Složení: Thymi vulgaris herba. Nať obsahuje hlavně silici (1,7 - 2,6 %) s hlavní obsahovou složkou thymolem, cymolem a karvakrolem. Kromě toho asi 10 % tříslovin, flavonů, hydroxyterpenové kyseliny a pinen. Tymián celkově působí fytoncidně.
Cena na vyžádání
Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.
Složení: Thymi vulgaris herba. Nať obsahuje hlavně silici (1,7 – 2,6 %) s hlavní obsahovou složkou thymolem, cymolem a karvakrolem. Kromě toho asi 10 % tříslovin, flavonů, hydroxyterpenové kyseliny a pinen. Tymián celkově působí fytoncidně.
Užívání: 1 sáček přelít 0,2 l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 2x denně. Skladovat v suchu při teplotě do 25 °C. Uchovávejte mimo dosah dětí! Výrobek nenahrazuje pestrou stravu.
Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.
Zloženia: Thymi vulgaris herba. Vňať obsahuje hlavne silicu (1,7 – 2,6%) s hlavnou obsahovou zložkou thymol, cymolem a karvakrolem. Okrem toho asi 10% trieslovín, flavónov, hydroxyterpenové kyseliny a pinen. Tymian celkovo pôsobí fytoncídne.
Užívanie: 1 vrecko preliať 0,2 l vriacej vody, vyluhovať 15 min popíjať 3 x denne. Skladovať v suchu, pri teplote do 25 °C. Uschovávajte mimo dosah detí! Výrobok nenahradzuje pestrú stravu.
Tymián obecný: Synonyma:
Česky: Mateřídouška tymián, dymián obecný, mateřídouška dymián
Tymián obecný: Droga:
Latinsky: Folium thymi, Herba thymi vulgaris
Česky: Nať tymiánu
Tymián obecný: Názvy:
Lidové: Dymián, dymiánek, demut, římská mateřídouška, thým vonný, vlašská mateří douška, vlašská mateřídouška
Slovensky: Materina dúška obyčajná, tymian, dúška tymianová
Německy: r Echter Thymian, Thymiankraut, Echter Quendel
Rusky: Timjan obyknovennyj
Anglicky: Garden Thyme, Common Thyme
Polsky: Tymianek pospolity
Chemické složení: Hlavní obsahovou složku drogy tvoří silice (0,75-6,3%), s význačným obsahem hlavně tymolu nebo karvakrolu (20-60%), tymolový éter, potom málo 1,8-cymolu (p-cymol = p-cymen), borneol, geraniol, cineol, linalol, bornyl- resp linalylacetát, tymolmetyléter a alfa-pinen. Droga obsahuje i třísloviny (do 10%), organické kyseliny (kávovou, chlorogenovou, z triterpenů např. kyselinu ursolovou), saponiny (tzv. kyselinu tymiánovou nebo tymiánový saponin), flavonové glykozidy a hořčiny. Kvalitativní a kvantitativní složení silice podmiňuje její původ: v oblasti střední Evropy rostoucí tymián (tzv. zimní) obsahuje v silici asi 40-50% tymolu a téměř žádný karvakrol. Zahraniční droga má často v převaze cineol nebo linalol či karvakrol.
Vnitřní užití:
Droga se přidává do rozličných prsních, protiastmatických, expektoračních, žaludečních, karminativních, spasmolytických, stomachických, žlučopudných, adstringentních, antiflogistických, nervových a aromatických čajovin. Ve směsích s nevýraznou nebo nepříjemnou chutí působí jako aromatikum. Výtažky jsou složkou mnoha galenik. V lidovém lékařství se užívá jednak tymián samotný, jednak tymiánová silice. Užití silice je výrazně omezeno její toxicitou. Čistý thymol ani silici nepoužíváme vůbec, protože terapeutické dávky hraničí s toxickými a může dojít k poškození červených krvinek a ledvinových klubíček (glomerulů). Droga zásadně není vhodná pro dlouhodobé užívání a nedoporučujeme ani překračování dávek. Zvláště dětem podáváme snížené dávky, krátkodobě. Tak může nejlépe vyniknout výboorná účinnost drogy.
Užívá se 1 kávová lžička na šálek záparu (průměrná jednotlivá dávka 2 g), pije se 2-3x denně.
Nebo:
Vyšší dávky se ordinují při přípravě Infusum Herbae thymi (1 lžíce drogy na 1 a 1/2 sklenice vody), který se užívá po 1/3 sklenice 3x denně.
Nebo:
Plná lžíce tymiánového listí se zaleje šálkem vroucí vody a nechá se 5 minut stát. Potom se čaj scedí a ještě teplý pije.
Odvar z tymiánové nati se doporučuje také při zažívacích obtížích. Připraví se tak, že se 10 g natě spaří 1/4 l vody, nechá se několikrát přejít varem, 10 minut ustát a přecedí. Užívá se 3x denně půl šálku.
Jako anthelmintikum: 3-10 g práškované drogy ve 3 dílčích dávkách na lačno po jené hodině, potom podat projímadlo.
Při černém kašli se ordinuje sirup s obsahem výtažku z tymiánu. Užívá se 4-6x denně 1 lžička.
Zevní užití:
Na obklady se připravuje 5% zápar. Zevně se používá i 5% odvar. Osvěžující a posilující koupel s teplotou 37-38°C (200 g drogy v odvaru nebo záparu na 1/2 vany vody) se aplikuje hlavně oslabeným dětem. Trvání koupele limituje momentální zdravotní stav (obvykle 10-12 minut).
Thymolum (krystalický tymol) má při perorálním užívání maximální jednotlivou dávku 1 g a maximální denní dávku 3 g. Při vyšších dávkách než 5 g může vyvolat hemolýzu a hemoglobinurii. Nejčastěji se užívá při výrobě ústních vod a zubních past.
Lze nahradit: Plnohodnotnou náhradní drogou místo Herba thymi je Herba serpylli. Volně rostoucí mateřídouška (Thymus serpyllum L.) má prakticky stejné účinky i využití jako tymián, jen poněkud mírnější. V přírodě jí však valem ubývá, proto se v terapii i prevenci upřednostňuje droga pěstovaná.
Popis: Vytrvalý polokeř vysoký až 30 cm, velmi rozvětvený, s přímými, čtyřhrannými a dřevnatějícími větvemi. Listy čárkovitě kopinaté a podvinuté. Chudé přesleny drobných červených kvítků jsou seskupeny ve vrcholové hlávky. Kvete v pozdním jaru a počátkem léta. Plody jsou tvrdky.
Místo výskytu: Druh pochází ze středomořské oblasti a pěstuje se v zahrádkách jako trvalá teplomilná rostlina vhodná i pro sušší stanoviště. Je příbuzný s naší mateřídouškou.
Pěstování:
Obecně: Tymián lze pěstovat buď přímým výsevem na stanoviště, nebo založit kulturu výsadbou z předpěstovaných sazenic, popřípadě výsadbou odělků ze starších trsů. O způsobu založení kultury se musí pěstitel rozhodnout podle svých možností. U malých ploch nebo tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky, dostatek pracovních sil a možnosti předpěstování sazenic, volíme raději výsadbu sazenic. Větší plochy na bezplevelných pozemcích zakládáme přímým výsevem. Vyséváme osivo, které pochází z uznaného porostu. Zvětšovat můžeme pěstitelskou plochu jak předchozími způsoby, tak i výsadbou oddělků.
Odrůdy: U nás se pěstují odrůdy „Krajový“ a „Aroma“, který slouží pro potravinářské účely, dále „Lemona“ a „Mixta“. Tymián „Krajový“ se množí semeny, ostatní se množí vegetativně.
Poloha, podnebí, půda: Tymián vyžaduje výslunné chráněné polohy s dobrou, kyprou, hlinitopísčitou půdou, bohatou na vápno (spokojí se i s chudší půdou, výnosy jsou však nižší). Dobře snáší sucho. Na půdách vlhkých a studených se mu nedaří. V místech, kde je vystaven větrům, často vymrzá, stejně tak jako na převážně písčitých půdách. Proto jsou vhodné půdy lehčí řepařské výrobní oblasti a kukuřičné oblasti, mimo vyloženě písčité pozemky.
Výsev semen: Semeno je možno vysévat přímo na pole do řádků, čímž se ale vývoj rostlinek proti předpěstovaným opozdí.
Přímé setí na pole nebo záhon: Tento způsob je nejjednodušší. Vyžaduje však velmi pečlivě („na jemno“) připravený pozemek, uválcovaný, zcela bez plevelů. Semeno smísíme s desateronásobným množstvím mletého vápence. Může to být i staré hašené vápno s odkyselenou mletou rašelinou, obojí sítem jemně prosáté. Sejeme asi koncem března do řádků asi 40-45 cm vzdálených secím strojem Saxonia. Botky secího stroje nezatěžujeme, osivo sejeme asi 5 mm pod povrch země. Je třeba secí stroj k setí předem připravit, výsev na hektar 3 kg osiva. HTS je 0,1 g. V 1 g je asi 10000 semen. Klíčivost si uchovává 2-3 roky. Klíčí za 14 až 28 dnů.Nemíchané semeno se nedoporučuje vysévat, protože porost by byl příliš hustý. Ruční secí strojky semeno převážně špetkují, a tím tvoří shluky semen. Doporučujeme proto, aby po zasetí celé plochy každý řádek byl ještě jednou „přejet“ secím strojkem, ale již bez setí, aby rydlo secího strojku, rozhrnující před secí botkou hlínu, rozptýlilo shluky semen. Je to důležité a uděláme-li to dobře, nemusíme vůbec prokopávat nebo hrubě jednotit. Ani při přímém výsevu nezahrneme semeno hlínou, ale jen lehce uválcujeme nebo na plocho řádky utužíme.
Předpěstování: Sazenice se vypěstují ze semen buď na zvláštním záhonu, nebo raději podle možnosti v pařeništi.
Výsev semen pro přípravu sadby: Předpěstování sazenic není příliš náročné, avšak výsadba vyžaduje dost pracovních sil. Při suchém počasí silně trpí přísušky a sazeničky je třeba zavlažovat. Chceme-li tymián vysazovat v dubnu až květnu, což je nejvhodnější doba, pak vysejeme semena do pařeniště nebo do truhlíčků koncem listopadu až počátkem prosince. Semeno tymiánu (tvrdky) je tmavohnědé až černé barvy a velikostí připomíná makové semeno. Je tak drobné, že před setím je musíme vždy smísit s drobným pískem pro ruční setí, s mletým vápencem a odkyselenou mletou rašelinou pro setí secími strojky. Mísící poměr: 1 díl semene a nejméně 10x tolik mísícího materiálu (můžeme použít i tvrdé prosáté piliny nebo krupici). Vyséváme na široko, při čemž dbáme, aby semeno bylo stejnoměrně rozhozeno. Lze též sít do řádků, a to jak do truhlíčků, tak i do pařeniště. V obou případech určenou výsevní plochu upravíme hranou prkénka a lehce plochou prkénka zatlačíme. Hranou laťky nebo pravítka vytlačujeme do hlíny mělké rýhy. V truhlíčcích budou rýhy od sebe asi 5 cm a v pařeništi asi 8-10 cm. Do připravených rýh sejeme semeno ručně (špetkováním) do hloubky 3 mm, samozřejmě ve směsi. Osev nezahrabujeme zemí, ale jemným sítem 1×1 mm až 2×2 mm jej zasypeme do výše 2-3 mm vrstvou prosátého písku nebo odkyselené rašeliny. Potom plochou prkénka přitlačíme a zaseté opatrně jemnou kropičkou zalejeme, abychom semeno nevyplavili. Po dobu klíčení udržujeme přiměřenou vláhu opatrným mlžením. Dbáme na to, aby byl povrch výsevu stále částečně vlhký a netvořil se škraloup, ale aby se přitom semeno nevyplavilo. Před prudkým světlem, zvláště přímým slunečním svitem, stínujeme. Vyklíčené rostlinky chráníme před zimou. I když se často zalévají, rostou velmi pomalu. Truhlíčky uložíme do skleníku nebo do pařeniště. Před myšmi je chráníme otráveným zrním. Nezapomínejme na nutné větrání a otužování. Rostlinky přepichujeme, když dorostly výše asi 3-5 cm, a to po 2-3 rostlinkách ve vzdálenosti 5×5 cm do sponu. v tomto stadiu rostlinky nejlépe zakořeňují a při tom vyžadují přiměřenou zálivku. Počátkem května jsou sazenice natolik vyspělé, že je můžeme vysazovat na trvalé stanoviště.
Jarní výsev: Nejvhodnější je březen. Vyséváme způsobem již uvedeným do poloteplého pařeniště. Do 14-28 dnů semeno tymiánu vyklíčí. I v tomto případě musíme rostlinky vzduchovat a zalévat. Zvláště pozor na prudké slunce v květnu-červnu, kdy je nutno nejen řádně větrat, ale také stínit. Několik dní před vysazováním na pole nebo záhony otužíme rostlinky odebíráním oken z pařeniště. Vysazujeme tehdy, když sazenice jsou 6-10 cm vysoké, nejlépe v druhé polovině května. Než se ujmou, pravidelně zaléváme.
Vegetativní množení: Při množení dělením trsů se vypěstuje kultura ve vnějších znacích zcela jednotná. Obnovuje se vždy po 3 letech. Pěstování z oddělků vyžaduje poněkud více praktických znalostí, je však méně náročné než předpěstování a výsadba sazenic. Některé nové odrůdy velmi špatně vytvářejí semeno („Aroma“, „Lemona“, „Mixta“), a proto je množíme pouze vegetativně. Při přípravě oddělků postupujeme tak, že po první sklizni natě přihrneme půdu k rostlinám až k rozvětvení. Za příznivého počasí se na rostlinách vytvoří bohatý kořenový systém.
Výsadba: Před sázením si vyznačíme řádkovačem řádky na poli nebo záhonech ve vzdálenosti asi 40-45 cm. Sázíme do sponu 20×40 až 20×45 cm. Při sázení doporučujeme používat sázecí rámy. Do hnízda dáváme po pěti rostlinách. K posázení 1 aru je třeba 800 kusů sazenic. U rostlin předpěstovaných v pařeništích lze přepichovat nejprve do zemitorašelinových balíčků, které se pak vysazují na pozemek. Rostliny jsou dobře prokořenělé. Před výsadbou je dobře zalijeme, takže po výsadbě vydrží 5-7 dní bez zálivky. K řádnému vývoji rostlin je třeba hojně vláhy, proto nebalíčkované sazenice musíme začít zalévat ihned po výsadbě. Když se rostlinky ujmou, okopeme kolem sazenic a potom plečkujeme. Plečkujeme konečně i po každém prudkém dešti, jakmile to vlhkost půdy dovolí. Suchý půdní škraloup je největším škůdcem jak vysazených rostlin, tak i rostlinek vyklíčených po příménm setí. Musíme jej vždy rozrušit nejen u tymiánu, ale u každé léčivé rostliny. Při vysazování oddělků v září trsy rozdělíme, sazeničky (3-4 rostlinky) si připravíme do bedniček a vysazujeme na stanoviště na vzdálenost 30-45 cm. Ihned po výsadbě musíme zalít. Jakmile se porost spojí, přestaneme plečkovat a okopávat.
Pěstování: Proti zimě je tymián dost odolný, ale přesto neškodí přihodit na kulturu po podzimní sklizni trochu země, listí nebo jehličí. Podle stáří kultury se má usměrňovat počet sklizní, když v prvním roce se může tymián sklízet (při výsevu semene) pouze 1x a v druhém roce 2x nebo v příznivých letech i 3x. Je snaha udržet kulturu na místě správným řezem více let. S postupem stáří porostu vzrůstají při normálních podmínkách výnosy natě a nejspolehlivějších sklizní je možno dosáhnout v druhém až třetím roce. Při pečlivé agrotechnice a pravidelném přihnojování porostu (i po první sklizni) se může vysázený nebo přímo vysetý porost uchovat až 5 let, potom jej přeložíme jinam. Vzhledem k bezpečnému přezimování má být druhá sklizeň ukončena začátkem září. K první sklizni se přistupuje, když je porost v plném květu nebo i o něco dříve, v době tvorby poupat (porost rozkvétá koncem května až počátkem června). Druhý řez má být vyšší, při krátkém řezu 1-2 cm nad zemí porosty snadněji vymrzají. Někteří zahradníci rozmnožují tymián také nepohlavně dělením starých keříků, ale lepší je začít vždy semenem. Důležité je vybrat si z kultůry vždy odrůdy velkolisté, které jsou cennější. Z 1 aru sklidíme 30-40 kg suchého zboží. K posázení 1 aru je třeba 800 kusů sazenic. V prvním roce vegetace plečkujeme, případně okopáváme vždy, kdy se objeví plevel. Udržení porostu bez plevele je základní podmínkou víceleté kultury. Zvláště nebezpečné jsou vytrvalé plevele jako pýr, smetanka, svlačec apod. V suchém období porost okopáváme, což se osvědčilo lépe než zalévání. Také v dalších letech pečujeme o provzdušenění kultury okopávkou či plečkováním.
Hnojení: Pro pěstování tymiánu jsou vhodné předplodiny, které zanechávají pozemek bez plevelů s dostatečnou zásobou živin a humusem. Nejlepší předplodinou jsou hnojené okopaniny (brambory, cukrovka, luskoviny nebo zeleniny). Nevhodné jsou předplodiny, které zanechávají mnoho posklizňových zbytků a zabraňují důkladné přípravě půdy. Jinak není tymián na předplodinu náročný. Vzhledem k tomu, že tymián zlstává na stanovišti několik let, hnojíme vždy do zásoby. Po hnojených předplodinách, zařazených do druhé trati ještě pole nebo záhony určené k pěstování tymiánu pohnojíme na podzim dobře proleželým kompostem v dávce 30-40 kg/ar. Stejnoměrně rozhozený kompost hluboce zaoráme a necháme přes zimu v hrubé brázdě. Nebylo-li k předplodině hnojeno statkovými hnojivy, zvýšíme dávku Před výsadbou nebo před přímým výsevem pole dobře usmykujeme a pak přihnojíme rozhozením 2,5 kg superfosfátu, 2 kg draselné soli a 1,5 kg dusíkatého hnojiva na 1 ar (případně 500 kg NPK na hektar). Umělá hnojiva zavláčíme a znovu usmykujeme. Prostě řečeno upravíme pole po zahradnicku. Uvedené dávky umělých hnojiv se velmi osvědčily. Po vzejití plevelů opět vláčíme a smykujeme.(5/66).(83). Každým následujícím rokem kulturu tymiánu přihnojíme již uvedenými dávkami umělých hnojiv (nebo 250-300 kg NPK na hektar), a to nejlépe z jara. Přihnojujeme mezi řádky, nikdy ne na rostliny. Dále nehnojíme za deště nebo rosy, ale za sucha, nejlépe před deštěm. Po každé sklizni, a to je určitě 2x v roce, přihnojíme poloviční nebo třetinovou dávkou opět mezi řádky a hned plečkujeme nebo okopáváme.
Ochrana rostlin: V dubnu až květnu bývá tymián poškozován žírem housenek motýlů vřetenušek, vřetenušky mateřídouškové (Zygaena purpuralis Brün), vřetenušky čičorečkové (Zygaena trifolii Esp.). Nejlépe se osvědčil Metation E 50 v 0,2% koncentraci, ochranná lhůta je 14 dnů nebo Phosdrin 24 EC 0,2%, ochranná lhůta 7 dnů.
Jakostní norma drogy: ON 86 6719.
Semenářství: Abychom získali semeno, necháme řadu statných jedinců uzrát. Na zimu zaořeme 40-50 t dobře proleželého hnoje na hektar (slamnatý není vhodný). Pozemek do jara necháme v hrubé brázdě. Na jaře v březnu až dubnu rozházíme 500 kg fosforečného hnojiva na hektar. Lehkými pranami pozemek uvláčíme, usmykujeme těsně před sázením (zničíme plevele). Semenné porosty zakládáme ze sazenic. Vyséváme začátkem března ve skleníku do truhlíčků, sejeme řídce, semeno tlačítkem přitlačíme do země. K výsevu používáme pařeništní zem. Tymián přepichujeme do předem připravených zemitorašelinových balíčků, které jsou v bedničkách. Doporučujeme sazeničky ponechat asi 10 dnů po přepichování ve skleníku nebo teplém pařeništi, kde je teplota 12-15°C. Pak po zakořenění sazeničky dáváme do pařeniště, kde je zaléváme, vzduchujeme a na noc je přikrýváme rohožemi. Za prudkého slunce rostlinky stínujeme. Před výsadbou je otužujeme. Kolem 20. května vysazujeme na 50×50 cm. Rostlinky za dva až tři dny zalijeme, v případě, že máme možnost zalévat ihned, je to lepší. Kulturu okopáváme a plečkujeme mělce. Do podzimu rostliny velmi dobře narostou, nať u nich nesklízíme, necháme je přezimovat, porost oplotíme (škodí zajíci). Druhým rokem na jaře přihnojíme 400 kg NPK na hektar, ihned mělce zapravíme, okopáváme. Koncem května začíná tymián kvést, je silně navštěvován včelami, rostliny jsou medonosné a pylonosné. Tymián odkvete a začne nasazovat na semeno. Semeno musíme dobře hlídat, aby nevypadalo. Porost začíná šednout, semeno je již hnědé. Rostliny žneme asi 8 cm nad zemí srpy. Srpy musí být řádně ostré, jinak by se rostlinky při žnutí vytahovaly. Semenice sklízíme raději brzy ráno když je rosa, semeno totiž snadno vypadává. Semenice dáváme do papírových pytlů, ve kterých je odvážíme na sýpku. Na podlahu sýpky položíme papíry. Semenice pak rozestřeme na papírech, vrstva 20-30 cm. Během 14 dnů jsou semenice suché, každý den je vidlemi obracíme, důkladně větráme. Smeno mlátíme na mlátičce nebo na malém parcelním kombajnu Osevan. Semeno je kulaté, velmi malé, proto dáváme pozor při mlácení, aby větrem neulétalo. Dále je nutné omlácené semenice se semenem dát na sýpku na papír, vrstva 10 cm a asi 5 dnů je obracet. Čistíme na čistících strojích a pak ručně na sítech dočišťujeme. Po vyčištění necháme ještě osivo na papíře 4-6 dnů, vrstva 3-5 cm, osivo denně obracíme. Po uschnutí dáváme do plátěných pytlíků, které na suchém místě uskladníme. Z aru sklízíme 1-2 kg osiva, v některých letech až 4 kg. Norma pro osivo: ČSN 46 2065, čistota I.tř. 95%, klíčivost I.tř. 70%. Semenářský porost musí být přihlášen k uznávacímu řízení.
Výnosy: V prvním roce se výnosy pohybují kolem 40 kg z aru. Z 1 aru sklidíme 30-40 kg suchého zboží. K posázení 1 aru je třeba 800 kusů sazenic. V prvním roce pěstování jsou výnosy zpravidla nižší, 8-10 kg z aru. V dalších letech se výnos zvyšuje na 40-60 kg i více. Nejvyšších výnosů dosáhneme ve 3. a 4. roce pěstování. V dalších letech výnos klesá.
Domácí pěstování: Vytrvalá stálezelená rostlina. Potřebuje plné slunce, dobře se pěstuje v nádobách na balkoně. Tymián kvete růžýově nebo bíle od května do září. Vysévá se v dubnu při teplotě asi +18°C na povrch půdy. Semeno jen jemně přitiskněte, jelikož klíčí na světle. Přepikýrované rostliny se vysazují v květnu na vzdálenost asi 20 cm. Tymián prospívá jen v chudé písčité, mírně vápenité sušší půdě a na plném slunci. Časně na jaře nebo po odkvětu rostliny sestřihněte o dvě třetiny. Zkošatí a bohatě obrostou. Přihrnutím mladých rostlin rovněž podpoříte zakořenění postranních výhonků.
Doba sběru + sbíraná část: Droga se získává zdrhováním listů a květních zakončení v počátečním stádiu kvetení, lze ji sbírat až do plného květu, tj. asi červnu-červenci až srpnu 1-2x do roka. V prvním roce je pouze jedna sklizeň, v druhém a dalších letech pak dvě za rok. Nať sklízíme v době květu srpem (pod rukou), řežeme ve výši asi 5-8 cm od země, někdy i výše. To záleží na dřevnatosti lodyhy. Dřevnatá část do sběru nepatří a jejím uřezáváním poškozujeme porost, který pak nemůže naplno obrazit. Nejpozdější sklizeň je možná do 10. až 15. září. Po tomto termínu se nedoporučuje sklízet, protože rostlinky nestačí znovu obrazit a tymián potom vymrzá.
Zpracování + uchovávání: Materiál (nať) se suší běžně jako silicový. Poměr seschnutí je asi 3-4:1. Stonky nesmí být silnější než 2 mm. Nať usušíme obvykle v malých otýpkách. Při pěstování ve velkém uřezanou nať rozprostíráme na sušící plochy do výšky vrstvy 10-15 cm načechrané nati. V sušárně musíme vždy velmi dobře větrat. Polosuchý tymián lze opatrně obracet. Je-li přesušen, nutno s ním zacházet velmi opatně, aby se neodrolilo listí. Při umělém sušení se suší teplotou do 35°C. Suší se bez problémů, nať se neslehává a má jen málo vody. Přestože tymián není náchylný na zapaření, nenecháváme jej v syrovém stavu dlouho ležet na hromadách. Někdy se žádá droga drhnutá, tj. odrolené lístky bez stonků. Dobře usušený tymián snadno odrolíme na drhlících nebo sítech 5×5 mm. Získaný materiál odprachujeme na sítě s oky 1×1 mm, potom asi 2x přetočíme na sítě s oky 5×5 mm, abychom drogu dokonale zbavili nežádoucích stonků. Dobře usušená droga je temně zelená a velmi příjemně voní. Z aru se sklízí asi 25-35 kg suché drogy.
Vlastnosti drogy: Rostlina má příjemnou, silně aromatickou vůni. Svou chutí připomíná kafr.
Jan Hyžďal
Máte zájem o dlouhodobou spolupráci s tímto velkoobchodem?
