Vlaštovičník nať 40g x Chelidonium majus herba cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Chelidonium majus herba. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Droga obsahuje 21 alkaloidů (lze předpokládat, že při podrobnějším výzkumu by jich bylo ještě více). Ty se, jak už napovídá čeleď, svou strukturou blíží alkaloidům opiovým. Jsou tzv. isochinolinového typu a patří sem např. chelidonin, berberin, chelerythrin, protopin, alfa-allokryptin aj. Z dalších látek uveďme alespoň flavonoidy, silici, aminy, enzymy. Celkově droga působí fytoncidně. Farmakodynamika drogy je poměrně složitá, protože řada obsahových látek působí opačně, a tím se vlastně ve svých účincích tlumí. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 2 x denně.

• Lastovičník väčší vňať (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Chelidonium majus herba. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Droga obsahuje 21 alkaloidov (možno predpokladať, že pri podrobnejšom výskume by ich bolo ešte viac). Tie sa, ako už napovedá čeľaď, svojou štruktúrou blížia alkaloidom ópiovým. Sú tzv. Isochinolinového typu a patria sem napr. Chelidonin, berberín, chelerythrin, protopin, alfa-allokryptin ai. Z ďalších látok uveďme aspoň flavonoidy, silicu, amíny, enzýmy. Celkovo droga pôsobí fytoncídne. Farmakodynamika drogy je pomerne zložitá, pretože mnoho obsahových látok pôsobí opačne, a tým sa vlastne vo svojich účinkoch tlmí. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať 2 x denne.

Vlaštovičník větší: Synonyma:
Latinsky: Chelidonium luteum, Chelidonium haematodes, Chelidonium ruderale, Chelidonium murale, Chelidonium maius
Česky: Laštovičník

Vlaštovičník větší: Droga:
Latinsky: Herba chelidonii, Radix chelidonii, Herba hirundinariae, Herba chelidonii maioris, Rhizoma chelidonii, Herba hirundiariae maioris, Radix chelidonii majoris
Česky: Nať vlaštovičníku

Vlaštovičník větší: Názvy:
Lidové: Hadí mlíčí, mlíč, celidon, bělmové kořeny, bolák, bradavičník, celadona, celistoň, celodej, cendelín, dravnicovina, hlohový mlieč, krkavec, krkavičník, krvavník, krvavý starček, lišajník, nebeský dar, šelvoro, tolita, hadí mlieč, bělmové koření, barvička, mlečník, lastovník, žluťák, žlutokrev, zlatič, lastovka, rudava, trudovatnik, celidan, celidana, krvavníček, krvovník
Slovensky: Lastovičník väčší
Německy: s Grosses Schöllkraut
Rusky: Čistotel bol.šoj
Anglicky: Greater Celandine
Polsky: Glistnik jaskólcze ziele

Chemické složení: Mléčná šťáva obsahuje kolísavé množství celé řady alkaloidů, příbuzných opiovým. Reprezentují izochinolinový typ. V kořeni je jich i do 2% (0,2-1,4%), v nati 0,3-1% (0,01-0,6%). Dosud bylo izolováno víc než 20 alkaloidů vázaných na kyselinu chelidonovou, které z chemického hlediska patří k typu benzofenantridinovému (chelidonin, homochelidonin, chelerytrin, kotopsin, sanguinarin), protoberberinovému (berberin) a protopinovému (protopin, alfa- a beta-allokryptopin). Droga obsahuje i silici (do 0,01%), aminy (např. histamin a tyramin), kyselinu chelidonovou, saponiny a flavonoidy, vitamíny A a C, organické kyseliny (nikotinovou, jablečnou, citronovou, jantarovou) a fytoncidy. V mléčné šťávě je mimo jiných enzymů i proteolytický enzym. Je obsažen i cholin.

Vnitřní užití:
Pozor! Droga je jedovatá. Je možno ji používat jen pod kontrolou lékaře a ne dlouhodobě, přednostně ve směsích s malým obsahem drogy. Droga působí prudce, proto její ordinaci svěříme odborníkovi, a to i přesto (nebo snad porto), že její toxicita zdaleka nedosahuje jedovatosti třeba oměje nebo rulíku. Obsahové látky působí pouze 3 měsíce. Droga se užívá sólově i v kombinacích. Nejvýhodnější lékovou formou je tinktura, kterou lze poměrně přesně dávkovat. Můžeme ji podávat i v čajové formě, především ovšem ve směsích, kde by hmotnost drogy neměla překročit 15-20%.
Na přípravu záparu se běžně používá 0,5-1,5 g naťové a 0,5 g kořenové drogy na šálek vařící vody 2-3krát denně.
Nebo:
Možno jej doporučit i při zlaté žíle a pálení v konečníku, při píchání a pálení při močení, jakož i při hučení v uších. V těchto případech je třeba během dne vypít po doušcích dva až tři šálky čaje, který se nevaří, ale pouze spaří vroucí vodou.
Nebo:
Při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích pijeme přes tři týdny 3x denně šálek čaje. Příprava čaje: 2 čajové lžičky vlaštovičníkové natě přelijeme šálkem horké vody, po 10 minutách scedit, pít teplý.
Nebo:
Nálev: 1/2-1 g na šálek vroucí vody 2-3x denně.
Vnitřně se užívá vlaštovičník proti žloutence. 15 g pokrájené nati se vaří 2 minuty ve 1/4 l vody, nechá ustát a přecedí. Tato dávka se využívá během dne.
Nebo:
Nálev: Jedna zarovnaná čajová lžička bylinek na 1/4 l vody, jen spaříme.
Extractum chelidonii se užívá v průměrných dávkách 0,2 g, maximálních jednotlivých dávkách 0,5 g a v maximálních denních dávkách 1,5 g.
Tinctura chelidonii se ordinuje jako spasmolytikum v průměrných dávkách 1 g (0,4-0,5% standartizovaná tinktůra – 4-5% alkaloidů, užívá se po 10 kapkách 3x denně před jídlem), maximálních dávkách 1,5 g a v maximálních denních dávkách 4,5 g. Protože alkaloidy působí synergicky, na dosažení spasmolytických účinků je výhodnější kombinovat Tinctura chelidonii a Tinctura belladonae.
Nebo:
Z vlaštovičníku se dělá také tinktura. Proti uvedeným neduhům se užívá dvakrát až třikrát denně 10-15 kapek s trochou vody.
Nebo:
Tinktura: 10-30 kapek 2-4x denně.
Nebo:
Dříve byla velmi oblíbená tzv. Rademacherova tinktura, kterou připravíme smícháním stejných objemových dílů čerstvé šťávy a koncentrovaného etanolu (užívá se lékárenský spiritus concentratus 85%). Tuto tinkturu samotnou dávkujeme obyčejně v rozmezí 5-15 kapek, vždy do poháru vody.
Výluh ve víně: 30 g vlaštovičníku i s kořenem se zaleje 1/2 l bílého vína a nechá se stát jednu až dvě hodiny, potom se vylisuje a užívá po doušcích.
Nebo:
Velmi rychle se vyléčí žloutenka, když se dá 30 g natě i s oddenkem na dvě hodiny do půl litru bílého vína (viz způsob použití).
Čerstvá šťáva: Listy, stonky a květy se umyjí a ve vlhkém stavu se z nich získá odstředivkou šťáva.
Nebo:
Šťáva: 2-3 g, maximálně 5 g jako denní dávka, zředit vodou a užívat během dne po doušcích.

Zevní užití:
Zevně se v některých indikacích užívá čerstvá oranžová šťáva, vytékající z poraněných stonků.
Mast: 5-6 g šťávy na 50 g sádla nebo tzv. prosté masti (Unguentum simplex). Nebo smíchat stejným dílem práškovanou drogu, lanolin a bílou vazelínu. Na každých 100 g masti přidat pro konzervaci 1 g prášku Septonex a řádně rozmíchat.
Nebo:
Do 100 g vhodného masťového základu vmícháme 12-15 g čerstvé šťávy.

Lze zaměnit s: Vlaštovičník větší je u nás jediným zástupcem rodu, záměny nepřicházejí v úvahu.

Popis: Trvalá bylina vysoká 30-80 cm. V mléčnicích má oranžový latex. Stonek rozvětvený, vlnatě plstnatý, listy nepárovitě peřovitě složené, tenké a chloupkaté, květy žluté, uspořádané do okolíků. Kvete v dubnu-říjnu. Plody jsou tobolky. Rozmnožuje se semeny, ale i vegetativně – opadávajícími a zakořeňujícími se listovými poupaty.

Místo výskytu: Druh patří k k dusíkomilným a vlhkomilným bylinám. Roste hlavně v různých společenstvích plevelů blízko lidských obydlí. Má v oblibě čerstvé humózní půdy s dostatkem dusíku.

Pěstování: Vlaštovičník se nepěstuje, potřeba se kryje sběrem divoce rostoucích rostlin. Vlaštovičník se sbírá v dubnu a květnu ještě před rozkvětem nebo na počátku doby květu. Suší se zvolna celá nať i s kořenem, nebo kořen zvlášť. Sušením se kořen svrašťuje, listy na povrchu hnědnou. Droga ztrácí sušením část svého odporného zápachu.

Doba sběru + sbíraná část: Sbírá se mladá nať, a to na jaře na počátku kvetení (květen, příp. duben-červen), bez silnějších částí a sežloutlých listů. Na podzim bývá nať obvykle již tuhá a obsahuje méně mléčné šťávy. Seřezává se nožem, srpem nebo se kosí. Nať se obvykle užívá čerstvá, jen někdy se suší. Nevyhnutelností při sběru jsou rukavice i zvýšená opatrnost. Oranžové mléko má totiž nejen dráždivé účinky na obnaženou pokožku (způsobuje puchýře), ale v případě, že se dostane na oční rohovku, leptá ji s následnou tvorbou velmi těžko se hojících vředů a zanechává zákaly s poruchou zraku. Pokud se sbírá celá rostlina, vypichuje se a vytrhává i s kořenem, přičemž se odstraní poškozené listy a kořen se očistí. Někdy se sbírají kořeny v březnu-dubnu nebo lépe po skončení vegetačního období v září-říjnu. Kořeny slouží pouze k izolaci alkaloidů. Jako droga je využívána kvetoucí nať, kořen a oranžová šťáva.

Zpracování + uchovávání: Materiál (nať, ev. nať s kořenem) sušíme rychle ihned po sběru (je náchylný na zapaření) v tenkých vrstvách na dobře větraných místech (umělou teplotou do 35°C). Je možno jej při tom vícekrát obracet, silnější části schnou pomaleji. Usušená droga nesmí ztratit svoji svěží světlezelenou barvu. Poměr seschnutí je asi 5-6:1. Pokud jsme sbírali nať s kořenem, což se někdy žádá, po vytažení rostliny ze země odstraníme zvadlé a sežloutlé části, kořen dokonale očistíme a sušíme v celku, nerozřezáváme. Droga se musí po usušení skladovat v dobře uzavřených obalech (nejlépe z umělých hmot), protože lehce vlhne a plesniví (hlavně nedosušená). Musí se uchovávat ve tmě. Droga je dost drobivá, což může způsobovat při manipulaci dráždění ke kašli. Doporučuje se použití vlhkého šátku na nos a ústa. Pokud chceme připravit kvalitní vegetabilní drogu, musíme ji rychle usušit, nejlépe umělým teplem při teplotě do 70-75°C, abychom zabránili fermentativním pochodům, které by ji znehodnotily.

Vlastnosti drogy: Čerstvá droga má po rozdrcení odporný až narkotický pach a ostrou hořkou chuť. Sušením rostlina hodně ztrácí na účinnosti i toxicitě. Usušená droga má ostrý, nepříjemný pach a hořkou, palčivou chuť. Mléčná šťáva vlaštovičníku má velmi odporný zápach, chutná ostře a hořce. Suché drogy – nať i kořen – dráždí ke kýchání. Obsahové látky působí pouze 3 měsíce. Účinnost této rostliny rychle klesá nebo kolísá (je příliš stará nebo ne dost rychle usušená), 6 měsíců staré zboží má asi 1/10 možných látek.