Přeslička nať 40g x Equisetum arvense herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Equisetum arvense herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Nejdůležitější obsahovou látkou přesličky rolní je kyselina křemičitá, rostlina jí obsahuje asi 7 %. Zhruba 12 % tohoto množství je rozpustných ve vodě, a proto přechází do odvarů. Dále obsahuje flavonoidní glykosidy – quercetin, luteolin, campherol a další, asi 4 % saponinů, hořčiny, organické kyseliny, například jablečnou a další, hliník, draslík, silice, třísloviny a malé množství alkaloidů. Čaj dle faráře Künzle: 50g přesličky, 30g rozrazilu a 20g rozmarýny. Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vařit 10 min, vyluhovat 15 min popíjet 2 x denně.

• Praslička roľná vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Equisetum arvense herba. Nariad

Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Najdôležitejšie obsahovou látkou prasličky roľnej je kyselina kremičitá, rastlina jej obsahuje asi 7%. Zhruba 12% tohto množstva je rozpustných vo vode, a preto prechádza do odvarov. Ďalej obsahuje flavonoidné glykozidy – quercetin, luteolín, campherol a ďalšie, asi 4% saponínov, horčiny, organické kyseliny, napríklad jablkovú a ďalšie, hliník, draslík, silice, triesloviny a malé množstvo alkaloidov. Užívanie: 1 pol.lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, variť 10 min, vyluhovať 15 min popíjať 2 x denne.

Přeslička rolní: Droga:
Latinsky: Herba equiseti, Herba equiseti arvensis
Česky: Nať přesličky

Přeslička rolní: Názvy:
Lidové: Plivačka, přáska, stolička, šmirglová tráva, divé proso, chvosť, chvost, chvošť, kolovratec, konská žíň orničná, konský smrek, kudlilka, praslica dobrá, praslica lúková, praslica polnia, praska, preslička, škrb, škríb, škrýp, vechťová tráva, duvok, prasátka, přeska, přáslička, skřib, šmirglová zelina, vechťová zelina, přaska, přeslice, skříb
Slovensky: Praslička roľná
Německy: Ackerschachtelhalm
Rusky: Chvošč polevoj
Anglicky: Common horsetail
Polsky: Skrzyp polny

Chemické složení: V sušené nati se nachází mnoho kyseliny křemičité (6-8%), ze které se asi 10% rozpouští vodě a přechází do léčebných záparů (odvarů). Dalšími látkami jsou flavonoidní glykosidy (aglykony jsou např. kvercetin, izokvercetin, ekvicetrin, luteolin a kempferol), saponin ekvisetonin (do 5%) se slabou hemolytickou účinností (hemol. index asi 660), snadno rozpustný ve vodě, hořčina, trochu silice, třísloviny a stopy alkaloidů (mj.i nikotin). Droga obsahuje i kyseliny – např. jablečnou, oxalovou, akonitovou a šťavelovou, potom tuk a v popelu je větší množství hliníku a draslíku (dusičnanu draselného), dále sodík, železo, hořčík a mangan. Bylo zjištěno, že obsah kyseliny křemičité je ovlivněn hlavně půdním substrátem, povětrnostními podmínkami a věkem rostliny. Jílovitá půda se ukazuje jako nejpříznivější druh půdy k nahromadění maximálního množství této kyseliny. Dále se zjistilo, že rozpustná kyselina křemičitá se v přesličkách vyskytuje ve formě jednoduchých kyselin až po stupeň hexakyselin. Druhy rostoucí na severu obsahují pouze 3% kyseliny, zatím co druhy sbírané v Itálii až 10%. Všechny přesličky obsahují také dimetylsulfon. Větší nebo menší toxicitu všech přesliček způsobují přítomné alkaloidy (za nejtoxičtější se považuje Equisetum palustre a prakticky vůbec netoxická je Equisetum arvense). I přes to, že alkaloidy jsou v těchto rostlinách přítomny v nepatrném množství, působí toxicky. Z Equisetum palustre byly izolovány piperidinové alkaloidy palustrin a palustridin. Dále bylo zjištěno, že přesličky jsou schopny akumulovat hlavně Zn. Zlato neakumuluje, jak se tomu věřilo v minulosti. Přesličky dále obsahují flavonoidy jako je gossypitrin, herbacitrin, apigenin-4-glykosid, kaempferol-3-sophorosid, quercetin-3-O-beta-D glukopyranosid a apigenin-5-O-beta-B glukopyranosid. Fysiologický účinek těchto látek není vyhraněný, ale pravděpodobně spolu s kyselinou křemičitou působí diureticky. Obsaženy jsou i fytosteroly, steroly včetně cholesterolu.

Vnitřní užití:
Účinnou lékovou formou je odvar. Nálev je méně vhodný – podáváme jej tehdy, jestliže přesličku mícháme do směsí.  Dávkování je obvyklé. V urologických a revmatologických indikacích doporučujeme obyčejně 0,75 až 1 litr čaje denně, v ostatních případech zpravidla postačí 0,5 až 0,75 litru za den, přirozeně v několika dílčích dávkách. Mléčný odvar při bolestech žaludku se osvědčil v dávce 0,15 listru 2 až 4krát denně. Ačkoliv lze přesličku podávat i samostatně, zdá se, že je doslova předurčena do směsí. Velmi dobré výsledky poskytuje vzájemná kombinace několika křemičitých drog dohromady, například přesličky, rdesna ptačího, kopřivy a konopičky.
Přesličkový čaj: 1-2 čajové lžičky nakrájené natě pro 1 šálek se buď 12 hodin vyluhují ve studené vodě nebo se přelijí vařící vodou a nechají se asi 30 minut vyluhovat. Pijí se 3 šálky denně po delší dobu.
Dávkuje se jako diuretikum 2 g (nebo 1 kávová lžička) na šálek záparu, pije se 2-3x denně. Slouží však i jako antisklerotikum (zápar maximálně přesně 30 sekund).
Nebo:
Nať přesličky se užívá ve formě záparu ze 4 čajových lžiček na 2 sklenice vody pít v průběhu dne. Pije se při onemocněních močových cest.
Nebo:
Čajový nálev: 1 vrchovatá čajová lžička přesličky na 1/4 l vody, spaříme.
Dávkuje se jako diuretikum 1,5 – 2 g na šálek odvaru, pije se 2-3x denně. Slouží však i jako antisklerotikum (zápar maximálně přesně 30 sekund).
Nebo:
Proti pocení a na zastavení krvácení se obvykle dávkuje v denní dávce 4 plné čajové lžičky na odvar.
Nebo:
Mohou se však užívat i daleko vyšší dávky: Decoctum herbae equiseti (10-20 g na 2 sklenice vody se vaří 15 minut) se užívá v dávce 1/2 sklenice 2-3x denně. Při déle trvající kůře se na odvar používají 4 čajové lžičky (asi 5 g).
Nebo:
Přeslička se užívá při kataru průdušek ve formě odvaru připraveného tak, že se 10 g přesličky vaří 5 minut ve 1/4 l vody a užívá potom za 2 hodiny lžíce.
Nebo:
Droga se aplikuje formou odvaru, průměrně 3x denně po 150 ml. Při delším užívání je nutno současně aplikovat vitamín B1. V urologických indikacích je vhodné přesličku dávkovat raději do směsí.
Nebo:
V kombinaci s jinými rostlinami se připravuje odvar z 2-3 lžic drogy na 5 dl vody (vařit 5-10 minut, na 15 minut odstavit a scedit, pije se po 1 dl 2-5x denně).
Nebo:
Při stavění vnitřního krvácení se používají silnější odvary. Normálně se dává na jeden šálek (tj. na 1/4 l) jedna vrchovatá čajová lžička, při krvácení se dávají na šálek dvě až tři lžičky.
Nebo:
Užívá se v odvaru (2 čajové lžičky sušené drogy na šálek vroucí vody).
Tinktura: 10 g čerstvé přesličky 14 dní necháme na slunku vyluhovat v 50 g pravé režné. Denně protřepáváme.
Nebo:
Užívá se i jako tinktura (20 g čerstvé přesličky vyluhujeme ve 100 ml vodky či pálenky 2-3 týdny, pak scedit), 2x denně 5-8 kapek.

Zevní užití:
Zevně se droga používá na koupele, oplachování a bylinkové obklady při chronických hnisavých kožních afektech, a to buď samostatně, nebo v kombinaci.
Nať přesličky se užívá ve formě odvaru z 1 lžíce na sklenici vody, delší dobu vařit. Ke kloktání.
Kašový obklad z čerstvých bylinek se připraví takto: čerstvá přeslička se umyje, na dřevěné desce se rozdrtí až do kašovitého stavu.
Parní zábal: Jednu vrchovatou dvouhrst přesličky dáme do síta, které zavěsíme nad hrnec s vařící vodou. Když je nať horká a měkká, zabalíme ji do lněného ručníku a přiložíme na nemocné místo. Bezpodmínečně je nutné všechno teple obalit! Necháme působit více hodin, případně celou noc.
Sedací koupele: 100 g přesličky dáme do studené vody na noc, následující den ohřejeme k varu a přilejeme do vany. Doba koupání 20 minut. Neosušit se, mokrý se zabalit do koupacího pláště. Pařit se v posteli jednu hodinu. Voda musí při koupeli sahat až nad ledviny.
Přesličková koupel: pro úplnou koupel použijeme asi 100 g přesličkové natě, kterou 1 hodinu vyluhujeme v horké vodě a pak nalijeme do koupele. Doporučují se užívat i hotové přesličkové koupelové extrakty.

Lze nahradit: Vysoká přeslička se stonkem o síle prstu z močálovitých luk a pastvišť se smí použít pouze na sedací koupel. Na přípravu čaje se používá jen přeslička rolní.

Lze zaměnit s: Přesličky jsou si velmi pdobné: na sběr lékařské naťové drogy nejsou vhodné jiné druhy mimo přesličky rolní, např. přeslička lesní – Equisetum silvaticum L. (její tenké větvičky se dvojitě rozvětvují a jsou jemnější), přeslička říční – Equisetum fluviatile L. (je vysoká až 150 cm), přeslička bahenní – Equisetum palustre L. (má na nati nápadně vystupující žebra a široké bíle lemované pochvy). Při sběru pozor na možnost záměny s přesličkou bahenní. Poměrně dosti spolehlivým botanickým rozlišovacím znakem je nejspodnější rozvětvení. U rozvětvení mají přesličky zubatý límeček, odborně nazývaný pochva. Větvičky přesliček jsou článkované. U nejspodnějšího rozvětvení má přeslička rolní nízký límeček (pochvu) a první přisedlý článek větvičky je viditelně větší než tato pochva. U přesličky bahenní tomu bývá naopak, pochva je jasně vyšší (větší) než první přisedlý článek. Většina ostatních druhů přesliček je více méně toxická.

Popis: Trvalá výtrusná bylina vysoká až 60 cm. Rostlina má široko rozložený a hluboce rostoucí oddenek. Z oddenku na jaře vyrůstá napřed žlutý, narůžovělý až červenohnědý nerozvětvený výhonek vysoký asi 20 cm, s blanitou pochvou na každém článku, zakončený nahnědlým klasem výtrusných listů (výtrusy dozrávají v březnu-dubnu). Po vypadání výtrusů a odumření výhonku vyrůstají v létě zelené asimilační neplodné stonky, které jsou přeslenovitě rozvětvené a drsné, uvnitř duté, na povrchu zbrázděné.

Místo výskytu: Roste na písčitých a hlinitých substrátech jako vlhkomilný plevel málo obdělávaných polí, mokrých okrajů lesů, odvodňovacích kanálů, silničních příkopů i železničních náspů. Je známá tím, že na zlatonosných substrátech koncentruje zlato (až 0,5% popela). Je to těžko vyhubitelný plevel. Přesličku lze nalézt na oraništích, náspech dopravních cest a na svazích. Největší léčivý účinek má tehdy, roste-li na hlinité půdě, neboť – v závislosti na stanovišti – obsahuje 3-16% kyseliny křemičité, která má obzvláště dobrý léčivý účinek.

Pěstování: Přeslička rolní se nepěstuje, spotřeba se hradí sběrem z divoce rostoucích rostlin. Letní jalové lodyhy se sbírají od května do září, a to tak, že se uřezávají zelené výhonky nad oddenkem. Sběr se rozprostře do tenké vrstvy a suší se buď přirozeným nebo umělým teplem v sušárně nebo na kamnech. Droga musí mít světle zelenou barvu, být tvrdá a drsná. Přesličce vyhovuje ornice prostoupení jílem.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou jalové letní natě zelené barvy, bez černých spodních částí. Sběr se provádí seřezáváním v květnu-září. Přeslička se musí vybírat, protože ta tuhá a tvrdá je méně platná. Sbíráme i přesličku s nejjemnějším větvením (Equisetum silvaticum L. – přeslička lesní), kterou najdeme ponejvíce v lese a na jeho okrajích. I ona je léčivá, užívá se však pouze zevně.

Zpracování + uchovávání: Před sušením se naťový materiál vytřídí. Přimíšeniny jiných druhů jsou nepřípustné. Kvůli zachování zelené barvy se suší rychle, hned po sběru a v tenkých vrstvách, na vzdušných a stinných místech. Nedosušená droga snadno plesniví a tmavne. Poměr seschnutí je asi 4:1. K sušení doporučujeme umělé teplo do 42°C. Přirozeným sušením obyčejně přeslička dobře nevyschne a později často plesniví.

Vlastnosti drogy: Droga nemá pach a chuť, dobře usušená má pěknou zelenou barvu.