oplodím na podzim do řádků na připravený záhon. Na podzim semenáčky dosahují výše až 40 cm. Přeškolkujeme je, což se může několik roků opakovat, potom je teprve vyspělé vysadíme na určené stanoviště. Pěstováním ze semene se dostanou různé formy s vlastnostmi často nežádoucími. Bezpečnější je očkování z nejlepších odrůd. Rouby se brzy na jaře (v únoru) vroubují do kořenových krků jednoletých semenáčků, založených až do doby, než rouby s odnoženi srostou, v pařeništi. Potom se roubovanci přeškolkují a dají se na definitivní místo. Pěstování: Ořechové listí se sbírá v červnu, dokud se úplně nerozvilo. Silné stonky se z něho odstraní a zbylé lístky se co nejrychleji usuší na slunci nebo umělým teplem v sušárně nebo v peci. Jen tak se zachová krásná zelená barva. Pomalým sušením listy hnědnou a černají a ztrácejí svou hodnotu. Zelené slupky se sbírají v červenci a srpnu, dříve než skořápka zdřevnatí. Práce se slupkami je značně nepříjemná, protože jejich původně bezbarvá šťáva na vzduchu hnědne, slizovatí a silně barví kůži. Sušením slupky nabydou houbovité konzistence a černohnědé barvy. V tutéž dobu se také sbírají celé nezralé plody. Důležité je, aby skořápka nebyla dosud zdřevnatělá. Proto se zkouší, zda lze plod propíchnout jehlou. Jen takové plody jsou pro tyto účely použitelné.

Doba sběru + sbíraná část: Nejpoužívanější jsou ořechové listy. Trhají se jednotlivě, ale pouze mladé, zelené, ještě ne zcela rozvinuté, bez řapíku a za suchého počasí (červen-červenec). Je třeba dávat pozor, aby se zbytečně nelámaly a nezapařily. Optimální doba sběru je kolem desáté hodiny dopoledne. Sbírají se i zelené ořechy v polovině června, když se dají ještě lehce propíchnout, zelené oplodí ořechů v době dozrávání plodů, dokud je ještě zelené (červenec-srpen). Prsty při sběru hnědnou. Zralé plody se sbírají v září.

Zpracování + uchovávání: List se suší rychle v tenkých vrstvách, nejlépe umělým teplem. Po usušení si musí zachovat původní zelenou barvu. Nesprávnou manipulací a špatným sušením droga hnědne. Poměr seschnutí je asi 4:1. Oplodí ořechů se suší v tenké vrstvě na slunci nebo umělým teplem, neboť obsahuje hodně vody a snadno plesniví. Správně usušené oplodí dostává černohnědou barvu a je houbovité. Poměr seschnutí je asi 3:1.

Vlastnosti drogy: Listy za čerstva vydávají silnou, příjemnou, aromatickou vůni, hlavně když jsou rozetřeny v prstech. Chuť mají trpkou, hořkou a silně stahující. Zelená slupka plodů má stejně aromatickou vůni jako listy. Chutná hořce a stahuje v ústech. Jádra aromaticky voní a mají příjemnou ořechovou chuť. Droga má slabě kořenitý pach a slabě škrablavou chuť.