Trnka květ 40g Prunus spinosa flos cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Prunus spinosa flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Květová droga obsahuje flavonové glykosidy, benzaldehyd, sacharidy a minerální látky. Plody obsahují především třísloviny, kyanogenní glykosid amygdalin, antokyanový glykosid, pektin, organické kyseliny včetně vitaminu C a další látky. Trnková větvička, nošená na krku nebo pověšená nad dveřmi odrážela zlo a pohromy a zapuzovala démony, moderněji odhání negativní vibrace. Z trnkového dřeva se vyrábějí čarodějné hůlky. Užívání: 1 polévkovou lžíci přelít 3 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 3 min. vyluhovat 15 min. popíjet 1x denně.

• Slivka trnková kvet (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Prunus spinosa flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Kvetová droga obsahuje flavónové glykozidy, benzaldehyd, sacharidy a minerálne látky. Plody obsahujú predovšetkým triesloviny, kyanogénny glykozid amygdalín, antokyanové glykozid, pektín, organické kyseliny vrátane vitamínu C a ďalšie látky. Trnková vetvička, nosená na krku alebo zavesená nad dverami odrážala zlo a pohromy a zapuzovala démonov, modernejšie odháňa negatívne vibrácie. Z trnkového dreva sa vyrábajú čarodejné prútiky. Užívanie: 1 polievkovú lyžicu preliať 3 dcl studenej vody, priviesť do varu, variť 3 min. vylúhovať 15 min. popíjať 1x denne.

Trnka obecná: Synonyma:
Latinsky: Druparia spinosa
Česky: Slivoň trnka

Trnka obecná: Droga:
Latinsky: Flos pruni spinosae, Fructus pruni spinosae, Flos acaciae nostratis
Česky: Květ trnky

Trnka obecná: Názvy:
Lidové: Trnky, trní, slíva trnka, tarka, taročka, tŕnka, tŕn, loh, trn, tŕnie, tŕň, sliva
Slovensky: Trnka obyčajná, slivka trnková
Německy: Schwarzdorn, Schlehe
Rusky: Sliva koljučaja, tern
Anglicky: Blackthorn
Polsky: Sliwa tarnina

Chemické složení: Podstatnou složkou účinných obsahových látek květů jsou flavonové glykosidy (asi 0,4%: např. kvercetin, kempferol a jeho ramnozid), potom stopy kyanogenních glykosidů, benzaldehyd, třísloviny, sacharidy a minerální soli. Plody obsahují sacharidy, pektiny, velké množství tříslovin, kyanogenní glykosid amygdalin, do 3% antokyanového glykosidu, organické kyseliny a vitamín C.

Vnitřní užití:
Květní drogu lze sice podávat samostatně, ale většinou dáváme přednost kombinacím do směsí. Močopudný účinek zvyšuje především kombinace se semenem petržele, s březovým listem, s kořenem jehlice trnité, s natí svízele syřišťového nebo s natí rdesna ptačího, či rdesna blešníku. Kombinace s lipovým květem nebo s květem černého bezu dává směsi výrazný účinek potopudný. Rovněž účinek trnek lze zvýšit kombinacemi, zejména s kořenem mochny nátržníku. Ze stejné dávky je možno připravovat i studený macerát (2 čajové lžičky na sklenici vody 1-2x denně), který slouží jako prostředek proti zácpě a tvrdé stolici.
Na přípravu záparu z květu se používá průměrná jednotlivá dávka 1 g, nebo v praxi častěji 1-2 kávovové lžičky na šálek vody: pije se 2-3x denně.
Nebo:
Obvykle se připravuje zápar ze lžičky květů na 2,5 dl vody (pije se po 1 dl 2-3x denně).
Nebo:
Ordinují se však i vyšší dávky, například v podobě Infusum Floris pruni spinosae (2 lžičky, nebo 2-7 g drogy na 1 sklenici vody), který se užívá 1-2x denně.
Lidově se doporučuje odvar z trnkových květů jako mírné projímadlo při zácpě. 15 g sušených květů se vaří 2 minuty v šálku vody, nechá 10 minut ustát a přcedí. Pije se 2x denně tato porce.
Nebo:
Terapeuticky účinný je i Decoctum Floris pruni spinosae (1 lžíce drogy na 1 sklenici vody), který se užívá po 1/3 sklenice 2-3x denně.
Trnky jsou účinné i v nižších dávkách, například v podobě Decoctum Fructus spinosae (1/2 lžíce drogy na 1 sklenici vody), který se užívá 2-4x denně po 1 lžíci. Na vyplachování při zánětech ústní dutiny se používá stejná koncentrace.
Pro děti se připravuje sirup (62 g cukru se rozpustí v 38 ml odvaru z květů), pije se po lžičkách několikrát denně. Sirup je také vhodné korigens u přípravků obsahujících soli jódu.
Při nachlazení se pije odvar z trnkového listí. Vezme se hrst listí, vaří 5 minut ve 1/4 l vody, scedí se a přidá citronová šťáva. Pije se večer na lůžku.
Při průjmu se lidově užívá tento prostředek: 25 g sušených trnkových plodů se naloží na 3 dny do 1/8 l kořalky. Lihový extrakt se užívá 2x denně lžíce.
Výbornou lékovou formou je též bylinný balzám.
Podle Z. Stacha jsou obecná pravidla pro užívání prostředků z trnek následující: 
1. Lžička nálevu drogy z květů nebo listů, či směsi obou, na šálek vody. Užívá se ráno a večer. 
2. Pět až sedm gramů drogy z květů na šálek vody. Macerovat přes noc a ráno vypít. 
3. Lžíci povidel z trnek ráno a večer, případně po dvou až třech hodinách přes den. 
4. Odvar z 10-20 gramů sušených plodů 1krát až 2krát denně, ráno a večer.

Zevní užití:
Připravuje se odvar z 1/2 lžíce plodů na 2,5 dl vody vhodný ke kloktání při zánětech v ústní dutině.
Zevně se užívá odvar 20 g trnkové kůry v půl litru vody (vaří se 15 minut) při zánětech mandlí a nosohltanu.

Popis: Keř vysoký 100-300 cm, s brachyblasty měnícími se v trny, jednotlivými bílými květy tvořícími se před rozvinutím listů. Listy malé, střídavé, stopkaté, obráceně vejcovité, na okraji pilovité. Plody jsou kulaté peckovice zprvu zelené, po dozrátí černomodré.

Místo výskytu: Roste na sušších výslunných okrajích lesů, v křovitých hatích apod. od nížin až po horský stupeň. Dobře snáší i půdy chudé na živiny, mělké, kamenité s trochou vápna. Snáší teplo i sucho. Má v oblibě slunečné stráně a nemá rád vápenatý podklad.

Pěstování: Trnka se v zahradách pěstuje jen velmi zřídka. Potřeba drog se kryje sběrem divoce rostoucích rostlin. Květy se sbírají v dubnu a květnu pouze za suchého počasí. Bereme jen květy úplně rozvinuté. Musí se sušit velmi opatrně a rychle, aby se zachovala jejich přírodní bílá barva. Suší se v tenkých vrstvách teplem buď přirozeným na slunci nebo umělým, při čemž teplota nesmí přesáhnout 50°C. Uchovávajíse v dobře uzavřených plechovkách. Kůru slupujeme v květnu z mladších větviček. Keř přitom účelně prořezáváme. Sušená kůra se suší zvolna přirozeným teplem. Plody sbíráme jen úplně zralé a počátkem října. Zpracujeme je buď čerstvé nebo sušíme za mírného umělého tepla.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou květy. Sbírají se na počátku kvetení (březen-duben, resp. duben-květen). Trhají se ručně a jednotlivě, a to celé i s kalichem. I když je jich mnoho, lístečky jsou přece jen příliš drobné a navíc trnka i píchá. Květy se mohou získávat i setřásáním nebo otloukáním holí z plně rozkvetlých keřů na podložené papíry nebo plachty. Pavouci a jiný hmyz odleze sám, jiné nečistoty se odstraní a získáme květy bez trhání a popíchání. Odlamování celých větví a sdrhování suchých květů dodatečně silně poškozuje porosty a znehodnocuje drogu nečistotami. Sbírá se i plod zcela zralý, modrý, nenamrzlý. Sbírá se v září-říjnu (listopadu). Při sběru je třeba si vyhlédnout vhodné keříky – je mnoho všelijakých typů trnek: s mohutnými typy trnů a skoro bez trnů. Nejvýhodnější doba na sběr je v období, kdy převážná část puků není ještě rozkvetlá, ale již bílá. Překvetlé květy, bez korunních lupínků do sběru nepatří. Květy je možno sbírat rozličnou technikou. Buď se sdrhují v rukavicích (ne vlněných) a ukládají se volně, nikdy je nesmíme stlačovat!! Stlačované květy sušením hnědnou. Jiný způsob je otloukat květy na rozestřené plachty, avšak tento sběr je plný větviček, úlomků a smetí, které do něho nepatří a velmi těžko se pak odstraňují. Nejkrásnější a nepomačkanou drogu získáme odřezáváním krátkých, květy obalených větviček, ale ne takových, na kterých je spolu s květem současně i list. Větvičky mají mít délku asi 20-30 cm. Pro představu: hodinový sběr materiálu, tj. čerstvých květů je asi 0,40-0,80 kg.

Zpracování + uchovávání: Květy zbavíme příměsí a špatně zbarvených květů a sušíme velmi rychle v tenkých vrstvách, přitom však opatrně, aby si zachovaly původní barvu. Je možno je nechat i zvadnout a sušit umělým teplem do 40°C. Neopatrným sušením hnědnou. Poměr seschnutí je asi 6:1. Droga snadno podléhá zkáze. Skladuje se v uzavřených obalech chráněná před světlem. Velmi rychle nabírá vůně od vedle uskladněných aromatických, případně jinak zapáchajících látek a rychle vlhne. Plod se dá sušit na slunci, dosouší se umělým teplem. Lépe je ale od počátku sušit umělým teplem. Poměr seschnutí je asi 3:1. Při sušení se orientačně vejde asi 1/4 – 1/2 kg čerstvých květů na 1 m čtverečný sušící plochy. Květy se suší v načechrané vrstvě 1-2 cm. Po zavadnutí je zlehka prsty promícháme. Větvičky načechráme do výšky asi až 1/2 m a sušíme nejlépe umělým teplem – do 40°C, tzv. „tvrdým“ sušením. Sušit je možno i na slunci. Sušení musí být rychlé, jinak droga hnědne. Květy z větviček získáváme lehkým otloukáním, přičemž získáme asi 2/3 drogy pěkné barvy. Jak bylo již uvedeno, otloukáním se do drogy dostanou i úlomky větviček. Odstraníme je ručně protáčením na sítech.

Vlastnosti drogy: Květ za čerstva voní jako hořké mandle, usušený je bez vůně a mírně nahořklý, trochu stahující, svíravý. Barva sušeného květu je bílá nebo slabě nažloutlá. Plody jsou bez vůně, chuť mají trpkou, kyselou a stahující.