Saturejka nať 40g Satureja hortensis herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Satureja hortensis herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje především silici s karvakrolem, cymolem, tujonem, cineolem, třísloviny, pryskyřice, slizy a minerální látky. Saturejka je původem z jihovýchodní Evropy. U nás je často pěstována, většinou jako koření. Drogu lze podávat samostatně, ale hlavně ve směsích. Podávání drogy nemá žádné nežádoucí účinky. Do směsí kombinujeme saturejku nejčastěji s květem hlohu a s natí meduňky, případně se jmelím. Užívání: 2 čajové lžičky přelít 3 dcl vařící vody, vyluhovat 15 min. popíjet 3x denně.

• Saturejka záhradná vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Satureja hortensis herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje predovšetkým silicu s karvakrol, cymolem, tujon, cineolom, triesloviny, živice, slizy a minerálne látky. Saturejka je pôvodom z juhovýchodnej Európy. U nás je často pestovaná, väčšinou ako korenie. Drogu možno podávať samostatne, ale hlavne v zmesiach. Podávanie drogy nemá žiadne vedľajšie účinky. Do zmesí kombinujeme saturejku najčastejšie s kvetom hlohu a s vňaťou medovky, prípadne sa imelom. Užívanie: 2 čajové lyžičky preliať 3 dcl vriacej vody, vylúhovať 15 min. popíjať 3x denne.

Saturejka zahradní: Synonyma:
Česky: Saturej zahradní

Saturejka zahradní: Droga:
Latinsky: Herba saturejae, Herba saturejae hortensis, Herba cunilae sativae
Česky: Nať saturejky

Saturejka zahradní: Názvy:
Lidové: Babské ucho, koníčky, smrtky, čibr, saturyje, satorye, šubra
Slovensky: Saturejka záhradná
Německy: s Bohnenkraut, Garten-Bohnenkraut, Pfeferkraut, e Gartenkölle
Rusky: Čaber sadovyj
Anglicky: Savory
Polsky: Czaber ogorodowy

Chemické složení: Nať obsahuje hlavně silici (0,3-4%), která se často izoluje – Oleum saturejae. Hlavní složky silice představují karvakrol, p-cymol, borneol, cineol, tujon, pineny, myrcen, terpinen, karyofylen, kadinen – nejvíce bývá karvakrolu (30%) a cymolu (asi 20%). V droze je poměrně dost tříslovin (4-9%), potom sliz, pryskyřici a minerální soli.

Vnitřní užití:
Saturejka se ve většině indikací nepodává samostatně, častěji se ordinuje v kombinaci s účinnějšími drogami. Cheme-li zesílit desinfekční a antibiotický účinke, mícháme ji s jinými siličnatými drogami. V jiných případech volíme spíše kombinace bez vonných silic, aby čaj nebyl příliš aromatický. Při léčbě vysokého krevního tlaku kombinujeme saturejku nejčastěji s květem hlohu a s natí meduňky, případně se jmelím. V této indikaci se jako nejvhodnější léková forma osvědčila tinktura.Na přípravu záparu pro tlumení pocitu žízně u diabetiků se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1-3 kávové lžičky naťové drogy na 1 šálek vroucí vody, zapařit a nechat 15 minut přikryté stát: pijí se 2-3 šálky denně. Střední jednotlivá dávka na zápar je podle německého lékopisu 1,5 g naťové drogy.
Nebo:
Při lehčích střevních potížích a průjmech se užívá 3% zápar (1 lžička drogy na šálek. Pijí se opět 2-3 šálky denně.
Často se ordinují i vyšší dávky, například Infusum Herbae saturejae (10 g, ev. 1 polévková lžíce drogy na 1 sklenici vody), který se jako karminatívum a stomachikum užívá 2-3x denně po 1/4 sklenice (0,5-1 dl) alespoň 30 minut před jídlem. Po jídle se jako karminatívum a antidiaroikum podává vyšší dávka – 1/3-1/2 sklenice či 1-2 dl (jako antidiaroikum se kombinuje s oddenkem nátržníku, rdesnem hadím kořenem, plody borůvky apod.).
Nebo:
2 polévkové lžíce drogy se přelijí 1/2 litrem vroucí vody a nálev se pod pokličkou nechá 1 hodinu vyluhovat, potom se scedí a vypije ve 3-4 dílčích dávkách.
Při použití drogy proti střevním parazitům je vhodnější připravit nálev poněkud vyšší koncentrace.
Osvědčilo se podávání bylinného balzámu.
Při oběhových indikacích se osvědčil Kloudův homeopatický čaj v potencích kolem U9.
Vhodná je i tinktura v dávkách 4krát denně 20-25 kapek.

Zevní užití:
Na aromatické koupele se připravuje asi půl litru 15% záparu do jedné koupele. Střední koncentrace (např na výplach úst) je 5% zápar.

Lze nahradit: Náhradní rostlina je Thymus serpyllum L.

Lze zaměnit s: Naťová droga se dost podobá tymiánu.

Popis: Jednoletá bylina vysoká 10-30 cm. Nať rozvětvená, pápěřitá, lysavějící, listy téměř sedící, protistojné, čárkovité, špičaté, celistvookrajové. Z jejich paždí v horní části vyrůstají větvičky, které nesou 1-5-květní papřesleny. Drobné květy fialové, růžové nebo málo kdy bílé, v řídkých krátkostopkatých pažních přeslenech. Kvete v červnu-září. Plody jsou tvrdky.

Místo výskytu: Zdomácnělá středomořská rostlina pěstovaná v zahrádkách. Zplanělé formy rostou i ve volné přírodě. Má v oblibě dobrou půdu a slunečná místa.

Pěstování:
Obecně: V Evropě se pěstují dva druhy saturejky, a to saturejka zahradní – Satureja hortensis L., jednoletá a saturejka zimní – Satureja montana L., vytrvalá. U nás se však pěstuje jen saturejka zahradní. Je to jednoletá rostlina. Na ŠS v Libochovicích se s velkým úspěchem šlechtí saturejka vytrvalá, o kterou je velký zájem v Německu, Holandsku a Švýcarsku. Pro vysoký obsah silice i další vynikající vlastnosti je široce využívána v lékařství, potravinářském průmyslu i dalších odvětvích.

Odrůdy: U nás je povolena odrůda „Pikanta“.

Poloha, podnebí, půda: Saturejka zahradní je zvyklá na dobré zahradní půdy a teplé, chráněné polohy v teplých a středně teplých oblastech. Způsob pěstování je závislý na roční sumě teplot. Saturejka má ráda hluboké půdy, hlinitopísčité, zásobené humusem a vápníkem. Nesmí se hnojit slamnatým hnojem. Je dost citlivá při vzcházení na sucho. Nevhodné jsou půdy zamokřené, jílovité, mazlavé. Ve vhodných půdách je velmi odolná vůči mrazu. Snáší i horské polohy, dobře roste v polostínu.

Výsev semen: V teplých oblastech lze saturejku vysévat přímo do řádků asi 40-45 cm vzdálených, do plných řádků širokých výsevem kolem 70-100 g semene na ar. V jednom gramu je 1200-2500 semen. Vyséváme ve druhé polovině dubna nebo začátkem května (začátkem března). Podle pramenu 98. se seje koncem března do mělkých řádků vzdálených 35. cm od sebe do hloubky kolem 0,5 cm. Výsev má být řídký (3-5 cm od sebe). Povrch záhonu se pouze uválcuje (osivo se nezahrnuje) a zavlaží. Když dosáhnou klčenci asi 5 cm, rostliny se vyjednotí na vzdálenost 15-20 cm.

Předpěstování: Jinak v běžných oblastech se obvykle předpěstovávají sazenice výsevem 20 g semen pro předpěstování sazenic na plochu 1 aru. Vysévá se již v únoru nebo březnu do pařeniště, bedniček nebo na výsevný záhon, případně zpočátku krytý igelitovou fólií. Hustší výsev můžeme přepikírovat na vzdálenost 3×3 cm, abychom získali silné sazenice a vyrovnanou sadbu. Před výsadbou je nutné rostlinky otužovat. Podle pramenu 98. se osivo vysévá v pozdním podzimu (říjen) naširoko do bedniček s propustnou hlinito-písčitou zemino, povrch se slabě překryje pískem, bedničky se umístí do pařníku a zemina se po dobu klíčení udržuje vlhká. Začátkem května se sazeníce 8-10 cm vysoké vysazují po 2 kusech v jednom trsu do sponu 30×20 cm na trvalé stanoviště (zde se jedná patrně o trvalou odrůdu).

Výsadba: Po přejití období mrazů – po 15. květnu – můžeme sazenice vysadit hnízdovitě do sponu 40-50 cm (40×40 cm). Pozemek musí být po zahradnicku připravený.

Pěstování: Po vysázení pouze udržujeme kulturu v bezplevelném stavu pletím a okopáváním, při čtvercovém sponu je snažší plečkování. V živné a výhřevné půdě vytvoří hojně olistěnou nať, která je nejjakostnější.

Hnojení: Dobré jakosti docilujeme hnojením NPK před výsadbou a pak přihnojování dusíkem v průběhu vegetace.

Ochrana rostlin: Saturejka ve vlhkých letech někdy trpívá rzí, která znehodnotí drogu. Proti rzi se u nás osvědčil Kuprikol 50, návod na použití je na obalu. Jiní škůdci se na saturejce nevyskytli.

Semenářství: Saturejku vyséváme v únoru až březnu do truhlíků ve skleníku při teplotě 16-20°C, přepichujeme na 5×5 cm. Nejvhodnější je přepichovat ji do zemitorašelinových květináčů, má to velkou výhodu při sázení, rostliny mají výborný kořenový bal. Saturejku vysazujeme na připravený pozemek, který byl na jaře pohnojen ještě v dávce 400 kg NPK na hektar.. Vysazujeme do sponu 50×50 cm. Plečkujeme a okopáváme podle potřeby. Rostliny jsou zralé tehdy, když celý porost začne hnědnout. Požneme je těsně nad zemí, vkládáme do papírových poytlů a pak je na papíry na sýpce rozložíme. Vrstva načechrané natě má být 25 až 25 cm. Semenice kažký den obracíme, aby sdoschly. Během 14 dnů vymlátíme na mlátičce nebo na parcelním kombajnu. Osivo je kulaté. Z jednoho aru sklidíme 2-3 kg osiva. Osivo ihned vyčistíme na vzduchovém oddělovači a rozložíme na 5-7 dnů na papíry ve 2-3 cm vrstvě. Pak osivo čistíme na čistících strojích a sítech. Vyčištěné osivo ukládáme do plátěných pytlů na suché místo ve skladě.

Výnosy: Výnos se pohybuje kolem 10-16 kg (až 20 kg) suché natě z aru.

Domácí pěstování: Jednoletá rostlina vysoká 20-30 cm. Potřebuje kyprou, lehkou půdu a málo vody. U nás se pěstuje odrůda „Pikanta“ s nedřevnatějícími stonky a krátkými články stonků mezi listy. Poněkud drsnější chuť má víceletá saturejka horská (Satureja montana) dosahující výšky asi 35 cm. Semena saturejky zahradní se vysévají začátkem dubna do pěstebních misek na povrch půdy. K vyklíčení potřebují světlo. Od poloviny května je možno vysévat přímo na záhon. Malé rostlinky jednoťte na vzdálenost 25 cm. Potřebuje hodně slunce a kyprou, živnou půdu. Saturejka horská vyžaduje štěrkovitou půdu a slunce. Nesnáší přemokření. V červnu ji přihnojujte organickým hnojivem a na jaře o třetinu seřízněte.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je kvetoucí nadzemní část (nať), která se na počátku kvetení 2x do roka (jakmile je alespoň 30 cm vysoká a je v plném květu), podobně jako u majoránky (v červenci-srpnu) odřezává nebo kosí srpem asi 5 cm (8-10 cm) nad zemí, tj. bez spodních částí rostliny, aby ještě mohla saturejka obrazit. Ze zbytků natí znovu vyrůstají výhonky vhodné pro sběr. Sklízíme za suchého počasí po přejití ranní rosy. Čerstvé výhonky a listy se sklízí průběžně. K sušení odstřihujte špičky výhonků před rozkvětem, tehdy obsahují nejvíce aromatických látek. U trvalé saturejky se při posledním sběru (září-říjen) musí ponechat asi 10 cm strniště, jinak rostliny snadno vymrzají.

Zpracování + uchovávání: Nať se ihned suší na dobře větraných místech ve stínu, v tenkých vrstvách (8-15 cm) na papírech nebo v menších svazcích (pokud umělou teplotou, ne vyšší než 30-35°C), bez obracení (podle pramenu 83. každý den obracíme, pak si nať zachová světle zelenou barvu), aby se neodrolily listy s květy. Poměr seschnutí je asi 4:1 (ztráta na hmotnosti asi 75%). Správně usušená droga má původní barvu mateřské rostliny. Droga patří do dobře uzavřených skleněnných nebo plechových nádob, chráněná před světlem. Je snadno drobivá a odpadávají z ní listy.

Vlastnosti drogy: Nať má příjemnou, silně kořennou vůni a kořenně palčivou chuť.