Řebříček květ 40g x Millefolii achillea flos cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Millefolii achillea flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje glykosidickou hořčinu, dále silici, poněkud připomínající silici heřmánkovou, ale se značně kolísavým obsahem azulenů, který se pohybuje od 0 aţ do 40%. Přítomny jsou též jisté alkaloidy, cholin, flavony, třísloviny, kumaríny, aldehydy, z organických kyselin pak kyselina mravenčí, octová a salicylová. Kneippův „královský“ čaj ze 40 g nati řebříčku, 30 g nati kontryhele, 20 g květu měsíčku a 10 g listu šalvěje. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, luhovat 15 min popíjet 2-3 x denně.

• Rebríček obyčajný kvet (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Millefolii achillea flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje glykosidickou horčinu, ďalej silicu, trochu pripomínajúce silicu rumančekovú, ale so značne kolísavým obsahom azulénov, ktorý sa pohybuje od 0 až do 40%. Prítomné sú tiež isté alkaloidy, cholín, flavóny, triesloviny, kumaríny, aldehydy, z organických kyselín potom kyselina mravčia, octová a salicylová. Kneippov „kráľovský“ čaj zo 40 g vňate myšieho chvosta, 30 g vňate alchemilky, 20 g kvetu nechtíka a 10 g listu šalvie. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, lúhovať 15 min popíjať 2-3 x denne.

Řebříček obecný: Synonyma:
Latinsky: Achillea silvatica, Achillea sudetica, Achillea magna, Achillea collina, Achillea pannonica

Řebříček obecný: Droga:
Latinsky: Herba millefolii, Flos millefolii, Flos achilleae millefolii, Anthodium millefolii
Česky: Nať řebříčku

Řebříček obecný: Názvy:
Lidové: Myší ocásek, husí jazýček, kočičí ocas, zaječí chléb, jazýček, jelení chvost, kunica, mačací chvost, mačúch, myší chvoscík, myší ocas, ovčí žebro, rebiečok, papradec, stolistník, ťopčí tráva, všekorenie, záhojník, jazejček, krkávník, tisíclístník, žebříček bílý, husí jazejček, muší ocásek, žebříček, rebríček
Slovensky: Rebríček obyčajný, myší chvost obyčajný, myšochvost
Německy: e Gemeine Schafgarbe, Schafgarbenkraut
Rusky: Tysjačelistnik obyknovennyj
Anglicky: Milfoil, Yarrow
Polsky: Krwawnik pospolity

Chemické složení: Obsahové látky nejsou zcela jednoznačně probádané. K nejvýznamnějším účinným látkám řebříčku patří glykosidická hořčina achilein a silice. Množství silice dosti kolísá (0,05-0,5%), stejně i složení. V zásadě se podobá heřmánkové silici – Chamomilla recutita. Modré azulogenní látky (obsah kolísá od 0 do 40%) reprezentují velmi hořké M1, M2 a C-proazuleny (např. achilin). Hlavní je modrý chamazulen, který má významné terapeutické účinky (jeho obsah závisí na biotopu, odrůdě apod.). Silice dále obsahuje seskviterpeny – seskviterpenové laktony (karyofylenterpeny, cineol, tujon, karyofylen, pinen, borneol, kafr), alkaloidy, betonicin (dříve achilein), cholin aj. V droze se nacházejí i flavonoidy (glykosidy, apigeniny, luteoliny), aldehydy a organické kyseliny (mravenčí, octová, alicylová a stearová). Z vedlejších látek je zde kyselina akonitová a propionová, asparagin a glykosid odštěpující kyanovodík a benzaldehyd, dále pak značné množství minerálních solí, hořčiny, třísloviny a kumariny. Droga obsahuje i kyselinu L-askorbovou a vitamín K, který se uplatňuje jako hemostyptikum. Při zkoumání éterického oleje novými metodami byly objeveny další látky: tricyklen, alfa-pinen, kamfen, beta-pinen, sabinen, myrcen, alfa-terpinen, p-cymen, terpineol, azo-artemisia keton, allo-ocimen, copaen, bornylacetát, terpinen-4-ol, caryophyllen, allo-ocimen izomer, humulen, borneol, cadinen, cuminic aldehyd. Plynová chromatografie ukazuje ještě další látky, zatím neznámé. Úbory obsahují více silice a flavonoidů než nať, jsou tedy účinnější. Další pramen uvádí kyselinu izovalerovou, steroly a taniny. Je uváděni i rutin.

Vnitřní užití:
Květy jsou bohatší na obsah flavonoidů a silice a mají proto poněkud razantnější působení než nať. Nať se pro nižší účinnost zpravidla kombinuje s jinými drogami. Doplňkové drogy se podle léčebného plánu zaměřují na hlavní chorobu, případně na doprovodné obtíže. Osvědčila se hlavně kombinace řebříčku s heřmánkem. Řebříček se užívá nejčastěji formou nálevu 2-3krát denně po 150 ml. Větší dávky nedoporučujeme. Protože působení drogy je poměrn+ě silné, zvláště při užití bertrámu, používáme ji samostatně především zevně nebo v tinktuře. Jinak dáváme přednost míchání do směsí, zejména s květem měsíčku, s natí kontryhele, s natí tymiánu nebo s jinými drogami, podle požadovaného terapeutického směru působení. Droga není vhodní pro dlouhodobé podávání a varujeme se i překročení dávek, uvedených pro jednotlivé podání.
Úbory se dávkují 1 kávová lžička na šálek záparu, nať 2 kávové lžičky. Pije se 2-3x denně po 1-1,5 dl.
Nebo:
Infusum Herbae millefolii se připravuje z 10 g drogy na 200 ml vody. Užívá se 1-3x denně v dávce 1/3-1/2 sklenky.
Nebo:
Hrst listů se svaří v půl litru vody a z toho se pije několikrát denně po 1 šálku teplého čaje.
Nebo:
Příprava čaje: 1 čajovou lžičku rozřezaného řebříčku (pro šálek) přelít horkou vodou, po 15 minutách scedit. Čaj pijeme teplý, 3 šálky denně stačí. Dodatečně se ještě doporučuje řebříčková koupel, jako sedací nebo vanová koupel, se stejnými účinky. V lékárně dostaneme hotové extrakty, ale můžeme si takovou koupel sami připravit.
Nebo:
Čaj: Jedna vrchovatá čajová lžička na 1/4 l vody, spaříme, krátce vyluhujeme.
Nebo:
Užívá se jako nálev (2 polévkové lžíce drogy na šálek vroucí vody), 2-3x denně.
Odvar z řebříčku, připravený pětiminutovým varem 10 g sušené nati ve 1/4 l vody a užívaný 2x denně, ráno a večer, bývá doporučován přii zažívacích obtížích.
Nebo:
Při jaterních nemocech se v některých zemích užívá pětiminutový odvar z 60 g čerstvé řebříčkové nati ve 1/4 l vody. Pije se polovina ráno a polovina večer.
Tinktura: Láhev naplníme po hrdlo květy řebříčku nasbíraného za slunečného dne a zalejeme 38 až 40% ovocnou pálenkou. Necháme stát 14 dní na slunci nebo u kamen.
Nebo:
Užívá se i ve formě tinktury (čerstvé rostlinné části naložíme do litrové láhve po okraj a zalijeme vodkou, necháme 2 týdny vyluhovat, pak scedíme), 2x denně 6-8 kapek po jídle.
Nebo:
Velmi vhodné je i použití tinktury, kterou podáváme 2-3krát denně v dávce 20-25 kapek. V žádném případě nepřekračujeme jednotlivou dávku 35 kapek a denní dávku 100 kapek.

Zevní užití:
Na zevní užití ve formě obkladů se dává dvakrát více drogy než na vnitřní užití (úbory se dávkují 2 kávové lžičky na šálek záparu, nať 4 kávové lžičky).
Mast: Dobře zahřejeme 90 g nesoleného másla nebo sádla, přidáme 15 g čerstvých rozsekaných květů řebříčku a 15 g drobně nasekaných listů maliníku, to celé necháme vzkypět, zamícháme a odstavíme. Druhý den to celé lehce zahřejeme, vylisujeme přes lněnou látku do připravených nádob. Uskladníme v chladničce.
Nebo:
Řebříčková mast se připravuje z listů, nasbíraných na jaře před vytvořením lodyhy, usušených a rozmělněných.
Sedací koupel: 100 g natě dáme na noc do studené vody, následující den zahřejeme k varu a přilijeme do koupele.
Nebo:
Příprava koupele: 50-75 g řebříčku se přelije 1 litrem vařící vody a nechá odstát 20 minut. Odvar nalijeme do koupele. Kdo si chce svoji koupel ještě „zlepšit“, ten může přidat ke květu řebříčku (30 g) květ heřmánku (50 g) a list máty peprné (50 g).

Lze nahradit: Podobné účinky má Flos Chamomillae, který má podobné složení silice. Podobné, ale silnější působení vykazuje droga, připravená z příbuzného řebříčku bertrámu (Achillea ptarmica L.), který se od řebříčku obecného liší především mohutnějšími květy a nedělenými listy.

Lze zaměnit s: Dosud je známých 29 druhů rodu Achillea, ze kterých se u nás vyskytuje řebříček obecný sudetský – Achillea millefolium subsp. sudetica rostoucí na skalnato-travnatých místech, řebříček sleziníkolistý – Achillea asplenifolia, řebříček Kitaibelův – Achillea kitaibeliana a řebříček panonský – Achillea pannonica, které rostlu v nížinných oblastech, aj. Nejčastějším a nejrozšířenějším druhem je řebříček obecný.

Popis: Trvalá bylina vysoká 10-80 cm. Nať velmi proměnlivá ve tvaru i odění. Listy dvakrát peřovitě střihané, dělené na čárkovité segmenty. Drobné bílé, narůžovělé nabo načervenalé vejcovité úbory jsou na vrcholu přímého stonku v chocholíkových metlinách. Vnitřní rourkovité květy jsou jsou špinavě žluté až žluté. Kvete v červnu-říjnu. Sbírají se pouze rostliny s bílým květem, s jinou barvou květů jsou pro sběr nevhodné. Plody jsou úzce křídlaté nažky bez chocholce.

Místo výskytu: U nás roste ve dvou poddruzích na suchých travnatých stepních lokalitách s kamenitým nebo písečným podkladem, na rumovištích a u okrajů komunikací. Řebříček panonský je považován za samostatný druh (Achillea pannonica Scheele). Roste na výslunných kamenitých svazích, písčinách a suchých skalách v teplejších oblastech státu. Dává přednost dusíkatým půdám.

Pěstování: Rostlina roste i na magnezitem devastovaných půdách. Bylo by možné tyto plochy pro zemědělství těžko využitelné hospodářsky využít k pěstování řebříčku. Řebříček se u nás nepěstuje, protože se mu daří v každé půdě, jen když má výsluní. Jeho výskyt by bylo možno zvětšit rozhozením semen na přirozeném stanovišti. Žádné zvláštní péče by potom nevyžadoval. Květní úbory se sbírají od června do září. Odřežou se tak, aby na nich zbyla jen krátká stopka. sběr se suší přirozeným teplem ve stínu. Nať se sbírá od května do září. V květnu sbíráme nať před rozkvětem, později kvetoucí nať.. Drogy se suší v tenkých vrstvách přirozeným teplem ve stínu.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírají se květní úbory – květy. Nejlépe se odstřihují nůžkami se zásobníkem (nesmějí mít stopky – pouze 1 cm, protože jinak tvoří naťovou drogu). Sbírat je třeba jen úbory bílé, a to na počátku rozkvětu (červenec-září). Sběr se může uskutečňovat po celé období kvetení, největší obsah účinných látek je ale těsně před rozkvetením květů. Kvetoucí nať se sbírá po celé léto. Materiál tvoří jen rostlinné vrcholky na počátku kvetení (červenec-září), dlouhé nejvíc 25 cm. Na stoncích musí být většina úborů ve stádiu pupenů. Nať se nejlépe odřezává srpem. Z hlediska výkupu a aplikace účinných látek se za nejpodstatnější pokládají obsah éterických olejů a chamazulenu jako velmi účinné složky, která má antiseptický účinek. V této souvislosti více pramenů ukazuje na to, že ne každá varianta řebříčku obsahuje chamazulen. Jeho přítomnost v silici je značně podmíněná geneticky. Tetraploidní druhy obsahují chmazulen, hexaploidní ne. Je však samozřejmé, že na obsah silice i chamazulenu mají značný vliv i ekologické podmínky, působící v průběhu ontogeneze. Bílé nebo růžové květy na slunci voní hořce aromaticky. Měli bychom je sbírat jen za slunného dne, neboť tehdy mají nejvíce éterických olejů a také větší léčivou moc.

Zpracování + uchovávání: Květy nejsou příliš citlivé, nezapařují se a nedrobí. Suší se rozložené v tenkých vrstvách za dobrého větrání (možno sušit i na slunku mezi 9.-17. hod., když nepadá rosa). Poměr seschnutí je asi 5-6:1. Droga si při sušení musí zachovat barvu mateřské rostliny. Nať se suší běžným způsobem, případně svazečkováním a to ve stínu, za dobrého větrání a co nejrychleji. Nať je mírně náchylná na zapaření, i trochu drobivá. Poměr seschnutí je asi 4:1. Drogy skladujeme v uzavřených obalech a chráněné před světlem.

Vlastnosti drogy: Řebříček voní příjemně slabě kořenně, chuť má kořenitou, hořkou a slanou.