Vrba kůra 50g x Salicis albae cortex cons. Sypaná bylina MILOTA

Popis produktu

Složení: Salicis albae cortex. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky.

Vrbová kůra obsahuje především fenolový glykosid salicin, dále flavonoidy, katechinové třísloviny, pryskyřice, soli kyseliny šťavelové a řadu dalších cenných látek. Ačkoliv syntetická kyselina acetylsalicylová má prakticky identické chemické složení jako přírodní glykosid salicin, jednoznačně můžeme konstatovat, že přírodní droga má podstatně komplexnější účinky. Droga je bez aromatu a má hořkou, štiplavou chuť. Užívání: 2 čajové lžičky přelít 4 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 10 min. vyluhovat 20 min. popíjet 2x denně.

• Vŕba biela kôra (Slovenský text na obaloch)

Zloženie: Salicis albae cortex. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky.

Vrbová kôra obsahuje predovšetkým fenolový glykozid salicin, ďalej flavonoidy, katechínové triesloviny, živice, soli kyseliny šťaveľovej a rad ďalších cenných látok. Hoci syntetická kyselina acetylsalicylová má prakticky identické chemické zloženie ako prírodné glykozid salicin, jednoznačne môžeme konštatovať, že prírodné droga má podstatne komplexnejšie účinky. Droga je bez arómy a má horkú, štipľavú chuť. Užívanie: 2 čajové lyžičky preliať 4 dcl studenej vody, priviesť do varu, variť 10 min. vylúhovať 20 min. popíjať 2x denne.

Vrba bílá: Synonyma:
Latinsky: Salix vitelina L., Salix pallida, Salix heterophylla
Česky: Vrba košařská

Vrba bílá: Droga:
Latinsky: Cortex salicis, Cortex salicis albae, Cortex salicum
Česky: Kůra vrby

Vrba bílá: Názvy:
Lidové: Belica, potočnica, bělice, potočnice
Slovensky: Vŕba biela
Německy: e Silberweide, Bruchweide, Weide, Weidenrinde
Rusky: Iva belaja, Vegla
Anglicky: White Willow
Polsky: Wierzba biala

Chemické složení: Účinnými látkami jsou třísloviny (do 13%) složené z katechinových látek a galotaninu, fenolové glykosidy (asi 2,5-3%: především salicin – 1-6%, který se skládá ze salicylalkoholu saligeninu vázaného na D-glukózu a glykozid salikortin), deriváty salicinu (populin, fragilin, grandidentatin a v některých druzích i salirepozid a triandrin), dále flavonové glykosidy (izosalipurposid, narigenin, hyperozid) pryskyřice a oxaláty.

Vnitřní užití:
Drogu s ohledem na její poměrně razantní účinek přednostně dávkujeme do směsí. Během léčby doporučujeme zajistit zvýšený přísun vitamínu C.
Dávkují se 1 kávová lžička až polévková lžíce na šálek odvaru – vyšší dávky jako macerát. Obvyklá denní dávka je 5-10 g drogy.
Nebo:
Při přípravě macerátu se používá 1 lžíce drogy na 2 sklenice vody: užívá se každé 2 hodiny po 1 lžičce. Denní dávky se pohybuje v rozmezí 5-10 g drogy podle individuální snášenlivosti.
Na přípravu odvaru se používá jednotlivá dávka 1 g. Povolují se však i dávky trochu vyšší, a to buď 1 kávová lžička drogy na šálek vody, nebo Decoctum Corticis salicis (3 lžičky práškované drogy na 2 sklenice vody), který se užívá po jídle v dávce 1/4-1/3 sklenice 3-4x denně.
Nebo:
Používá se odvar ze lžičky rozpráškované kůry na 3 dl vody – pije se po 1 dl 3-4x denně jako antirevmatikum a antiartritikum (30-60 minut po jídle).

Zevní užití:
Na půl litru odvaru, který je určen na omývání nebo do koupele, je možno použít až 30-40 g kůry.
Nebo:
K zevní aplikaci se připravuje odvar ze 30-40 g kůry na 1/2 litru vody. Používá se na omývání, případně do koupele, která působí proti nadměrnému, neúčelnému pocení.

Lze nahradit: Existují různé druhy vrb, které se v léčitelství uplatňují jako rovnocenné (včetně vrby obecné – jívy /Salix caprea L./).

Lze zaměnit s: Mezi všemi našimi dřevinami jsou druhově nejbohatší právě vrby. Je jich asi 30 druhů a téměř stejný počet míšenců, z nichž některé se považují za samostatné druhy, mimo to jsou zde i početní kříženci. Vzhledem k velkému počtu taxonů a jejich proměnlivost je určování vrb velmi složité. Z hlediska sběru drogu tvoří všechny taxony. Ze sběru jsou vyloučeny pouze chráněné druhy (např. nízké a poléhavé vrby rostoucí v oblastech chráněných území). Na rašelinových půdách roste vrba nachová – Salix urpurea L., lidově nazývaná rakovka nebo červenice. s kůrou nachově hnědou. Dále společně s oběma druhy roste vrba křehká – Salix fragilis L. a vrba košíkářská neboli konopina – Salix viminalis L.

Popis: Dvojdomá dřevina s pružnými, nelámavými větvemi. Listy střídavé, špičatě elipsovité, samčí květy s tyčinkami zakončenými dlouhou chlupatou nitkou, samičí v kratších jehnědách. Kvete v dubnu-květnu. Plody jsou tobolky.

Místo výskytu: Vrba bílá je organickou součástí lužních společenstev. Nacházíme ji u vod a ve vlhkých lesích až do výšky 1500 m.

Pěstování: Vrbu lze snadno vegetativně rozmnožovat. Stačí nařezat z větví několikadecimetrové řízky a zapíchat je do vhodné vlhké hlíny. Všechny zakoření a brzy obrostou. Staré vrby se zmlazují tím, že kmeny se zbaví všech větví a přinutí se tak k nasazení nových korun.

Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je kůra. Slupuje se v březnu z mladých, 2-3-letých větviček.

Zpracování + uchovávání: Kůra se nejlépe suší umělým teplem při 40-60°C. Je možno sušit i na slunci. Poměr seschnutí je asi 2,5:1. Kůra se váže do svazečků. Nesmí obsahovat zbytky dřeva a být silnější než 1 mm.

Vlastnosti drogy: Kůra nemá pach a chutná hořce, štiplavě.